Kvalita bývá častým problémem výroby objemných krmiv. V tomto příspěvku se budu zabývat kvalitou píce, jaké lze dosáhnout při včasné sklizni. Z rozsáhlého pokusu, který byl založen za podpory NAZV, bylo vybráno sedm druhů a odrůd trav a tři odrůdy jetele lučního rozdílné ranosti a stupně ploidity. Byla provedena řada analýz i v ranějších vývojových fázích porostů. Z velkého množství zjištěných hodnot uvádím v tabulce 1 kvalitativní ukazatele z rozborů vzorků odebraných při první seči ve druhém užitkovém roce porostů.
V tabulce 2 pro doplnění uvádím hodnoty zjištěné rozborem vzorků prvního odběru z počátku května, kdy je obvykle zahajována pastva. První seč byla sklízena po skupinách podle ranosti daného druhu tak, aby trávy byly ve stadiu nejpozději počátku metání a jetel na počátku butonizace.
Trávy byly zjara přihnojeny dávkou 60 kg N.ha-1, jetelotrávy pouze dávkou 30 kg N na podzim předchozího roku po poslední seči a na jaře druhého užitkového roku nebyly hnojeny dusíkem. Čisté porosty jetele byly přirozeně bez hnojení dusíkem. Všechny varianty byly přihnojovány fosforem a draslíkem.
Obsah vodorozpustných cukrů (WSC)
Zjištěné rozdíly v obsahu WSC mezi jednotlivými druhy potvrzují známé zkušenosti, že k travám s nejvyšším obsahem zkvasitelných cukrů patří jílky a hybridy jílkovitého charakteru. Naopak nejnižší obsah cukrů má srha laločnatá. Je zajímavé, že v mladších vývojových stadiích se obsahy cukrů v travách na rozdíl od jetelů příliš nemění. U jetelů počátkem května je obsah cukrů vyšší i o více než 50 %.
Obsah WSC je však třeba vnímat především jako rozdíly mezi druhy či odrůdami. Zjištěné hodnoty se u každé odrůdy mohou lišit s velkým rozptylem. Jsou ovlivněny průběhem počasí, fenofází odběru, hodinou odběru v závislosti na slunečním svitu před odběrem a velmi výrazně hnojením dusíkem. V tomto případě (dávka 60 kg N.ha-1) je úroveň výživy spíše nižší. Většina uváděných druhů trav je schopna využít bez negativních důsledků dvojnásobnou dávku, potom ale dochází k výraznému poklesu obsahu cukrů. Jílky a jejich hybridy si však i tehdy zachovávají nejvyšší obsah a dobrou silážovatelnost.
Stravitelnost organické hmoty a obsah vlákniny
Z uvedeného souboru vyplývá, že sklízí-li se včas, je kvalita píce nejen jetele, ale i trav velmi dobrá. U většiny trav však velmi rychle během fáze metání narůstá vláknina. Proto je třeba rozhodovat o termínu sklizně s vědomím, že je lépe porost podtrhnout, než v případě nepříznivého počasí sklízet plně vymetané porosty. Obsahy WSC a NL sice jsou na velmi dobré úrovni, ale vysoký obsah vlákniny již neumožňuje bez problémů takovou píci zkrmovat vysokoužitkovým dojnicím.
Prudký nárůst vlákniny, jak jej známe u trav, není tak výrazný u jetele lučního, takže v jetelotravách je nebezpečí poklesu kvality menší. Čisté porosty jetele v době počátku květu ale snadno poléhají. Polehlý porost se obtížněji sklízí, především dochází ke ztrátám na výnosu, a to nejen v dané seči, ale i dalších sklizních. Porost s (poježděným) vysokým strništěm hůře a později obrůstá. Finančně nejcitelnější je potom ztráta zejména u semenářských porostů jetele, i když ani ztráta na výnosu píce není zanedbatelná.
Obsah dusíkatých látek
Obsah dusíkatých látek v píci je v travních porostech nejsnáze regulovatelnou živinou. Z pohledu současného zemědělce půjde především o to, na jakou úroveň výživy bude mít finanční prostředky. Uvedená dávka 60 kg N.ha-1 je snad přijatelná, ale půjde-li o zajištění vysokého výnosu, tak pro první seč bude dostatečná jen tehdy, bude-li tato provedena v první dekádě května (a během vegetace například ještě další tři seče s adekvátním přihnojením dusíkem).
Z hodnot uvedených v tabulce vyplývá, že pro tetraploidní jílek vytrvalý a jílkovitý hybrid Perun je to dávka nedostatečná. Tím spíše v podmínkách Hladkých Životic po předchozím roce 1997 s extrémními červencovými srážkami, kdy došlo k vysokému odplavení živin a porosty navíc byly oslabeny následným suchem ve druhé polovině léta a na podzim téhož roku.
