Ozimá pšenice je naší nejvýznamnější obilninou a je dlouhodobě pěstována zhruba na čtvrtině orné půdy. Plochy ozimé pšenice jsou v posledních letech poměrně stabilizované. Výrazné snížení osevních ploch v roce 1999 souviselo s mimořádně deštivým počasím na podzim roku 1998. V celkových osevních plochách pšenice má ozimá pšenice v posledních letech stabilně vyšší než 90% zastoupení.
Nejvyšší osetá plocha od roku 1980 byla v roce 2000, kdy se projevil zájem o krmné obilí a projevilo se i zařazení pšenice do státního intervenčního nákupu.
Po období zvyšování výnosů před rokem 1991 došlo v dalších letech ke stagnaci, ale i ke snížení výnosů vlivem nedodržování zásad střídání plodin se současným omezením vstupů (hnojiva, agrochemikálie) a v neposlední řadě i pěstováním pšenice v méně vhodných podmínkách. To je v kontrastu se situací v zemích EU, kde se výnosy zvyšují. Průměrný hektarový výnos 4,76 t.ha-1 v letech 1980 - 1990 klesl vletech 1990 - 1999 na 4,71 t.ha-1, a to i přestože v roce 1990 dosáhl hektarový výnos 5,65 t.ha-1 a v roce 1991 ještě 5,13 t..ha-1.
V současné době mají pěstitelé k dispozici celkem 60 registrovaných odrůd pšenice uvedených v Seznamu odrůd a zapsaných k 1. 7. 2000 ve Státní odrůdové knize České republiky. Z celkového počtu je 53 odrůd ozimé pšenice, kde je uvedena pekařská jakost Elitní u čtyř odrůd, jedna odrůda je vedena jako přechodná mezi kategorií Elitní a Kvalitní, 13 odrůd je uvedeno v pekařské jakosti Kvalitní a jedna v přechodné mezi Kvalitní a Chlebovou. Jednoznačně v kvalitě Chlebová je zařazeno 15 odrůd. Další odrůdy jsou vedeny zčásti jako nevhodné pro pekařské zpracování, zčásti není jakost uvedena.
V posledních letech se ve snaze o dosažení potravinářské kvality, a tím i lepšího zpeněžení, rozšířilo pěstování potravinářských odrůd pšenice na úkor krmných odrůd. Potřeba potravinářské pšenice však tvoří pouze 34 až 35 % domácí potřeby pšenice celkem. Pro krmné účely je tedy zčásti používána potravinářská pšenice, která nedosáhla předepsaných parametrů. Poptávku po krmné pšenici podporuje i nižší nabídka krmného ječmene v hospodářském roce 2000/2001, provázená růstem ceny. Vývoj domácích cen zároveň silně ovlivňuje i zvýšená zahraniční poptávka po potravinářském a krmném obilí.
Úroveň dovozu a vývozu odráží situaci na domácím i zahraničním trhu. Snížení světových zásob obilovin a s tím související růst světové ceny pšenice při současně vysokých domácích zásobách a poměrně nízké úrovni domácí ceny se projevilo v úrovni vývozu v průběhu roku 1995. Nadměrný vývoz ukončily až státní zásahy. Bezcelní dovoz podpořil uspokojení domácí potřeby po podprůměrné a málo kvalitní sklizni roku 1996. Příznivé podmínky pro náš vývoz byly v důsledku neúrody v řadě evropských zemí i v letech 1999 a 2000. Proti předchozí situaci byla možnost vývozu omezenější vzhledem k disponibilnímu množství domácí pšenice.
Výběrové šetření o nákladovosti zemědělských výrobků je od roku 1995 organizováno v rámci sítě FADN VÚZE. Navazuje na obdobná výběrová šetření z předchozích let a vychází z metodiky kalkulací nákladů, která byla doporučena MZe ČR a MF ČR. Vzhledem k rozdílům v evidování nákladů podle výrobků jsou samostatně evidovány náklady pro podniky (právnické i fyzické osoby) s podvojným účetnictvím a podniky (fyzické osoby) s jednoduchým účetnictvím. Vzhledem k tomu, že podniky s jednoduchým účetnictvím obhospodařují ve sledovaném souboru FADN VÚZE přibližně 10 % osevních ploch, uvádíme údaje o nákladech u podniků s podvojným účetnictvím (právnické osoby).
Snížení světových cen pšenice a převis nabídky nad poptávkou ovlivnilo snížení realizačních cen pšenice v roce 1999 v porovnání s rokem 1998 o 18,8 %. Toto snížení výrazně ovlivnilo snížení tržeb z jednoho hektaru sklizňové plochy. Podíl pšenice realizované na trhu se meziročně snížil z 85 % v roce 1998 na 79,1 % v roce 1999. Míra rentability 2 se tak snížila proti roku 1998 z 32,01 na 25,03 % (o 6,98 %) a míra rentability 1 z 37,18 na 31,62 %.
Ing. Jana Kreysová,
Ing. Zdena Kubíková,
Václav Mottl,
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Praha
