Kmín kořenný je rostlina, která má velmi malou konkurenční schopnost proti většině plevelných druhů. Vlastní herbicidní ochrana porostů kmínu ovšem nezačíná až jeho zasetím nebo těsně před ním, ale již odpovědným výběrem nezapleveleného pozemku, popřípadě likvidací vytrvalých plevelů v předplodině.
Výchozím bodem pěstování kmínu, jak již bylo uvedeno, by měl být výběr vhodného pozemku a pečlivé posouzení plevelného spektra na stanovišti z pohledu složení a intenzity zaplevelení. Vzhledem k velmi malé konkurenční schopnosti kmínu je velmi neodpovědné uvažovat o jeho pěstování na pozemcích silně zaplevelených agresivními a obtížně hubitelnými pleveli, jako jsou pcháč oset nebo šťovíky. Mezi další neméně důležité plevelné druhy v porostech kmínu patří především heřmánkovité plevele, svízel přítula a pýr plazivý.
Kromě výběru vhodného pozemku je velmi efektivním zásahem dokonalé provedení předseťové agrotechniky jednak proto, že umožní kmínu dobré vzcházení, a zároveň je i podmínkou pro dobrou účinnost preemergentně aplikovaných herbicidů. Jde o půdní herbicidy, které musí na povrchu půdy vytvořit ochranný film. Pro splnění tohoto požadavku je zásadní podmínkou pozemek bez hrud, ze kterých plevelná semena po jejich rozpadu (a tím porušení ochranného filmu) bez problémů klíčí. Z hlediska účinnosti půdních herbicidů musíme respektovat také to, že pozemek musí být bez posklizňových zbytků či jiné organické hmoty. V opačném případě dojde k tomu, že mulč vytvořený ze zbytků zabrání dopadu přípravků na půdu a plevelná semena zpod tohoto mulče mohou bez problémů vyklíčit a navíc tím vytváříme ideální podmínky pro rozšíření hlodavců na pozemku. Tyto chyby v předseťové přípravě půdy si následně ve většině případů vyžádají další a ne zrovna malé náklady na aplikaci postemergentních herbicidů, jimiž se již jen těžko napravují vzniklé škody.
Vlastní herbicidní ochranu kmínu proti plevelům lze rozdělit na dvě různé, nikoli však oddělené části:
- ochranu porostů kmínu proti jednoděložným plevelům,
- ochranu porostů kmínu proti dvouděložným plevelům.
Jednu část herbicidní ochrany tedy tvoří aplikace přípravků proti jednoděložným plevelům. V polních pokusech byly od roku 1996 na lokalitě Šumperk testovány různé graminicidní přípravky, například Fusilade Super, Gallant Super, Pantera 40 EC a Targa Super 5 EC. Tyto přípravky byly aplikovány jak v prvním, tak i ve druhém vegetačním roce kmínu. Při aplikaci v prvním vegetačním roce byla cílovým plevelem převážně ježatka kuří noha, která na dané lokalitě silně zaplevelovala nové zásevy kmínu. Ježatka je jednoletá, středně vysoká tráva, která na úrodné půdě vytváří mohutné trsy a dosahuje výšky kolem jednoho metru. Její nebezpečnost pro vzcházející rostliny kmínu spočívá v jejím relativně rychlém růstu, při kterém spotřebovává vodu a živiny a díky své konkurenční schopnosti zastiňuje rostliny kmínu. Tyto nedostatečně vyvinuté rostlinky kmínu jsou následně náchylné k vymrznutí. Na tento plevel, tak jako na další jednoleté trávy (oves hluchý, béry aj.) postačuje nižší dávka přípravku doporučená výrobci právě pro jednoleté trávy. Po aplikaci graminicidního přípravku zastavuje ježatka růst a během 14 - 21 dnů odumírá. Tato doba je do určité míry přímo závislá na teplotních podmínkách po aplikaci a na růstovém stadiu plevele.
