Přes relativně příkré hodnocení české ekonomiky v listopadové Pravidelné zprávě o stavu přibližování ČR k Evropské unii Brusel zřejmě Praze věří. Vyplývá to z hodnocení výhledu ekonomik kandidátských zemí. V širším kontextu - tedy v porovnání s ostatními tranzitivními ekonomikami - bychom si však až tolik o naší pozici myslet neměli.
Základní zprávou Evropské komise pro kandidáty na vstup do Evropské unie je očekávání udržitelného ekonomického růstu o více než 4 % v období let 2000 - 2002. Takové tempo růstu by podle Pedra Solbese, evropského komisaře pro ekonomické a monetární vztahy, mělo být vyšší, než se předpokládá v členských zemích patnáctky. Evropská komise současně očekává růst průměrné zaměstnanosti, resp. pokles míry nezaměstnanosti, v kandidátských zemích a také pokles inflace. Na druhé straně ale upozorňuje, že deficit státních financí zůstává i nadále vysoký a nepředpokládá, že by nějak razantně klesl v poměru ke stejnému ukazateli v Evropské unii. Sečteno a podtrženo - kandidátské země musí na své cestě k ekonomickému vyrovnání se členy EU urazit ještě delší kus „cesty“.
Pokud jde o konkrétní čísla, tak Evropská komise rozdělila přidružené země na:
o tranzitivní ekonomiky (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko);
o kandidátské země (Kypr, Malta, Turecko).
Pokud jde o letošní rok, tak čísla naznačují, že ve všech zemích by mělo dojít k růstu hrubého domácího produktu, přičemž pozitivní je, že v případě České republiky Evropská komise „věří“ v setrvalý růst, který by v roce 2002 měl dosáhnout 3,7 %. Na druhé straně je však nutné vidět, že to je po Rumunsku nejméně ze všech přidružených zemí.Na druhé straně má nejvyšší důvěru v růst Estonsko, jehož HDP by neměl klesat každoročně pod 6 %. Přibližně s jednoprocentním odstupem je následuje Maďarsko. Nejmenší naděje jsou vkládány do Rumunska, které by se mělo nadále pohybovat na hranici ekonomické recese.
