Osenice polní na vzestupu

Výskyty osenice polní (Agrotis segetum Schiff.) v posledních dvou letech a zvláště pak v roce 2000 na ozimé řepce, kukuřici, bramborách a dalších plodinách nás nutí k zamyšlení, proč tento škůdce opět graduje.

Biologie a determinace

Osenice polní je často se vyskytujícím polyfágním škůdcem mnoha polních plodin. Obvykle mívá jedno celé pokolení v roce (výjimečně dvě úplná pokolení). Dospělci se objevují na jaře od poloviny května a létají až do konce června v noci. Poté, co samičky pohlavně dospějí a po oplodnění, kladou vajíčka jednotlivě či v menších skupinách na spodní stranu listů plevelů (lebedy, merlíky, svlačce, jitrocel aj.) nebo také na půdu. Vajíčka jsou polokulovitá, mléčně bílá, později krémově zbarvená, jemně rýhovaná v horní polovině. Každá samička, se zřetelem na úživnost předchozího žíru housenek, může naklást 200 až 1000 vajíček. Kladení vajíček ustává při teplotách nad 25 °C.
Asi po 10 – 14 dnech se líhnou housenky. Ty jsou po vylíhnutí šedavé se dvěmi tmavými laterálními linkami. Housenky prvního vývojového stadia provádějí žír za světla obvykle na listech, zprvu zespodu okénkují listy, později do nich vyžírají díry a nakonec je ožírají od okraje (obr. 1). Larvy druhého instaru se za slunných dní ukrývají mezi listy a žír provádějí až za šera. Housenky třetího instaru a dalších jsou nejškodlivější. Žír provádějí na nadzemních částech rostlin pouze v noci, kdy mohou působit okus celých listů a nadzemní části rostlin (obr. 2). Přes den se housenky zdržují v půdě a ožírají podzemní části rostlin. Mohou způsobit překousnutí celé rostliny, a tím její zničení (obr. 3). Dospělé housenky jsou hlínovitě žluté, tmavěji mramorované, lesklé, nebo jsou šedavé až šedozelené, velikosti až 50 mm a na světle se rychle stáčejí do klubíčka (obr. 4).
Většina housenek vylíhlých v létě provádí úživný žír po celé léto, na podzim, popřípadě i v zimě. Dospělé housenky zalézají v podzimních měsících hluboko do půdy (až 50 cm hloubky), kde přezimují a ke kuklení dochází až na jaře následujícího roku v půdě v hliněném kokonu. Část housenek se může ovšem kuklit již na podzim a v daném roce se může objevit ještě jedno pokolení.
Kukla v půdě měří 12 - 20 mm a kuklení v závislosti na teplotě trvá 8 až 65 dní. Dospělí motýli mají rozpětí křídel 32 až 45 mm. U motýlů jsou přední křídla hnědá se čtyřmi tmavými vlnitými příčnými čarami. Okrouhlé, ledvinité a klínovité skvrny jsou ohraničeny tenkou černou linkou. Zadní křídla jsou světlá s bílými třásněmi a tmavě poprášenými žilkami.

