Významný nárůst užitkovosti skotu v posledních letech klade zvýšené požadavky na kvalitu píce, zejména na zvyšování koncentrace energie v píci. Termín sklizně a složení travních porostů jsou rozhodující faktory, které zásadně ovlivňují produkční a kvalitativní parametry píce. Současně lze způsobem využívání travních porostů částečně řešit i relativní přebytek píce z travních porostů v ČR, který vede k jejich ponechávání ladem, což vyvolává vážné krajinotvorné problémy.
Příprava ČR na vstup do Evropské unie v kontextu Agendy 2000 vyžaduje změnu koncepce přístupu k travním porostům. Je potřeba posílit vazbu skotu na travní porosty, protože využívání píce skotem je efektivní nejen z hospodářského hlediska, ale je i významným environmentálním opatřením. Navržená řešení musí být adekvátní specifickým přírodním a ekonomickým podmínkám.
Kvalita píce
Racionální výživa přežvýkavců spočívá především z důvodů fyziologických i ekonomických převážně na píci z travních porostů a pícninách pěstovaných na orné půdě, zkrmované čerstvé (pastva, stájové krmení) nebo konzervované (seno, senáž, siláž aj.). Proto je důležité znát její hodnotu pro přežvýkavce. Pící se rozumí ta část nadzemní biomasy, která je určena pro zkrmování a sklízena odpovídajícím způsobem. Jsou v ní zastoupeny zelené části rostliny i části zaschlé, popřípadě též kontaminanty.
Kvalita píce je chápána jako souhrn charakteristik, které udávají schopnost krmiva uspokojit určité přesně vymezené požadavky zvířete a které určují vhodnost daného krmiva pro jeho příjem zvířetem. Pokud je produkční potenciál zvířete standardní, konečným vyjádřením kvality píce je živočišná produkce, tedy množství vyprodukovaného mléka, masa, vlny, silové práce, právě tak jako ovlivnění březosti či zdravotního stavu. Kvalita je zároveň faktorem, který vedle výnosu určuje produkční potenciál porostu, měřený jednotkami živočišné produkce z jednotky plochy. V kvalitě píce se tedy obráží široký komplex interakcí mezi porostem (pícními rostlinami) a zvířetem.
Píce z perspektivních trav a jetelovin
Vývoj kvality píce z trav a jetelovin je uveden ve schématu. Jde o průměry z více pokusů z let 1998 - 2000 na stanovištích Jevíčko a Hladké Životice. U trav bylo hodnoceno více druhů (jílek vytrvalý Mustang a Sport, kostřava rákosovitá Kora, kostřava luční Rožnovská, srha říznačka Niva, sveřep samužníkovitý Tacit, rodové hybridy Bečva (lolioidní) a Hykor (festucoidní), z jetelovin jsme hodnotili jetel luční odrůdy Vesna, Dolina a Radegast.
Porosty hnojené na jaře a po první seči 60 kg N.ha-1 (pouze trávy) + PK jsme postupně odebírali v týdenních intervalech od počátku května do poloviny června. Ze schématu je zřejmé, jak se mění kvalita píce trav a jetelovin. S nastupujícími růstovými fázemi se v průběhu nárůstu první seče zvyšuje koncentrace vlákniny u trav v sušině píce z 211 na 333 g.kg-1, koncentrace vlákniny u jetelovin byla u prvního odběru 128 g.kg-1 sušiny a v polovině června dosáhla 261 g.kg-1 sušiny. Koncentrace energie hodnocená NEL (netto energie laktace) byla u trav počátkem května 6,23 MJ.kg-1 sušiny a klesla do poloviny června na 4,69 MJ.kg-1 sušiny, u jetelovin byla koncentrace energie 7,01 MJ.kg-1 sušiny a klesla v sedmém odběru na 5,30 MJ.kg-1 sušiny. V průměru za jeden týden se koncentrace energie v píci trav snižovala o 0,26 MJ.kg-1 sušiny, u jetelovin o 0,28 MJ.kg-1 sušiny. Je zřejmé, že v průběhu nárůstu první seče můžeme vyrobit píci s velice rozdílnou kvalitou, od vysoce kvalitní, sklízené na počátku metání pro vysoce užitkové dojnice, až po podřadnou píci po odkvětu.
Jetel luční má ve stejných termínech odběru vyšší koncentraci energie v průměru sedmi odběrů o 0,7 MJ.kg-1 sušiny a nižší obsah vlákniny o 80 g.kg-1 sušiny. Proto je velmi vhodný do jetelovinotravních směsek pro obnovu a přísevy travních porostů. Nejenom, že zvyšuje koncentraci dusíkatých látek v píci, ale velmi významně zvyšuje i koncentraci energie v píci a snižuje koncentraci vlákniny, a tak zásadním způsobem přispívá ke zvyšování kvality píce. Při sestavování jetelovinotravních směsek lze vhodnou volbou druhů, odrůd a jejich raností dále zvyšovat kvalitu píce.. Ve schématu jsou uvedeny podle růstových fází i optimální termíny pro pastevní využívání a sklizeň píce z travních porostů pro účely výroby kvalitní senáže, resp. siláže a sena. Píci z travních porostů pro výrobu kvalitní senáže a siláže je třeba sklízet včas od počátku do plného metání, tj. během asi 7 – 10 dnů, přičemž sesečené porosty při využití moderních sklizňových technologií je optimální sbírat během 24 – 48 hodin po posečení, aby byly minimalizovány ztráty živin.
