Dynamický růst báňské a průmyslové činnosti v oblasti Severočeské podkrušnohorské pánve ve druhé polovině tohoto století se nepříznivě projevil na výrazné devastaci celého území.
V současné době je negativně ovlivněno technologií povrchové těžby hnědého uhlí kolem 28 000 ha. Obnova jednotlivých krajinotvorných prvků devastovaného území je jedním ze zásadních ekologických problémů regionu. V oblasti Severočeského hnědouhelného revíru bylo dosud provedeno asi 18 000 ha rekultivací (včetně rekultivací rozpracovaných). Největší podíl připadá na rekultivace zemědělské (asi 5000 ha) a lesnické (kolem 8000 ha). Zbytek tvoří rekultivace hydrické a ostatní.
Principy zemědělské rekultivace
Při vytváření antropogenní půdy na výsypkách se používají různé technologické postupy od přímé postupy od přímé rekultivace některých geologických substrátů (v současné době jen zcela ojedinělé případy) k jejich překryvům ornicí (selektivně skryté A-horizonty „rostlých“ půd) v mocnosti asi 0,5 m. Na minerálně deficitních až fytotoxických výsypkových substrátech (silně kyselé materiály s obsahem pyritické síry aj.) se používají kombinované překryvy s použitím zemin, jež mají příznivé meliorační účinky (spraš, sprašová hlína, bentonit), a konečným převrstvením kulturními humózními zeminami (ornice) v mocnosti 0,3 – 0,4 m.
Způsob realizované zemědělské rekultivace výsypkových substrátů závisí na předpokládaném cíli využití vytvářené zemědělské půdy a na ekonomických a technologických možnostech rekultivace, zejména na dostupnosti vhodných melioračních zemin. Biologický meliorační cyklus zaměřený na pěstování melioračních plodin a biologické oživení vytvářené antropogenní půdy je zpravidla aplikován v délce šesti až osmi let.
Hodnocení antropogenní půdy
Po ukončení celého cyklu zemědělské rekultivace se provádí podrobné hodnocení kvality vytvořené antropogenní půdy a zařazení pozemku evidovaného v kultuře zemědělská půda do soustavy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Cílem hodnocení je přiřazení kódu BPEJ pozemkovým parcelám. Hodnocení kvality půdního pokryvu antropogenní půdy vytvořené na zemědělsky rekultivovaných plochách výsypek provádí pověřená odborná organizace v resortu Ministerstva zemědělství České republiky, jíž je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, Praha.
Hodnocení vychází v zásadě z popisu stratigrafie půdního profilu kopaných sond do hloubky 1,2 m a diagnostiky morfologických znaků jednotlivých půdních horizontů a jejich mocností. Pro zjištění základních půdních vlastností zemin jsou z jednotlivých půdních horizontů odebírány půdní vzorky. Jsou stanoveny fyzikální a chemické vlastnosti - zrnitostní složení, půdní reakce, obsah organických látek a humusu, obsah přístupných živin a sorpční vlastnosti.
K upřesnění homogenity půdního pokryvu, zaměřené na zjištění mocnosti a rovnoměrnosti překryvu výsypkových substrátů melioračními zeminami včetně překryvu ornice, se na každé lokalitě antropogenní půdy provádějí vpichové sondy sondovací tyčí do hloubky jednoho metru s hustotou sondážní sítě dvě vpichové sondy na 1 ha. Metodický postup hodnocení antropogenní půdy je dokumentován na příkladu zemědělsky rekultivované výsypky nadložních zemin (geologických substrátů) Malé Březno v okrese Most.
Popis stratigrafie půdního profilu
Antropický uměle vytvořený humusový horizont Aku dosahuje průměrné mocnosti 50 cm a je zrnitostně středně těžký až těžký (hlinitý a jílovohlinitý). Chemické vlastnosti jsou přiznivé. Půdní reakce je neutrální, obsah uhličitanů se pohybuje v rozmezí 0,5 – 1 %, obsah organických látek je střední až vysoký (Cox 2,2 – 3,2 %), zásoba přístupných živin fosforu a draslíku je dobrá, u hořčíku a vápníku vysoká. Sorpční vlastnosti této půdní vrstvy jsou velmi příznivé – sorpční kapacita je vyšší střední až vysoká, sorpční koloidní komplex je plně nasycen bázemi.
Výsypkový substrát je tvořen zrnitostně těžkým tercierním jílem s obsahem I. zrnitostní kategorie (částice
Podrobná dokumentace fyzikálně chemických půdních vlastností hodnocení antropogenní půdy je uvedena v tabukách 1 a 2.
Na základě komplexního zhodnocení všech výše uvedených charakteristik půdního profilu se provede porovnání s parametry půdy vytvořené přirozeným pedogenetickým procesem („rostlé“ půdy) v příslušném katastrálním území. Konečným výsledkem je přiřazení odpovídajícího kódu bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) a tím zařazení předmětné antropogenní půdy do soustavy bonitace zemědělského půdního fondu.
Při hodnocení popisované půdy pro její zařazení do soustavy BPEJ je nutné vyjít z jejího dominantního znaku, jímž je mohutný uměle vytvořený humusový horizont, který byl v původním uložení „rostlých“ půd tvořen humusovým horizontem černozemní půdy vytvořené na spraši. Uměle vytvořenou antropogenní půdu je proto možné po ukončení šestiletého melioračního biologického cyklu zařadit do skupiny černozemní půdy. Vzhledem k určitému vylehčení humusového horizontu nad zrnitostně těžkou spodinou, tvořenou terciérním jílem, se jeví jako odpovídající zařazení této půdy do skupiny černozemní půda, do hlavní půdní jednotky (HPJ) 06 v soustavě BPEJ.
Toto kódové vyjádření je základním vstupním údajem pro oceňování pozemků podle zákona č. 279/1997 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů. Podle ceníku, jenž je přílohou uvedeného zákonného podkladu, je popsaná lokalita antropogenní půdy zařazená do soustavy bonitovaných půdně ekologických jednotek s kódem BPEJ 1.06.00 ohodnocena sazbou 7,56 Kč.m-2. V případě mírné svažitosti (polohy 3 – 7°) je této půdě přiřazen kód BPEJ 1.06.10 s odpovídající sazbou 6,28 Kč.m-2.
Závěr
Hodnocení půdního pokryvu antropogenní půdy vychází z výsledků podrobného pedologického průzkumu a laboratorních rozborů odebraných půdních vzorků, jež jsou podkladem k jejich zařazení do soustavy BPEJ, která v kódovém vyjádření obsahuje informace o kvalitě a produkční schopnosti půdy a je podkladem pro oceňování pozemků podle zákona č. 279/1997 Sb.
Ing. Jaroslav Kohel, Ing. Petr Čermák, CSc.,
Výzkumný ústav meliorací
a ochrany půdy, Praha
