Během posledních deseti let se zvýšila osevní plocha ozimé řepky více než třikrát. Obecně se má za to, že stálým zvyšováním osevních ploch ozimé řepky vzrůstá i výskyt škůdců na této plodině. Pravda je však taková, že spolu s nárůstem osevních ploch působí na výskyt škůdců i mnoho jiných faktorů, například průběh ročních teplot, úhrn srážek, výrobní oblast apod. Pro vyhodnocení dynamiky výskytu škůdců je proto nutné vzít v úvahu tyto faktory komplexně.
Blýskáček řepkový (Meligethes aeneus) je nejrozšířenější škůdce ozimé řepky, který se vyskytuje zcela pravidelně. Při teplotě 12 - 13 °C dochází k přeletu blýskáčka na řepková pole. Dospělci vykusují květní poupata a tím zamezují tvorbě šešulí. Ztráty způsobené náletem blýskáčka mohou být velice rozsáhlé. Při vynechání insekticidní ochrany je v našich pěstitelských podmínkách možná redukce výnosu tímto škůdcem v rozsahu 25 - 75 %. Larvy můžou škodit pozdním žírem, vzniklé ztráty jsou ale malé. Graf 2 poukazuje na první výskyt tohoto škůdce na území ČR v počtu dnů od začátku roku. Tento průběh je v souladu s vývojem sumy aktivních teplot nad 10 °C pro jednotlivé roky (graf 4). Z toho lze usuzovat, že teplé roky jsou ideální pro silné napadení řepky tímto škůdcem.
Nejvýraznější vzestup výskytu byl v posledních deseti letech zaznamenán u krytonosce řepkového (Ceutorrhynchus napi) a krytonosce čtyřzubého (Ceutorrhynchus quadridens). Procento ošetřených ploch a první výskyty těchto škůdců jsou uvedeny v grafech 1 a 2. Ztráta způsobená těmito krytonosci bývá zhruba 10 %, při silném napadení může dosáhnout až 50 % (při absenci insekticidního ošetření). Všeobecně se uvádí, že krytonosec řepkový nalétává do porostu při teplotě 9 °C a krytonosec čtyřzubý při teplotě 10 – 12 °C. Snížení výnosu semen způsobuje jednak larva krytonosce žírem ve dřeni stonku, ale také tím, že zvyšuje riziko napadení houbovými chorobami. V neposlední řadě tito krytonosci způsobují také nouzové dozrávání řepky. V posledních deseti letech vykazují vzestupnou tendenci výskytu, což zdůrazňuje potřebu insekticidního ošetření proti těmto škůdcům při překročení prahu škodlivosti v porostu. Zdá se, že výskyt stonkových krytonosců výrazně koresponduje s nárůstem osevních ploch ozimé řepky.
Intenzita napadení a velikost ploch ošetřovaných proti ostatním škůdcům není tak výrazná, jak tomu bylo u předchozích škůdců. Graf 3 zachycuje procento ploch ošetřených proti krytonosci šešulovému (Ceutorhynchus assimilis), bejlomorce kapustové (Dasineura brassicae) a mšici zelné (Brevicoryne brassiacae).
Krytonosec šešulový nejčastěji napadá porost řepky společně s bejlomorkou kapustovou. Larvy těchto škůdců vyžírají semena a poškozují chlopně, což způsobuje nouzové dozrávání, praskání šešulí a rozvoj houbových chorob. Lokálně mohou způsobit až 70% ztráty, avšak uvnitř porostů bývají ztráty nejčastěji do 10 %. Zdá se, že výskyt těchto škůdců byl závislý na teplotách v daném roce. Teplé počasí v květnu zvyšuje aktivitu těchto škůdců.
Mšice zelná je jediným škůdcem, u kterého se procento ošetřených ploch za posledních deset let nepravidelně snížilo (graf 3). Kolonie mšic škodí sáním stonků, květů a šešulí a takto napadené rostliny vadnou a zasychají. Při přemnožení může tento škůdce způsobit až 30% ztráty na výnosech.
Dalšími významnými škůdci v ozimé řepce jsou dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala), slimák síťkovaný (Deroceras reticulatum), slimák polní (Deroceras agreste), krytonosec zelný (Ceutorrhynchus pleurostigma) a pilatka řepková (Athalia rosae). Výskyt těchto škůdců je různý podle lokalit a ročníku a má ohniskový charakter. Škody způsobené některými z nich mohou být výrazné, ale monitoring jejich výskytu na území České republiky není komplexní pro porovnání s průběhem teplot a osevních ploch v jednotlivých letech.
Závěr
Při porovnání podílu ploch ošetřených proti jednotlivým škůdcům, osevních ploch, prvního výskytu jednotlivých škůdců se sumou aktivních teplot nad 10 °C v jednotlivých letech vyplývá různá závislost jednotlivých škůdců na vnějších faktorech. První výskyt blýskáčka řepkového je zřejmě závislý na sumě aktivních teplot nad 10 °C. Blýskáček řepkový je v našich podmínkách obligátní škůdce a ošetření proti němu je nedílnou součástí úspěšného pěstování řepky. Proto nebyly plochy ošetřené proti tomuto škůdci sledovány. Podobný jako u blýskáčka byl první výskyt u stonkových krytonosců. Částečnou závislost vykazuje i procento ošetřených ploch na sumě aktivních teplot nad 10 °C u krytonosce šešulového a bejlomorky kapustové. Plocha ošetřená proti krytonosci čtyřzubému a řepkovému se zvyšovala v závislosti na osevní ploše řepky. U mšice zelné podíl ošetřených ploch nekoresponduje ani s vývojem teplot, ani s nárůstem osevních ploch ozimé řepky.
Autor děkuje Státní rostlinolékařské správě - odbor ochrany rostlin, oddělení monitoringu a prognóz v Praze a SRS v Opavě za poskytnuté údaje pro tento článek. Tato problematika je řešena v rámci úkolu NAZV - "Kvantifikace škod způsobených chorobami a škůdci u brambor, ozimé řepky a cukrovky (cerkospora).
Ing. Radoslav Koprna,
Oseva PRO, s.r.o.,
Výzkumný ústav olejnin, Opava