Poněkud složitější je situace u dalšího na celém území České republiky rozšířeného plevele, pýru plazivého. Pýr plazivý patří mezi velmi nebezpečné plevele. Na pozemcích se šíří především kořenovými výběžky. Má vysoké nároky na vodu a živiny a vysokou konkurenční schopnost. Z kořenů vylučuje alelopatické látky (agropyren), které inhibují růst kulturních i plevelných rostlin. Velmi nebezpečné je zaplevelení porostu kmínu pýrem ve sklizňovém roce, protože obilky pýru jsou jen velmi obtížně čistitelné ze sklizených nažek kmínu. Takto znečištěná produkce je jen velmi obtížně realizovatelná a její cena je podstatně nižší než u čistého konzumního kmínu.
Jak již bylo dříve uvedeno, je velmi výhodné a žádoucí likvidovat pýr již například v obilní předplodině, předsklizňovou aplikací přípravků Roundup nebo Touchdown, které lépe likvidují dlouhé oddenky pýru. Pokud to není z jakéhokoliv důvodu možné, je třeba počítat po zasetí kmínu s pomalejším vývojem pýru plazivého v porovnání s jednoletými travami (ježatkou kuří nohou). Tato odlišnost je velmi důležitá z hlediska správného načasování termínu graminicidní ochrany porostu. Pokud je vývoj jednoletých trav rychlý a dochází jen k pozvolnému obrůstání oddenků pýru, je výhodnější aplikovat nižší dávku cíleně na tyto trávy a likvidaci pýru ponechat na pozdější dobu. Toto rozhodnutí je lepší než akceptování škod způsobených jednoletými travami právě díky pozdní aplikaci graminicidů.
Pýr plazivý můžeme likvidovat v porostech kmínu jak v prvním, tak i ve druhém roce vegetace (brzy na jaře), ale z dosažených výsledků vyplývá, že je výhodnější provést tuto operaci již v prvním vegetačním roce. Pro toto tvrzení existuje několik logických důvodů, a to především vhodnější růstové stadium pýru pro aplikaci graminicidu, vhodnější teplotní podmínky a průběh počasí obecně a v neposlední řadě je to také vyšší pracovní zaneprázdněnost v období jarních prací. Pokud na jednoleté jednoděložné plevele postačí nižší dávka herbicidu, tak pro úspěšnou likvidaci vytrvalých jednoděložných plevelů, mezi něž patří také pýr, je nutné volit dávku zhruba dvojnásobnou. Při přesné volbě dávky, tak jako u všech plevelů, samozřejmě záleží na růstové fázi plevele a intenzitě zaplevelení.
Herbicidní účinnost zkoušených graminicidů lze charakterizovat jako velmi dobrou až výbornou, a to v přímé závislosti na zvolené dávce. Důležitým zjištěním je, že ani jeden z výše jmenovaných graminicidních přípravků nezpůsobil po ošetření fytotoxická poškození na rostlinách kmínu. Tato poškození nebyla nalezena ani v jednom termínu aplikace a nebyla zároveň zjištěna žádná odrůdová rozdílnost ve vztahu k citlivosti na graminicidní přípravky. Výnosovým hodnocením variant, které byly ošetřeny pouze proti jednoděložným plevelům v porovnání s variantami neošetřovanými, byl zjištěn zhruba čtyřnásobný nárůst výnosu nažek z jednotky plochy právě v porovnání s neošetřovanými parcelami. Tento výsledek je velmi podobný u všech graminicidních přípravků. Hodnocením hmotnosti tisíce semen nebyl nalezen průkazný rozdíl mezi ošetřenými a neošetřenými variantami.
Druhou částí herbicidní ochrany kmínu je regulace výskytu dvouděložných plevelů. Tyto zásahy jsou do určité míry limitovány citlivostí rostlin kmínu na mnohé herbicidy. Jak již bylo uvedeno výše, je výhodné jako preventivní opatření volit pro zásevy kmínu pozemky, které nejsou výrazně zapleveleny vytrvalými pleveli.
