V loňském roce vstoupilo agrochemické zkoušení zemědělských půd (AZP) do nového, v pořadí již desátého cyklu. Současné zkoušení půdy definované zákonem č. 156/1998 Sb., o hnojivech, představuje moderní systém umožňující v relativně krátké době poskytovat orgánům státní správy i zemědělským podnikům potřebné informace o stavu a vývoji půdní reakce a obsahu přístupných živin na převážné většině zemědělské půdy v České republice.
Pro stanovení obsahu přístupných živin (P, K, Mg, Ca) byla od roku 1999 zavedena do AZP metoda Mehlich III, která se jako úspěšná modifikace metody Mehlich II stala jednou z velmi používaných univerzálních extrakčních metod. Byla přezkoušena na souboru 2799 půdních vzorků dobře reprezentujících spektrum půdních podmínek v České republice. Rozdíly ve stanovených obsazích příslušných živin jsou kromě fosforu poměrně malé. Současně byl zpracován postup pro korekci vlivu uhličitanů na stanovení fosforu.
V návaznosti na změny analytické metody byla novelizována i klasifikace hodnocení výsledků s přechodem na nová pětistupňová kritéria. Pro stanovení "optimálního" (dobrého) obsahu fosforu a draslíku bylo použito poznatků z dlouhodobých pokusů se stupňovanými dávkami živin, které ÚKZÚZ založil za účelem metodického vývoje AZP už téměř před třiceti lety. Hranice dobrého obsahu byly určeny dolním a horním kvartilem souboru dat z pokusných let 1981 až 1995. Odvození pětistupňových kritérií z dat AZP a pokusů bylo provedeno pro původní metodu Mehlich II a pak přepočteno podle regresních závislostí pro výsledky podle Mehlicha III.
V minulosti byly výsledky zkoušení půdy hodnoceny v polovině a na konci cyklu, tj. po třech a šesti letech. V současné době bude hodnocení každoroční, průběžné, což představuje spojení výsledků posledního prozkoušeného roku nového cyklu s adekvátní částí cyklu předcházejícího. Současná zpráva proto hodnotí výsledky z období 1994 až 1999. Data z let 1994 až 1998 byla překlasifikována podle nových kritérií, aby odpovídala vyhodnocení roku 1999.
Za období 1994 až 1999 bylo v České republice prozkoušeno asi 2,4 miliónu hektarů zemědělské půdy. Z této výměry je 2,2 miliónu ha orné půdy, 5 tisíc ha chmelnic, 7 tisíc ha vinic, 14 tisíc ha ovocných sadů a 185 tisíc ha trvalých travních porostů. Výsledky základního statistického zpracování za Českou republiku podle kultur jsou uvedeny v tabulkách.
Průměrná hodnota půdní reakce u orné půdy je 6,3, nejnižší pH je u trvalých travních porostů (5,7), nejvyšší u vinic a chmelnic (7,1 - 7,3). Přibližně 20 % zemědělské půdy vykazuje extrémně kyselou až kyselou půdní reakci do pH 5,5. Tato půda vyžaduje výraznější úpravu pH v podobě intenzivního vápnění. Asi 40 % zemědělské půdy se slabě kyselou půdní reakcí (pH 5,6 - 6,5) je vhodné podle možností vápnit udržovacími dávkami. Bez potřeby vápnění je zbytek výměry s neutrální a alkalickou půdní reakcí.
Průměrné obsahy přístupných živin na orné půdě činí 90 mg P, 210 mg K a 180 mg Mg na 1 kg zeminy. Nejnižší průměrné obsahy jsou u trvalých travních porostů, vysoké u speciálních plodin. Nízký obsah živin, který signalizuje potřebu výrazného dosycení, byl u zemědělské půdy zjištěn u fosforu přibližně na 13 %, u draslíku na 7 % a u hořčíku na 21 % výměry. Vyhovující obsah, který charakterizuje mírnější potřebu hnojení, je u sledovaných tří živin zastoupen přibližně na 30 % výměry. Vysoký a velmi vysoký obsah živin, který naznačuje zbytečnost až nevhodnost hnojení, je zastoupen u fosforu přibližně na 30 %, u draslíku a hořčíku na 20 % výměry zemědělské půdy.
Uvedené zhodnocení sledovaných půdních vlastností umožňuje vyvodit závěr, že z přezkoušené výměry zemědělské půdy vyžaduje přibližně 500 tisíc hektarů intenzivní vápnění. Výrazné dosycovací hnojení, které by zvýšilo obsah přístupných živin v půdě, je třeba realizovat použitím fosforečných hnojiv na 310 tisících hektarech a draselných hnojiv na 170 tisících hektarech. Nízkou zásobu hořčíku vykazuje asi 500 tisíc hektarů.
Ing. Karel Trávník,
Ústřední kontrolní a zkušební
ústav zemědělský, Brno
