Podpory (dotace) jsou zemědělským podnikům poskytovány ve všech vyspělých státech světa. Důvodem je skutečnost, že zemědělská výrobní činnost je značně závislá na přírodních podmínkách a lze ji těžko měnit v průběhu kratšího časového intervalu. Dále je žádoucí podporovat také mimoprodukční funkce zemědělství.
Ne jinak je tomu ve státech Evropské unie, kde zemědělci mohou čerpat dotace jednak ze strukturálních fondů (EAGGF, ERDF, ESF) a jednak z prostředků vyčleněných vlastním státem. V České republice jsou každoročně vyčleňovány ze státního rozpočtu finanční prostředky na dotační tituly vyhlašované Ministerstvem zemědělství ČR a rovněž existuje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond k podpoře různých provozních a investičních záměrů.
Z hlediska přibližování České republiky k Evropské unii bude v krátké době zahájeno čerpání prostředků z předvstupního fondu EU SAPARD. Novým podpůrným programem, který je v ČR realizován, jsou podpory méně příznivých oblastí a oblastí s ekologickými omezeními (CHKO, Národní parky, ochranná vodárenská pásma atp.), jež mají anglickou zkratku LFA (Less Favoured Areas).
Dotační podpory ve všech dílčích aspektech lze efektivně realizovat pouze za předpokladu vytvoření a využití odpovídající soustavy informací, a to jak na úrovni poskytovatelů dotací (státní správy), tak na úrovni příjemců dotací (zemědělských podniků). Důvodem je požadavek na objektivitu v přidělování podpor a kontrolu využití přidělených finančních prostředků, a to při respektování tzv. lokálně cíleného přístupu, který je založen na principu poskytování a kontroly ve správný čas a na správném místě - regionu, podniku, pozemku, stáji, zvířeti, stroji.
Státní informační systém je v současné době zaměřen na mechanismus poskytování podpor na základě splněných formalit. Pro oblast poskytování podpor ze strukturálního fondu SAPARD je budována Platební agentura včetně odpovídajícího informačního systému. V obou systémech mají nezastupitelnou roli detašovaná pracoviště ministerstva zemědělství, a to jak v oblasti schvalování, tak kontroly (se zřetelem na specifika programu SAPARD navíc existují regionální výběrové komise a monitorovací výbory).
Nová koncepce resortního informačního systému je založena na existenci informačního datového skladu, na který budou navazovat jednotlivé informační moduly, tj. modul obchodní, logistický a certifikační, modul evidencí, kontrol a administrace kvót, modul platební agentury SAPARD, modul vrcholového a projektového řízení, modul registrů a moduly kancelářské. Rovněž jsou podporovány informační systémy pro oblast poradenství a poskytování základních informací prostřednictvím Internetu s užitím vesměs statických metod prezentace dat.
Informační systémy používané na úrovni zemědělské prvovýroby a služeb pro zemědělství jsou zaměřeny především na oblast zpracování základních účetních a daňových agend. Některé zemědělské podniky a podniky služeb začínají využívat různých optimalizačních programů ať formou vlastního používání, nebo prostřednictvím poradenských služeb. Podobným, spíše sporadickým způsobem jsou využívány možnosti Internetu a služeb jím poskytovaných. V oblasti podávání žádostí o dotace je používán klasický postup vyplňování žádostí na základě vyhlášených pravidel.
Provedeme-li shrnutí, tak je v resortu zemědělství žádoucí rozvíjet dynamický, lokálně cílený přístup k informacím, a to jak v oblasti poskytování a kontroly dotací, tak v oblasti koncepčního a operativního řízení výroby.
Stručná analýza současného stavu a vývoj v oblasti informačních technologií předurčuje směry možného vývoje a rozšíření současných koncepcí. Jde především o širší využití systémů určování polohy na zemi GPS v kombinaci s geografickými informačními systémy (GIS), využití bezdrátových informačních technologií (WAP, GPRS a DGPRS) a znalostních a expertních systémů v rámci poskytování služeb na Internetu s vazbou na centrální datový sklad státní i podnikový.