Vlastní pokusné aplikace byly rozděleny na preemergentní a postemergentní aplikace, prováděné jak v prvním, tak ve druhém vegetačním roce. Z výsledků pokusů plyne, že je velmi výhodné používat preemergentně aplikované herbicidy, protože dochází k pomalému vzcházení rostlin kmínu a tím roste nebezpečí možného zaplevelení. Nevýhodou použití těchto herbicidů je určitá závislost na průběhu počasí, zvláště pak na vláhových podmínkách. Tato slabina se projevila především v posledních dvou letech, kdy po zasetí kmínu panovalo velmi teplé a suché počasí a došlo tedy k slabší účinnosti těchto herbicidů. Pozitivem těchto půdních herbicidů (Afalon 45 SC, Stomp 330 E, Gesagard 80 WP aj.) je naopak to, že účinkují také na ježatku kuří nohu.
Z testovaných přípravků aplikovaných preemergentně prokázaly velmi dobrou herbicidní účinnost přípravky Afalon 45 SC, Gesagard 500 FW, Stomp 330 E, Stomp 330 FX, Stomp 400 SC a Escort. Velmi dobrá až dobrá účinnost byla dále zjištěna u přípravku Gesagard 80 WP. Z postemergentně aplikovaných herbicidů byla jako velmi dobrá hodnocena účinnost u přípravků: Afalon 45 SC, Stomp 330 E, Starane 250 EC, Lontrel 300 a kombinace přípravků Tropotox 40 SL + Starane 250 EC. Dobrou účinnost prokázaly také Pulsar a Tropotox 40 SL, ovšem jejich nevýhodou je nižší účinnost na heřmánkovité plevele. U jarní aplikace byla zjištěna velmi dobrá herbicidní účinnost u přípravků Starane 250 EC a Lontrel 300, velmi dobrá až dobrá pak byla účinnost u přípravků Afalon 45 SC a Lentagran WP.
Velkou slabinou herbicidní ochrany kmínu zůstává likvidace heřmánkovitých plevelů, a to především ve druhém (sklizňovém) roce. Především na vzrostlejší rostliny tohoto druhu jsou současné testované herbicidy málo účinné a tyto rostliny jsou schopny svým rychlým růstem zaplevelit plochu, a tím znehodnotit porost kmínu. Snaha o nalezení vhodného, účinného, ale přitom tolerantního herbicidu právě proti této skupině plevelů, zůstává velkou výzvou pro následující období.
Po jednotlivých aplikacích byl sledován a hodnocen nejen účinek jednotlivých herbicidů na plevelné rostliny, ale velký důraz byl kladen na zjištění možných projevů a intenzity fytotoxických příznaků vůči rostlinám kmínu a byla také sledována rychlost odeznívání této případné fytotoxicity. Z hlediska fytotoxických účinků na rostliny kmínu lze za tolerantní považovat tyto preemergentně aplikované herbicidy: Afalon 45 SC, Stomp 330 E, Stomp 330 FX, Stomp 400 SC, Gesagard 80 WP A Gesagard 500 FW. Z postemergentně aplikovaných přípravků v prvním roce vegetace byly tolerantní: Afalon 45 SC a Stomp 330 E. Z přípravků pro jarní aplikací byly tolerantní pouze Afalon 45 SC a Lentagran WP.
U přípravku Starane 250 EC po časně postemergentní i po jarní aplikaci byly zjištěny relativně slabé toxické příznaky, přičemž k jejich úplnému vymizení došlo v průběhu následujících deseti dnů. Tato fytotoxicita se projevovala mírným svěšením a nakadeřením listů ve spojení s jejich neparně světlejší barvou v porovnání s neošetřenou kontrolou. Podobná situace se opakovala také u časně postemergentní aplikace přípravku Lontrel 300.
Silnější fytotoxické účinky byly zjištěny u přípravků Escort (negativně ovlivnil vzcházení a počáteční růst rostlin), Pulsar (zbrzdění růstu a žluté až nekrotické skvrny na listech), Tropotox 40 SL (zbrzdění růstu, zkadeření, svěšení a prosvětlení listů kmínu) a u přípravku Lontrel 300 při jarní aplikaci (mírné povadnutí listů, negativní vliv na kvetení, vývoj a růst nažek). Po aplikaci tohoto přípravku ve druhém vegetačním roce dochází k prudkému poklesu výnosu, který se dokonce pohybuje pod úrovní neošetřené kontroly. Jeho případné použití ve druhém vegetačním roce kmínu je tak jednoznačně vyloučeno. Je zajímavé, že tentýž přípravek aplikovaný na porost v prvním vegetačním roce kmínu průběh kvetení ani tvorbu nažek neovlivnil.
