Nové technologie sklizně cukrovky a stále rostoucí podíl zemědělských podniků orientovaných na tržní rostlinnou produkci s chybějícím či omezeným chovem hospodářských zvířat a snížená potřeba využívání chrástu pro krmné účely to jsou hlavní příčiny, které vedou k zaorávání chrástu cukrovky a tím i k přehodnocení cukrovky jako nejvhodnější předplodiny pro sladovnický ječmen.
Protože se s útlumem chovu dobytka snižuje také produkce hnoje, plní v tomto případě zaorávka řepného chrástu roli organického hnojení a nachází stále větší uplatnění v zemědělské praxi. Na druhé straně to však nezůstává bez vlivu na kvalitu zrna ječmene.
Chrást cukrovky je zapravován zpravidla pozdě na podzim, takže jeho rozklad v půdě závisí na průběhu teplot v zimě. Největší problémy mohou mít pěstitelé sladovnického ječmene, jestliže během zimy je půda zmrzlá a jaro suché. Opětovné uvolňování dusíku mineralizací je posunuto do druhé poloviny vegetace, kdy může nepříznivě ovlivní obsah dusíkatých látek v zrnu sladovnického ječmene.
Obsah dusíkatých látek v zrnu ječmene je jedním ze základních kriterií jakosti sladovnického ječmene a je limitován obsahem od 10,5 do 11,0 %. Do značné míry souvisí nejen s hnojením průmyslovými hnojivy, ale i s přeměnou dusíku z organických látek v půdě. Zaoráváním chrástu dochází k nekontrolovatelnému uvolňování dusíku během vegetace a k výrazným změnám dynamiky půdního dusíku. Richter uvádí, že aplikací řepného chrástu se teoreticky dodalo do půdy na podzim v průměru 102 kg N. Pokud je tento dusík mineralizován později, tj. ve fázi tvorby a zrání zrna, přispívá nejen k poléhání porostů, lámání stébla a rozvoji listových chorob, ale i sekundárně k poklesu výnosu zrna a jeho jakosti. Dále se do půdního prostředí vrátilo zaoráním chrástu 12 kg P, 148 kg K, 33 kg Ca a 18 kg Mg. Při průměrné objemové hmotnosti půdy 1,5 g.cm-3 představuje teoreticky zaorání řepného chrástu obohacení zeminy o 26 mg N.kg-1 .
Zaorávka řepného chrástu měla taká vliv na změnu půdních vlastností, jak fyzikálních tak agrochemických. Na změnách těchto vlastností se největší měrou podílel vliv povětrnostních podmínek konkrétního ročníku, ale i zaoraný chrást. K nejvýraznějším změnám docházelo v zásobení vodou, kdy se v sušších ročnících vlivem zaoraného chrástu prohluboval vodní deficit. Zaoraný chrást ovlivnil také další půdní vlastnosti: objemovou hmotnost redukovanou, maximální kapilární kapacitu, zásobu nitrátového a amonného dusíku. Dynamika změn půdních vlastností se odrazila ve výnosu zrna i jeho kvalitě, stejně tak jako zpracování půdy.
V polních pokusech Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s..r.o. byl sledován vliv zaorávky chrástu na výnos zrna a jeho kvalitu (graf 1, 2). Pokusné varianty s chrástem prokazovaly celkové zvýšení výnosu zrna (v ročnících se silným polehnutím – např. 1997 - chrást naopak výnos zrna snižoval), avšak podíl předního zrna byl nižší. Zaoraný chrást zvyšoval obsah bílkovin v zrnu a snižoval extrakt. Se zřetelem na sladovnickou kvalitu jarního ječmene měla zaorávka řepného chrástu negativní dopad. Tento poznatek byl také potvrzen ve VÚPS, Sladařském ústavu v Brně, kde byly prováděny analýzy vzorků ječmene zrna ze 3 sledovaných lokalit ( Kroměříž, Žabčice a Ivanovice na Hané ) a kde technologie zaorávky chrástu zvyšovala v průměru sledovaných ročníků obsah bílkovin o 0,3 %. Z dalších sledovaných faktorů se uplatnil vliv ročníku (v roce 1998 byl průměrný obsah bílkovin 11,3 %, v roce 1999 10,7 % a v roce 2000 12,5 %). Rovněž ostatní sledované faktory, jako lokalita, hnojení, odrůda a termín zaorávky chrástu výrazně ovlivňovaly obsah bílkovin v ječmeni.