Praktické využití těchto technologií je předmětem řešení projektu 5. rámcového programu EU „Wireless supporting of agricultural and forestry information systems“, kde část „Non profit Agriculture Information systems“ řeší Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha. Ze stručné analýzy SWOT vyplynulo, že poskytování a kontrola podpor v oblastech LFA může být prvním předmětem aplikace dynamického lokálně cíleného přístupu, který je v tomto příspěvku prezentován.
Vymezení LFA ČR pro novou dotační politiku v zemědělství
Méně příznivé oblasti LFA a oblasti s ekologickými omezeními jsou oblasti charakterizované zhoršenými přírodními a sociálně ekonomickými podmínkami, v důsledku čehož mají zemědělci hospodařící v těchto oblastech vážné existenční problémy. Cílem podpory těchto oblastí je zachovat venkovskou krajinu, udržet zemědělce v této krajině a zachovat a rozvíjet tam trvale udržitelné systémy hospodaření na půdě.
Složitost problematiky vymezení LFA a oblastí s ekologickými omezeními v ČR spočívá v tom, že dochází ke zcela zásadní a kvalitativní změně v pojetí metodiky vymezení kritérií LFA a oblastí s ekologickými omezeními v ČR v porovnání s dosavadním přístupem kategorizace zemědělských území používaných v dřívějších nařízeních vlády před rokem 2001. Ve velmi krátkém čase byla vytvořena zcela nová a rozsáhlá databáze, umožňující zařadit katastrální území do méně příznivých oblastí podle více kritérií podle kapitoly V, čl. 13 až 21, NR 1257/99/EEC.
Kritéria pro méně příznivé oblasti ČR pro rok 2001 vycházejí velkou měrou právě z právního předpisu Evropské Unie - Nařízení Rady (EC) č. 1257/1999. V některých případech ještě nejsou plně spolehlivé informační zdroje, a proto nebyla kritéria EU zohledněna plně. Tato použitá kritéria budou v období do vstupu ČR do EU dále ověřována, upřesňována a lépe přizpůsobována našim i evropským podmínkám.
Struktura databázových parametrů nutných k identifikaci LFA oblastí
Nově zaváděný systém podpor pro méně příznivé oblasti je výrazně orientován na přesnou prostorovou identifikaci pozemků v terénu ve vazbě na řadu dalších kritérií a podmínek. Tomu odpovídá i povinnost žadatele předkládat k žádosti základní mapu v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnější. V mapě je nezbytné zřetelně vyznačit všechny pozemky žadatele a rozlišit :
o ornou půdu;
o travní porosty (skutečně používané na pozemcích vedených v katastru jako OP, TTP nebo ostatní plochy);
o trvalé kultury (vinice, chmelnice, sady);
o zatravňované pozemky;
o pozemky neobdělávané v souladu s nezemědělskými záměry (mokřady, hnízdiště apod.);
o pozemky s rychlerostoucími dřevinami.
Pro každého žadatele je tedy nezbytné přesně a prokazatelně identifikovat vlastní pozemky ve vazbě na zařazení do oblasti LFA, zjistit půdně klimatické parametry příslušného katastru (pozemku), identifikovat administrativně formální náležitosti pro podání žádosti, včetně možnosti nápovědy (průvodce vyplněním), výše podpor a identifikace nároků. Žádoucí je i možnost pořízení žádosti v elektronické podobě a její předání na příslušné pracoviště ministerstva. Identifikace musí být provedena takto:
a) Identifikace LFA: Vytvoření numerické a grafické databáze katastrů s přístupem přes internet, WAP, GPRS. Systém umožní i lokální identifikaci pozemku, včetně parametrů LFA pomocí GPS.
b) Identifikace nároků ve vazbě na LFA: Propojení numerické databáze katastrálních území s přiřazenými oblastmi LFA s databází podpůrných programů.
c) Identifikace administrativně technických požadavků na vyplnění žádosti a kontrolu plnění: Databáze administrativně technických požadavků na podání žádosti včetně navigačního systému na vyplnění (viz schéma 1).