Nejdůležitějším momentem a hodnotícím kriteriem při pěstování jakékoliv plodiny zůstává dosažený výnos. Z výsledků získaných za celou dobu řešení můžeme konstatovat, že základní preemergentní ošetření dává předpoklad dobré a vysoké sklizně. Ve sklizňovém roce 1998 patřily mezi nejlepší varianty parcely ošetřené preemergentně herbicidy Afalon 45 SC, Stomp 330 E a přípravky escort, Gesagard 80 WP a Gesagard 500 FW, přičemž posledně tři jmenované s následnou časně postemergentní aplikací graminicidu Fusilade Super. Všechny takto ošetřené varianty vykazovaly průměrně dvacetkrát vyšší výnos než herbicidně neošetřovaná kontrola a dosáhly tak výnosu nažek pohybujícího se v přepočtu kolem 1 t.ha-1. U hmotnosti tisíce semen nebyl zjištěn průkazný rozdíl mezi jednotlivými herbicidně ošetřenými variantami.
V roce 1999 byla situace podobná, ovšem mezi nejlepší výnosové varianty se propracovala také varianta ošetřená přípravkem Afalon 45 SC v dávce 1,5 l.ha-1 až v termínu časně postemergentním. Jinak se ovšem situace hodně podobala předchozí sezoně, protože mezi nejlepší se opět propracovaly varianty preemergentně ošetřené přípravky Afalon 45 SC, Stomp 330 E, Stomp 330 FX, Stomp 400 SC, Escort a Gesagard 80 WP. Jako velmi dobrý přípravek se ve vztahu k výši výnosu jevil Starane 250 EC, a to jak pro časně postemergentní aplikaci, tak i pro jarní ošetření. Mezi jednotlivými variantami nebyl u hmotnosti tisíce semen nalezen průkazný rozdíl.
Sklizňový rok 2000 již jen potvrdil výsledky získané z předcházejících let a plně podpořil dříve získané výsledky týkající se potřeby základního preemergentního ošetření zásevů kmínu, popřípadě nutnost časně postemergentního zásahu na základě aktuálního zaplevelení. Provedení prvního herbicidního zásahu až na jaře sklizňového roku nepřináší již uspokojivé výsledky. Ani v tomto roce nebyl prokázán pozitivní či negativní vliv herbicidního ošetření na hmotnost tisíce semen. Ke sklizňovému roku 2000 je ovšem třeba podotknout, že abnormální průběh počasí a silné napadení porostu vlnovníkem kmínovým snížilo potenciální výnosy kmínu minimálně o 50 %. Proti tomuto škůdci je sice registrován přípravek Thiodan 35 EC, tento se ovšem do republiky již delší dobu nedováží a není tedy přístupný a použitelný. Vyvstává tedy důležitý problém, který spočívá v neodkladném nalezení vhodného a dostupného akaricidního přípravku proti tomuto škůdci.
Cílem každého pěstitele kmínu je udržení porostu této plodiny v bezplevelném stavu. Tato zásada je v současnosti zásadním a do určité míry limitujícím faktorem úspěšného a rentabilního pěstování. Velkým problémem, tak jako u ostatních minoritních plodin, zůstává velmi omezená paleta pesticidních přípravků registrovaných do kmínu.
Publikace je realizována na základě výsledků projektu EP 7043 podporovaného Národní agenturou pro zemědělský výzkum České republiky.
Ing. Prokop Šmirous, CSc., Ing. Antonín Vaculík,
Agritec, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o.,
Šumperk
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Budu pěstovat Fenykl na semen. Prosím o laskavé sdělení herbicidní ochrany proti plevelům. Jaké prostředky mohu použít v současné době a jsou dostupné na trhu.
Děkuji Janda.