Ječmen jarní je po pšenici ozimé druhou nejvýznamnější obilninou pěstovanou v České republice (23,9 % z celkové plochy obilnin). Největšího rozšíření dosáhl ve druhé polovině 70. a na počátku 80. let, kdy byla zaznamenána také historicky nejvyšší celková produkce. Nejnižší výměra pěstování byla v letech 1990 a 1991 (za sledované období 1960 - 2000), vlivem vysokých výnosů se to však na množství vyprodukovaného ječmene výrazně neprojevilo. Pokles sklizňových ploch v posledních třech letech, doprovázený nižšími výnosy (průměrný výnos za období 1998 - 2000 činí 3,53 t.ha-1), se však již na úrovni celkové produkce ječmene odrazil velmi významně.
Zatímco období od roku 1960 do roku 1991 je charakterizováno růstem výnosů (v průměru o cca 70 kg.ha-1 ročně), od roku 1992 nejenže došlo k prudkému poklesu výnosů, ale jejich trend je nadále klesající (úbytek v průměru 38 kg.ha-1 za rok). Vývoj sklizňových ploch, produkce a výnosů ječmene jarního od roku 1960 jsou zachyceny v grafu, údaje za období 1995 - 2000 jsou uvedeny v tabulce.
Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v letech 1995 - 1999 vyrobeno v ČR v průměru 413 tis. tun sladu ročně. To přibližně odpovídá spotřebě 520 tis. tun sladovnického ječmene. Také situace v exportu sladu se v posledních letech vyvíjela poměrně příznivě. Po poklesu v letech 1996 a 1997 se v roce 1998 i 1999 podařilo vyvézt více než 160 tis. tun.
Rok 2000 byl pro pěstování ječmene jarního mimořádně nepříznivý. Podle odhadu Českého statistického úřadu klesly sklizňové plochy na 354 tis. ha. Na menší výměře se od roku 1960 pěstoval v ČR ječmen jarní pouze v již zmíněných letech 1990 a 1991. Vývoj osevních ploch vzbuzoval již před sklizní obavy o dostatek suroviny pro sladovnický průmysl. Odhad celkové produkce se pohybuje okolo 1140 tis. tun, což je nejméně od roku 1968. Průměrný výnos je odhadován na úrovni 3,22 t.ha-1 (nejméně od r. 1971), podle regionálních odhadů by nejvyšších průměrných výnosů mělo být dosaženo v Olomouckém (3,69 t.ha-1) a Pardubickém kraji (3,56 t.ha-1). Situaci navíc komplikuje nízká sladovnická kvalita ječmene, zejména vysoký obsah bílkovin v zrnu. To se odrazilo i v nákupu sladovnického ječmene. Ze sklizně roku 2000 bylo zatím nakoupeno množství, které odpovídá asi polovině objemu nákupu v porovnání s rokem 1999.
Odhadovaná výše zásob ke konci marketingového roku 1999 / 2000 činila přibližně 144 tis. tun, což odpovídá 6,35 % domácí spotřeby ječmene. Pro porovnání: na konci marketingového roku 1998 / 1999 představovaly konečné zásoby ječmene cca 26 % domácí spotřeby. Poptávka po kvalitní surovině by tedy mohla vést k opětovnému zvýšení osevních ploch.
Ing. Petr Míša,
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s. r. o.