Využití internetu a bezdrátových informačních technologií
Klasický přístup k prezentaci dotačních pravidel je realizován prostřednictvím tisku, ústně nebo jako dokument na internetu (např. MZe, ÚZPI, Agris, Agroweb). Jde o statickou informaci, která sice umožňuje dobré seznámení s dotačními pravidly, ale při plnění zákonem předepsaných formalit je žadatel odkázán na ruční vyplňování požadovaných formulářů a na následnou kontrolu ze strany pracovišť ministerstva zemědělství.
Dynamický přístup znamená využití principů znalostních a expertních systémů (viz schéma 2), které mohou žadatele expertním způsobem, tj. v systému „dotaz-odpověď“ nebo v systému „téma-postup“, vést ke zjištění nároků na dotaci a ke správnému vyplnění formulářů. Tím i na straně poskytovatele dotace bude snížena pracnost kontrol, která může být omezena pouze na kontrolu obsahové, nikoliv formální správnosti.
Realizace dynamického přístupu k prezentaci dotačních pravidel může být chápána ve dvou rovinách: lokální a vzdálené (internetové). Lokální rovina znamená vytvoření lokálního programu - expertního systému, v jehož databázi faktů budou zabudovány veškeré dotační tituly a v databázi znalostí pravidla pro vyplňování žádostí o dotace. Interferenční mechanismus expertního systému by pak uživatele vedl k vyplnění všech formalit a k jejich vytištění k podání na příslušném pracovišti ministerstva zemědělství. Rovněž může existovat forma exportu dat u žadatele a jejich import u poskytovatele.
Vzdálená (internetová) rovina znamená vytvoření požadovaného programu - expertního systému na internetovém serveru (v režimu DHTML a ASP) s podobnými možnostmi, jako má lokální program. Žadatel, který je přihlášen pod svým heslem, může v expertním režimu podat žádost, jež je automaticky zpřístupněna na prvním stupni poskytovatele (pracoviště MZe) rovněž na základě zakódovaného přístupu. Ten ji po odsouhlasení může převést do systému evidence a administrace dotací.
Výhoda použití prvního přístupu spočívá v tom, že většina zemědělských podniků je technicky vybavena k její realizaci, ale existují nároky na distribuci programu, export a import dat. Druhý přístup je po všech stránkách výhodný ovšem lze jej aplikovat pouze u zemědělců napojených svým PC na internet.
Identifikace lokalit ve vazbě na LFA a dotační pravidla
Dotační podpory v méně příznivých oblastech LFA České republiky, jakož i celá řada dalších podpor (například podpory hrazení bystřin, zalesnění, pěstování rychlerostoucích dřevin, ekologické programy) jsou směřovány k určité, zákonem nebo vyhláškou definované lokalitě. Z těchto důvodů je žádoucí dynamický lokálně cílený přístup, který po zjištění polohy systémem GPS a následným dotazem do centrálního datového skladu umožní zjistit parametry o dané lokalitě potřebné buď ke zjištění nároku na dotační podporu, nebo ke kontrole oprávněnosti nároku.
Principů informačních technologií využitelných pro lokálně cílený přístup k informacím je několik:
o Využití kapesního PC v přímém propojení přes telefon (mobilní nebo stabilní) na internet nebo prostřednictvím kancelářského PC. V tomto režimu je možné získat z centrálního datového skladu paket informací o dané lokalitě, který lze v terénu použít k identifikaci požadovaných parametrů.
o Využití kapesního PC v přímém propojení přes telefon (mobilní nebo stabilní) na internet, kde propojení je realizováno bezdrátovou technologií WAP, GPRS nebo DGPRS. Výhodou je zejména možnost lepšího propojení přímo při terénním zjišťování potřebných parametrů.
o Využití technologie WAP, která umožňuje přímé propojení mobilního telefonu s datovým skladem a získávání internetových stránek HTML z XML a XLS dokumentů transformací na dokumenty typu WAP, které lze prezentovat na displeji mobiního telefonu.