V porostech jetele lučního nebo jetelotrav je jedinou možností zvýšení obsahu dusíkatých látek v píci sklizeň před začátkem butonizace. Tento způsob vzhledem k výrazně nižší sušině a obtížnému zavadání je možný za podmínek velmi teplého jara, jako byly v roce 2000, a především za použití kvalitního mačkače (tedy ne E 303 apod.). V chladnějších bramborářských oblastech by to bylo možné jen výjimečně (posečená píce by neměla ležet na pokose déle, než dva dny).
Energetická hodnota píce (NEL)
Podobně jako obsah WSC, také hodnoty NEL vyjadřují při stejné úrovni výživy rozdíly mezi odrůdami. S rozdílnými stanovištními podmínkami, úrovní výživy a sklizní v různé fenofázi se hodnoty výrazně změní. Například při sklizni v době metání klesá NEL až o 1,0 MJ na 1 kg sušiny v porovnání s hodnotami uvedenými v tabulce, které jsou ze sklizní na samém počátku metání.
Obsah fenolických kyselin
Jde o dříve nepříliš sledovaný parametr. Z fenolických látek se sledoval především lignin, který limituje stravitelnost píce. Rozdíly v přijímatelnosti píce zejména trav a využití píce v zažívacím traktu přežvýkavců ovlivňují mj. fenolické kyseliny tím, že jsou toxické pro bachorovou mikroflóru (omezují její aktivitu) a interferují s enzymovou hydrolýzou.
Fenolické kyseliny trav mají silnější vliv na omezení aktivity bachorové mikroflóry než fenolické kyseliny jetelovin, a proto nebyly analyzovány všechny odrůdy jetelovin v pokusu. V jeteli lučním se obsah fenolických kyselin v době sklizně pohybuje kolem 1600 mg na 1 kg sušiny.
Velmi překvapivé bylo zjištění nízkého obsahu fenolických kyselin v kostřavě rákosovité odrůdě Kora, a to opakovaně, protože u kostřav rákosovitých se obecně uváděl jejich vysoký obsah. U odrůdy Kora se poprvé prováděl rozbor sena, kdy v testech s jalovicemi byla zaznamenána vysoká přijímatelnost a využití živin (vyšší přírůstky) v porovnání s jinými zkrmovanými druhy trav a lučním senem.
Závěr
Na několika příkladech jsem chtěl poukázat na skutečnost, že při včasné sklizni se z trav a jetele lučního získá velmi kvalitní píce. Protože jde o druhy velmi plastické ve vztahu k půdním a klimatických podmínkám pěstování, je možné vyrobit velmi kvalitní objemnou píci i v okrajových podhorských oblastech ČR. Velmi dobrých výnosů dosahují na Šumavě (pokusy byly prováděny na Kaplicku), na Českomoravské vysočině, v Orlických horách, v oblastech Jeseníků i Beskyd, kde jsou také pěstovány. Rovněž velmi dobrých výsledků bylo dosaženo v běžném pěstování na Slovensku (i v nadmořské výšce okolo 1000 m v Nízkých Tatrách, ale také na Východoslovenské nížině).
Konkrétní čísla v tabulce pocházejí vždy z jednoho sklizňového roku na jednom stanovišti v Hladkých Životicích a nemohou být brána jako dogma. Pokusy na mnoha stanovištích v dlouhých časových řadách není schopna zajišťovat ani státní organizace (například ÚKZÚZ nebo VÚRV). Závratnou finanční částku také představují rozbory píce, které nelze v plném rozsahu hradit ani z projektů NAZV.
Jakou kvalitu lze očekávat od uvedených druhů trav a tří odrůd jetele lučního počátkem května při zahájení pastvy, uvádím v tabulce 2. Ve sledovaném roce 1998 se ovšem jaro otevřelo časně; vzorky byly odebrány z porostů vysokých asi 30 cm, vhodných již spíše pro pastvu dávkovou. Výrazné rozdíly byly mezi jednotlivými druhy trav zejména v obsahu vodorozpustných cukrů. Vysokých hodnot dosáhly tetraploidní odrůdy – jílek vytrvalý Mustang a hybrid Perun. Propastný rozdíl jsme zjistili mezi srhou a ostatními druhy trav v obsahu fenolických kyselin. Tato skutečnost společně s nižším obsahem WSC snižuje chutnost srhy, přestože ostatní sledované ukazatele jsou velmi příznivé.
Bude-li v pastevní směsi také jetel luční, vysoký obsah dusíkatých látek v jeho píci výrazně zvýší nutriční hodnotu píce směsi. Proto doporučujeme zařazovat jetel luční do pastevních směsí, nové – zejména tetraploidní vytrvalejší odrůdy minimálně po tři užitkové roky píci směsi zhodnotí, zvýší její výnos a při tom ještě (společně s jetele plazivým) sníží náklady na přihnojování dusíkem.
Vzorky píce čistých kultur byly odebrány z pokusů a část rozborů byla hrazena z projektu NAZV RE0960006208 „Průzkum fenotypové plasticity a pícninářského využití nových odrůd víceletých pícnin v agroekologických podmínkách podhorské oblasti„.
Ing. Ivan Houdek,
Šlechtitelská stanice Hladké Životice, s.r.o.