Pratotechnické pokusy s jetelovinotravními směskami
V pokusech se čtrnácti lučními a pěti pastevními jetelovinotravními směskami (složení směsek u autorů) na stanovišti Jevíčko, založenými obnovou původního travního porostu v roce 1990, jsme hnojili následujícím způsobem: dusíkem jsme v prvních dvou užitkových letech nehnojili, od třetího užitkového roku hnojíme dávkou 120 kg N.ha-1, dělenou pro luční využití dvakrát po 60 kg.ha-1, aplikovanou na jaře a po první seči. Pro pastevní využití dávku dělíme třikrát po 40 kg. ha-1, aplikujeme na jaře, po první a druhé seči. Využití porostů je v případě lučních směsí třísečné: první seč na počátku metání Kory či Feliny,druhá seč po sedmi týdnech,třetí seč do konce září. U pastevních směsí jsme pastvu simulovali pětisečným využitím, první seč jsme uskutečnili při výšce nejranější varianty 25 cm, další seče po třech, čtyřech a pěti týdnech od předchozí, poslední, pátou seč do konce září.
Produkce sušiny (graf 1) představuje průměr osmi užitkových roků, kvalitativní charakteristiky (graf 2) byly stanoveny s pomocí techniky NIRS (NL, vláknina, PDIN, PDIE, NEV, NEL) za roky 1995 – 1998. Produkce mléka byla vypočtena z energetické hodnoty píce (NEL) a vyjádřena pomocí kg FCM vyprodukovaného dojnicí o živé hmotnosti 600 kg při spotřebě 13 kg sušiny, ve vazném ustájení (35,52 MJ NEL na záchovu) a potřebě 3,13 MJ NEL na 1 kg mléka FCM. Počet krmných dnů (KD) byl vypočten z výnosu při spotřebě 13 kg sušiny a produkce mléka z jednoho hektaru z krmných dnů a denní produkce mléka dojnicí.
Produkce sušiny (graf 1) v průměru osmi užitkových let dosáhla u pastevních směsek (P) (pětisečné využití) 7,81 t.ha-1, tj. o 28,2 % méně než u lučních směsek (L), tj. při třísečném využití (10,88 t.ha-1). Zvýšením počtu sečí sice klesá výnos, výrazně se však zvyšuje kvalita a produkční účinnost píce, což pozitivně ovlivňuje užitkovost chovaných hospodářských zvířat. Pastevní směsky (graf 1) mají proti lučním směskám vyšší koncentraci NL (P 177,6 g.kg-1, L 135,2 g.kg-1), PDIN (P 109,3 g.kg-1, L 82,1 g.kg-1) a PDIE (P 90,0 g.kg-1, L 80,6 g.kg-1) při nižší koncentraci vlákniny (P 217,1 g.kg-1, L 259 g.kg-1), což se promítá do vyšší koncentrace energie v píci. Netto energie laktace (NEL) byla v průměru pastevních směsek 5,83 MJ.kg-1, u lučních 5,48 MJ.kg-1 sušiny. Vypočtená produkce mléka na dojnici byla u pastevních směsek 12,9 kg FCM, zatímco u lučních poklesla na 11,4 kg FCM, tj. snížení o 1,5 kg FCM na dojnici denně. Celková produkce mléka z jednoho hektaru dosáhla u pastevních směsek 7749 kg FCM za 601 krmný den proti lučním směskám s produkcí 10769 kg FCM za 837 KD.
Uvedený výpočet dokládá, že vyšší frekvencí sečí zvyšujeme kvalitu píce z travních porostů, přičemž na konverzi vyprodukované píce z jednoho hektaru potřebujeme menší zatížení skotem. Sníží se také množství vyrobeného mléka z jednotky plochy. Uvedený přístup je základem pro extenzivní zemědělské využívání travních porostů v méně příznivých oblastech (LFA) a promítá se do koncepce agrární politiky Ministerstva zemědělství ČR.
Závěr
Chov skotu v méně příznivých oblastech (LFA) ve vazbě na travní porosty je strategicky významným opatřením v péči o krajinu. Produkci píce z travních porostů můžeme snížit frekvencí sečí, resp. pastvou, při zvýšení produkční účinnosti z ní vyrobeného krmiva. Pětisečným využitím proti třísečnému se zvyšuje kvalita píce, snižuje se produkce mléka z jednoho hektaru a zrychluje se transformace píce polygastry.
Skot v horských a podhorských oblastech má charakter environmentálního opatření. Agenda 2000 obhospodařováním travních porostů podmiňuje vyplácení prémií na chov skotu, a to jak u krav, tak i u jalovic. Travní porosty v ČR představují významný kapitál, na kterém je potřeba stavět chov skotu, protože prostředky z fondů EU budou směrovány po našem vstupu do těchto regionů při splnění podmínky hustoty skotu a podílu travních porostů na výměře krmných plodin pro skot a jejich objem bude záviset na celkových stavech skotu.
Příspěvek vznikl v rámci řešení výzkumného záměru VÚRV č. 3 „Principy vytváření trvale udržitelných a konkurenceschopných systémů hospodaření na půdě“.
Ing. Alois Kohoutek, CSc.,
Ing. Pavel Nerušil,
Ing. Věra Odstrčilová,
Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha - Ruzyně,
Výzkumná stanice travních ekosystémů, Jevíčko,
Ing. Jan Pozdíšek, CSc.,
Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín
Ing. Hana Jakešová,
Šlechtitelská stanice Hladké Životice, s.r.o.