Z hlediska mobility a pohotovosti se technologie WAP jeví jako jednoduchá, ke které stačí mobilní telefon bez dalších zařízení. Také zobrazovací možnosti, i když nejsou zatím ideální, se vzhledem k naléhavosti vyžádané informace jeví jako dostačující. Velkým příslibem do budoucnosti je rychlý rozvoj technických možností mobilních telefonů pro praktické využití.
Závěr
Nové informační technologie signalizují i nové lokálně cílené informační možnosti pro zemědělce, poradce, pracovníky státní správy a další, poskytované v reálném čase. To umožňuje volit operativní formy podnikatelské strategie a rozhodování na jedné straně a na druhé straně eliminuje výskyt nesprávných nebo nepřesných údajů včetně transparentnosti a snadné kontroly. Informační lokálně cílený systém pro sledování podpor do méně příznivých oblastí je jistě důležitým a potřebným nástrojem, který však naznačuje mnohem širší možnosti využití v návaznosti na postup informatizace v zemědělství. Musíme si uvědomit, že v kontextu Evropy dochází ke změnám v chápání zemědělství a jeho úlohy.
Evropa více než kdy jindy akcentuje model trvale udržitelného zemědělství s jasnými funkcemi směrem k ekologii a údržbě krajiny. V této souvislosti již zemědělství není v krajině dominantní, nýbrž je to venkov. Tomu Evropa rozumí a tento směr je ochotna podporovat. Podmínkou účasti na těchto programech jsou kvalitně vypracované projekty. Kvalitně lze projekt vypracovat, pokud jsou k dispozici kvalitní podklady. Úkolem „Non profit agriculture“ informačního systému proto musí být vytvoření a nabídnutí zemědělcům takových databází, které potřebné informace poskytnou.
Podle účelu je možné typy informací rozdělit do několika úrovní:
a) Úroveň státní správy:
Soubor údajů vztahujících se k regionu obecně. Půjde zejména o databáze:
- demografických ukazatelů;
- sociálních ukazatelů;
- sociologických ukazatelů;
- výrobně ekonomických ukazatelů.
Účelem je poskytnout kvalitní podklady pro vymezení regionu (území, podniku, místa) pro vypracování žádosti (projektu) o podpory v rámci programů SAPARD, později programů v rámci Strukturálních fondů či jiných programů. Informační systém bude navigovat k rychlému získání informace o postavení vybrané lokality (oblasti) z výše uvedených hledisek.
Soubor údajů poskytujících zásadní informace o správném hospodaření a podnikové strategii:
- Prezentace standardů (obecných a technologií jako nástroje prosazování státní zemědělské politiky).
- Prezentace dalších předpisů a opatření s lokálně cílenou identifikací.
Jde zejména o obecné, technické a technologické standardy, které slouží pro všeobecnou informovanost s možností jejich interpretace na bázi lokálně cíleného přístupu například ve formě dotaz – odpověď.
b) Úroveň podniková:
Soubor databází umožňujících podnikatelské a manažerské rozhodování:
- Vše o poli, strojích, stájích (zvířatech) a ekonomice, tj. interní, veřejně nepřístupné.
- Vše o okolí, tj. službách, spřízněných firmách, správních institucích, poradenských službách.
- Návody pro operativní a koncepční řízení farmy (podniku). Možnost provádění technických, technologických a ekonomických analýz v rozkladu na účelné ukazatele podle regionu, podniku, jeho typu a velikosti.
Zemědělec, který bude mít k potřebným informacím okamžitý přístup v režimu on line, bude v jasné podnikatelské výhodě.
Ing. Zdeněk Trávníček, CSc.,
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha,
Prof. Ing. Miroslav Kavka, DrSc.,
Česká zemědělská univerzita v Praze