Škodlivost a možnost kalamitních výskytů

Osenice se může občas přemnožit v závislosti na plodnosti samic a povětrnostních podmínkách. Vajíčkům i housenkám vadí vlhké počasí a naopak v období suchého teplého léta a podzimu a suššího jara jsou podmínky pro rozvoj škůdce velmi příznivé.
Žír housenek je velmi škodlivý. Kromě poškozování řepky na podzim působí housenky škody také v průběhu roku na cukrovce, bramborách, kukuřici, brukvovité zelenině a dalších plodinách. Se škodlivostí housenek můry osenní je třeba počítat především v kukuřičné a řepařské oblasti, a to na nejrůznějších rostlinách. V bramborářské oblasti škodí jen tehdy, nastane-li suchý a teplý červen a červenec. Jinak v šíření můry osenní rozhodují srážky v měsíci září.
Housenky spotřebují denně asi 0,15 až 0,30 g potravy, je však nutné počítat s tím, že sice sežerou jen malou část rostliny, ale přesto způsobují celé její uhynutí. Nejvhodnější pro šíření housenek je kyprá humózní půda nebo půda čerstvě hnojená chlévským hnojem. Z faktorů počasí prospívají housenkám oslabeným na jaře a motýlům v době páření a kladení vajíček podprůměrné srážky a nadprůměrná teplota. Později nevadí mírně vlhká půda, ovšem větší vlhkost jim škodí.
Poškození porostů osenicí polní bylo u nás zaznamenáváno i v minulosti a této problematice byla obecně věnována značná pozornost. Sledovaly se podmínky, za jakých dochází k vzestupu populace a na základě toho byla stanovována určitá prognóza výskytu tohoto škůdce.U nás byly popsány největší pohromy v letech 1908 - 15, 1917 - 18, 1921 - 22, 1931, 1934 - 35, 1948 - 49, i když určitý výskyt housenek je pozorován každoročně a v některých letech dochází častěji k lokálnímu přemnožení.
Pro prognózu výskytu můry osenní je nejdůležitější sledovat vzestup populací, u něhož musí být patrná určitá gradace již v letech předcházejících kalamitě, protože jde o škůdce s jednou, maximálně dvěma generacemi do roka. Ke katastrofálnímu výskytu dojde obvykle po suchých teplých letech, například 1948 a 1949 po roce 1947. Zima s tuhými mrazy nemusí škodit, ani mírná deštivá zima se nemusí projevit škodlivě. Množství housenek může narůstat, je-li v září pod 50 mm srážek, a klesat, jsou-li srážky v září nad 70 mm. Přílišné vedro v červenci není zvlášť příznivé, protože horké počasí způsobuje houstnutí nektaru rostlin, který slouží za potravu můrám. Nedostatkem a zhoršením jakosti nektaru v době zrání vajíček se snižuje plodnost samic a životnost vajíček.
Intenzitu výskytu osenice polní brzdí vlhké a chladné počasí, zejména v době páření, kladení a líhnutí vajíček. Dále v září vyprahlá a tvrdá půda, vysoké teploty v červenci, nedostatek potravy, hlavně po probuzení ze zimního spánku, zima se střídavými teplotami, půda hnojená průmyslovými hnojivy, silně vápněná, močůvkovaná, písčitá nebo naopak těžká, vlhká a ulehlá, dobrá intenzivní příprava půdy (orba), dostatek predátorů, pole se severní expozicí, pozdní setí ozimů a rané setí jařin.
Osenici polní naopak prospívá mírné sucho, zejména v době páření, kladení a líhnutí vajíček a v září, teplo po celou dobu vývoje, dostatek kvetoucích plevelů s množstvím nektaru v době páření a kladení vajíček, dostatek potravy, zvláště šťavnatých částí rostlin, mírná zima, během níž mohou housenky provádět žír, nedostatečný výskyt predátorů, kyprá propustná středně těžká půda, neobdělaná a ladem ležící půda (také dlouho ponechané a nekultivované výdroly plodin), zbytky rostlin na poli, kde housenky přezimují, časné setí ozimů a pozdní setí jarních plodin, zejména okopanin, tmavé, teplé a bezvětrné večery a noci v době letu motýlů.
Ze statistik jsou patrné katastrofální výskyty i dva roky po sobě. Silný výskyt v jedné oblasti upozorňuje často na nebezpečí výskytu na jiném místě v příštím roce nebo i na témže místě, pokud nebyla provedena potřebná ochranná opatření, a zvláště jestliže se nevyskytli přirození nepřátelé osenice polní v dostatečné míře. Se zřetelem na silné výskyty v roce 2000 a příznivý průběh počasí je prognóza výskytu v roce 2001 vcelku pozitivní.

Možnosti ochrany

Ochrana není jednoduchá a je zapotřebí uplatňovat komplexní přístup. V rámci agrotechniky je to likvidace plevelů a výdrolu, které jsou obvykle vyhledávány pro kladení vajíček a jsou vhodné pro žír prvního instaru housenek. Příznivá je rovněž hluboká orba. V rámci chemické ochrany je potřeba vybírat systémově a hloubkově působící razantní insekticidy (organofosfáty, karbamáty). Problémem je neřešená cílená registrace insekticidů na hostitele a osenici polní.
Zvláště v obdobích přemnožení škůdce je ochrana extrémně složitá. Není technicky možné dosáhnout pokrytí škůdce postřikem se zřetelem na omezené množství postřikové jíchy na hektar, a to zvláště larev ukrytých v půdě.

Ing. Vít Bittner,
Danisco Seed,
Ing. Libuše Májková,
Správa ochrany rostlin,
oblastní odbor Opava