Dynamiku uvolňování i množství mineralizovaného dusíku ovlivňuje významným způsobem vedle průběhu počasí v daném ročníku také hloubka orby i následná kultivace půdy. Důležité je i rovnoměrné rozptýlení chrástu a termín jeho zaorání. Pozdější termín méně ovlivňoval kvalitativní ukazatele zrna ječmene, což potvrdily výsledky v Žabčicích . Časné zapravení chrástu do půdy (podle Richtera a Zimolky) zvyšuje významně obsah nitrátového dusíku v půdě oproti variantě s pozdně zapraveným chrástem. Hodnota indexu nitrifikace (IN), která charakterizuje poměr NO3 - N : NH4 - N ukazuje, že u včasně zapraveného chrástu je podstatná část N přeměněna až na nitrát, zatímco u variant s pozdně zapraveným chrástem se hodnota IN vyrovnává až po 1 měsíci, kdy jarní ječmen má již menší nároky na dusík. Dávky dusíku 0 - 50 kg.ha-1 neměly vliv na výši výnosu ani kvalitu zrna, protože byly překryty dominantním vlivem zaorávky chrástu. Přesto dávky v minerálním hnojivu zvyšovaly obsah nitrátového dusíku v půdě. K menším změnám docházelo v obsahu amoniakálního N, jehož hladina byla více ovlivněna ročníkově a minerálním hnojením než chrástem.
Z výnosových prvků byl chrástem ovlivněn zejména počet klasů, který se se zaorávkou chrástu zvyšoval (ale i dávkou dusíku) a tím se také zvyšovala náchylnost k poléhání, zejména ve vlhčích ročnících. Větší náchylnost k poléhání při zaorávce chrástu ovlivňovala negativně sladovnickou kvalitu, snižovala hmotnost tisíce zrn a tím i výtěžnost předního zrna. V nepolehlém porostu nebyla HTZ prakticky ovlivněna ani při zaoraném chrástu.
Eliminace nedostatku ve výživě jarního ječmene dusíkem s perspektivou sladovnického využití vyžaduje analýzu cukrovkového chrástu na obsah dusíku, dále uplatnění diagnostických metod stanovení obsahu minerálního dusíku v půdě na jaře a případnou analýzu rostlin ječmene do fáze 3. listu. Na základě našich dosavadních zkušeností nelze po zaoraném chrástu na úrodné půdě řepařského výrobního typu doporučit pro ječmen předseťové hnojení minerálním dusíkem. Na ostatní půdě je pak třeba stanovit korekční dávku dusíku podle výše uvedených rozborů.
Rovněž normu výsevu je třeba přizpůsobit hladině dusíku v půdě. Obecnou zásadou je snižování výsevu s narůstajícím množstvím dusíku v půdě s ohledem na předplodinu. V daném případě doporučujeme výsevek 3,0 - 3,5 MKS.ha-1 při hloubce setí 2 - 4 cm. V případě přehuštění porostu a vzniku nebezpečí polehnutí porostů (graf 3) lze provést aplikaci morforegulačního přípravku Etephon Stefes v dávce 0,75 l.ha-1. Preventivní použití tohoto přípravku, pokud nehrozí nebezpečí polehnutí, může však vyvolat snížení výnosu zrna v důsledku zkrácení posledního internodia a omezení translokace asimilátů do zrna.
Ve VÚP v Troubsku u Brna při sledování této problematiky ve vztahu k zpracování půdy a zakládání porostů zjistili, že vyšší výnosy zrna jarního ječmene byly patrné u neoraných variant (setí do nezpracované půdy a zpracování půdy talířovým nářadím). Hodnocením vlivu zpracování půdy a zaorávky chrástu potvrdili, že se snižováním intenzity zpracování půdy klesal průměrný obsah dusíkatých látek v zrnu jarního ječmene, což má i kladný vliv na hodnocení sladu.
I při úbytku ploch cukrovky jako předplodiny pro jarní ječmen je problematika zaorávky chrástu stále aktuální, neboť v současné době se podle různých odhadů zaorává chrást téměř na 100 % plochy cukrovky. K snížení nepříznivých dopadů této technologie sklizně cukrovky na kvalitu i výnos zrna sladovnického ječmene lze především doporučit opatření omezující poléhání porostů - úpravu výsevků, zpřesnění diagnostiky hnojení dusíkem, výběr odpovídající odrůdy, případné použití morforegulátoru nebo i aplikace listových hnojiv s mikroprvky. Při zpracování půdy se zaměřit na mělčí orbu, rovnoměrné rozptýlení rozdrceného chrástu i pozdější termín jeho zapravení.
Prezentované výsledky jsou součástí řešení projektu VAZV MZe ČR evidovaného pod číslem EP 7081
Ing. Miroslav Onderka
Ing. Petr Míša
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.
Ing. Josef Prokeš
VÚPS Sladařský ústav Brno, a.s.
Prof. Ing. Josef Zimolka,CSc.
Prof. Ing. Rostislav Richter,Dr. Sc.
Ing. Eduard Pokorný,Ph.D.
MZLU Brno
Ing. Jan Hrubý
Výzkumný ústa pícninářský, s.r.o., Troubsko
