Ochrana cukrovky se v posledních letech soustřeďuje hlavně na ochranu porostů proti plevelům a často se zanedbává insekticidní ochrana proti škůdcům. Rychlý nárůst asimilační plochy listového aparátu řepy je z hlediska budoucího výnosu a cukernatosti u cukrovky nejdůležitějším faktorem.
V raných stadiích vývoje rostlin cukrovky je důležité hubit všechny škůdce, kteří zpomalují jejich plný rozvoj. Na počátku vegetace jsou porosty napadány dřepčíky, různými listopasi, květilkou a makadlovkou. Znovu se objevuje nebezpečí virových chorob, které přenášejí mšice.
Zvyšující se nebezpečí viróz
Podzim roku 2000 byl neobyčejný nejen svými vysokými nadprůměrnými teplotami, dlouhým obdobím příznivým pro zrání cukrovky, ale také výrazně nadprůměrnou podzimní migrační aktivitou mšice broskvoňové. V nasávacích pastích byla tato mšice diagnostikována ještě začátkem prosince.
Mšice broskvoňová přenáší nejen známý virus klasické virové žloutenky, ale také další viry. V poslední době je nejdůležitější z nich virus mírného žloutnutí řepy (BMYV). Díky tomu, že se přestala v České republice pěstovat semenačka, skončila obava pěstitelů cukrovky z virových chorob, protože zde nebyl zdroj infekčního inokula pro klasickou virovou žloutenku. V posledních třech letech se však projevovalo žloutnutí porostů cukrovky ve druhé polovině vegetace i přes to, že tyto porosty neměly příznaky klasické virové žloutenky. Takové porosty byly napadeny virem mírného žloutnutí řepy.
Intenzivní podzimní migrace této mšice dále potvrzuje také její silný výskyt (mšice broskvoňové) v nových porostech ozimé řepky v pozdním podzimu. Problémem je, že infekčním zdrojem tohoto viru nejsou v současné době porosty semenaček řepy, ale brukvovité plevele. Testovala se promořenost populací mšice broskvoňové virem mírného žloutnutí řepy a bylo zjištěno, že na sledovaných lokalitách existuje vyšší vironosnost (6,3 - 7,3 %) Z toho plyne nebezpečí pro letošní rok.
SRS Opava v Prognóze výskytu mšic v roce 2001 uvádí, že zvýšená zamořenost populace virem mírného žloutnutí řepy může být pro pěstitele cukrovky v lokalitách pravidelného výskytu žloutenek určitým varováním. V případě příznivých podmínek pro přezimování vajíček a pro některé anholocyklické kmeny během zimy je nutné počítat u této mšice v roce 2001 s výraznou primární migrací, která v případě střetu s rostlinami v raných vývojových fázích může způsobit rychlé šíření virů přenosných mšicemi. Rovněž prognóza výskytu mšice makové je na středním až silném výskytu v roce 2001 podle množství vykladených zimních vajíček.
Z praktického hlediska díky suchým a nepříznivým podmínkám posledních tří jar pro růst se rostliny cukrovky opožďují ve vývoji a dochází také k opožděnému zapojování porostů cukrovky. Tím se prodlužuje kritická doba, kdy jsou rostliny řep citlivé na napadení virovými chorobami, S prodloužením doby mezi setím až zapojením řádků se zvyšuje také doba, po kterou nejsou chráněny také porosty, jejichž osivo bylo namořeno dlouhodobě působícími insekticidy. I sebedéle působící insekticidní mořidlo jednou odezní a zanechá rostliny řepy v tom nejcitlivějším stadiu bez ochrany proti škůdcům.
Ochrana přípravkem Nurelle D
V takových případech je řešením ochrana porostů cukrovky insekticidy. Porost cukrovka je pod tlakem škůdců prakticky ihned po vzejití a listový aparát je nejcitlivější do zapojení řádků. Použití krátce reziduálních přípravků, jako jsou pyrethroidy, nemá velký význam, neboť by bylo nutné aplikaci často opakovat. Také specializované přípravky typu aficidů nepřinesou pěstiteli takovou návratnost aplikace jako širokospektrální insekticid, neboť porost je v té době pod tlakem mnoha druhů škůdců. Vysokou návratnost aplikace přinášejí širokospektrální insekticid typu Nurelle D.
Nurelle D dávce 0,6 l.ha-1 vyřeší nejen ochranu proti mšicím, ale také proti ostatním škůdcům listového aparátu. Aplikace v období druhého, ale častěji třetího ošetření proti plevelům je většinou termínově shodné s dobou hlavního přeletu mšic do porostů cukrovky. Cukrovka je pro mšice atraktivní po době 4 - 6 týdnů. Po této době nastává období vytvoření „přirozené rezistence“ cukrovky a mšice cukrovku opouštějí. Proto je určitou chybou čekat s ošetřením až na vytvoření kolonií bezkřídlých mšic, protože v době vytvoření kolonií již mšice způsobily 30 – 50 % z celkových škod a došlo k přenosu virových chorob do porostu.
Právě Nurelle D je vzhledem k širokému spektru účinku na škůdce a délce reziduálního působení velmi vhodný pro ochranu asimilačního aparátu cukrovky. Nurelle D může být aplikován se všemi běžně používanými herbicidy. Nurelle D působí jako dotykový, požerový a dýchací jed. Jeho účinek není na rozdíl od pyrethroidů limitován vyššími teplotami a kombinace dvou typů účinných látek snižuje i možnost vzniku rezistence u škůdců s krátkodobým vývojovým cyklem. Správně načasované ošetření porostů cukrovky nejen zabezpečí jejich ochranu, ale pozitivně se projeví i nárůstem výnosu a cukernatosti.
Ing. Petr Filip,
Dow AgroSciences
