Nárůst produkce ozimé řepky doprovázený zaváděním nových typů řepek - hybridních a transgenních, si vyžaduje dokonale propracovaný systém jejich hodnocení vzhledem k uživateli.
Liniové i nové typy odrůd předkládají nové problémy a jedním z nich je kvalita vyrobené produkce pro stávající potravinářské, nepotravinářské a krmivářské využití.
Tento celý komplex otázek si žádá dokonale propracovaný analytický systém, který je schopen monitorovat kvalitu ozimé řepky:
V hlavních rysech lze volbu vhodné analytické metody diskutovat ze tří základních hledisek:
1. Metody vhodné pro šlechtitele
musí dokonale monitorovat šlechtitelský program a proto musí být poměrně levné, jednoduché, rychlé, spolehlivé s orientací spíše k mikroanalýzám vzhledem k nedostatku materiálu pro rozbor, tzv. screeningové metody. Tyto metody zároveň umožňují rychlou orientaci při hodnocení kvality řepky.
2. Metody používané pro legislativu
tzv. referenční, které poskytují přesné analytické informace, které jsou normálně zkoušeny organizací k tomu kvalifikovanou. Jsou testovány různými laboratořemi a je takto stanovena přesnost a spolehlivost metody. Tyto metody používají většinou základních principů a zařízení. Jsou náročné na čas a laboratorní vybavení.
2. Metody alternativní potřebné pro další výzkum biochemický, analytický a nutriční.
slouží v konečné fázi hodnocení výzkumu kupř. dynamiky tvorby základních kvalitativních znaků ozimé řepky, jejich změn v průběhu pěstební technologie, sklizně, posklizňové úpravy a skladování. Alternativní metody by měly monitorovat co nejpřesněji požadované kvalitativní znaky s použitím nejmodernější instrumentální techniky. V dalším vývoji ty nejvíce prověřené přerůst v metody referenční, nebo sloužit jako metody kalibrační pro screening požadovaných znaků.
K řešení celé problematiky kvality ozimé řepky se pracuje na kombinaci všech tří metod se snahou připravit podmínky pro partnerský vstup do integračních procesů v Evropě.V tomto velice důležitou úlohu hraje kvalita naší zemědělské a potravinářské produkce a s tím spojené jednotné řešení normalizace, technické a legislativní vybavení odpovídající normám EU.
Zvládnutí problematiky kvality osiva i merkantilu v období od sklizně až po výsev na další rok, trvající přibližně měsíc, si vyžaduje velice propracováný analytický systém. Vzhledem k tak krátkému časovému úseku je nezbytné využívat screeningové metody (tab.6) v kombinaci s metodami legislativními (tab.7).
Z výše uvedených požadavků na expeditivní hodnocení řepkového semene se jeví screeningová metoda NIRS jako ideální, která simultánně a nedestruktivně a ve velmi krátkém čase (250 vzorků/směnu) stanoví hlavní požadované kvalitativní znaky. Tento náhled by mohl být ovšem zavádějící vzhledem k tomu, že přístroj je velmi drahý, vyžaduje vysoce kvalifikovanou obsluhu a neustálou kalibraci materiály, které jsou analyzovány ( kupř. kalibrace dle odrůd, typů a dle původu.). Metoda reflexní fotometrie stanoví pouze celkový obsah glukosinolátů a to po rozemletí. Je finančně nenáročná, s obsluhou téměř bez kvalifikace. Při dobré organizaci práce v sezóně lze kvalitu osiva, merkantilu a šlechtitelského materiálu zvládnout. Stejně tak, jako u všech screeningových metod, je nutná neustálá kontrola referenčními vzorky. Ovšem kalibrace není obtížná. Ve srovnání s metodou NIRS, nestanoví kyselinu erukovou, která u současných odrůd je hluboko pod požadovanou hodnotou a proto se sleduje pouze u osiva, kdy plynově chromatografická rychlometoda methylesterů je rychlá a velice přesná. Toto platí i pro šlechtitelský materiál. Olejnatost pak je stanovována nukleární magnetickou rezonancí NMR, která je též nedestruktivní a tudíž velice expeditivní.
Indolové glukosinoláty mají svou specifiku z hlediska biochemického, kdy v době působení mimořádných vnějších činitelů (mráz, choroby) na rostlinu se uplatní složitý indolový metabolismus u brukvovitých, který je schopen uvolnit auxin. Je to jedna z dalších cest vzniku auxinu, zejména v době jeho kritické potřeby. I jejich toxicita ve srovnání s alifatickým glukosinoláty je diskutabilní a v současné době jsou jim přisuzovány antikarcinogenní účinky. Jejich obsah ve šlechtitelských materiálech je poměrně vysoký a proto vznikl požadavek na vypracování screeningové metody oproti zdlouhavé metodě vysokoúčinné kapalinové chromatografie.
Legislativní metody " International Organization for Standardization (ISO) byly zahrnuty do ČN. Pěstování "00", hybridních a transgenních odrůd řepek v současné době má i vážné ekonomické důsledky. Pěstitelé jsou hodnoceni dle vyprodukované kvality. Tomu musí odpovídat metody hodnocení, které musí být přesné, citlivé a sjednocené pro zainteresované strany. Při vlastní nadprodukci a odstranění vývozních licencí je nutné sjednocení s metodami EU.
Alternativní metody (tab.8) slouží v konečné fázi hodnocení výzkumu biosynthesy základních kvalitativních znaků v průběhu pěstební technologie, sklizně, posklizňové úpravy a skladování, studiu degradačních produktů glukosinolátů a jejich toxicity. Tyto metody by měly monitorovat co nejpřesněji požadované kvalitativní znaky s použitím nejmodernější instrumentální techniky. V dalším vývoji ty nejvíce prověřené přerůst v metody referenční nebo sloužit jako metody kalibrační pro screening požadovaných znaků.
Další výzkum ozimé řepky je zaměřen na hlubší studium glukosinolátů ve vztahu k chorobám a škůdcům, k jejich degradačním produktům a ostatním antinutričním složkám jako je sinapin, fytin a tanin (obr.3).
Autoři děkují za podporu Grantové agentuře české republiky a Národní agentuře pro zemědělský výzkum. Část použitých výsledků byla získána v rámci řešení grantu No.521/99/047 a analytická část je řešena v rámci projektu EP9233.
