V posledních letech se začíná stále více uplatňovat zakládání porostů minimalizací zpracování půdy. Hlavním důvodem rozšiřování těchto technologií je snaha o co největší úsporu nákladů na zpracování půdy a pokud možno o včasné založení porostu co nejmenším počtem operací.
Půdoochranné systémy zpracování půdy se staly v posledních letech středem zájmu zemědělských odborníků na celém světě, Českou republiku nevyjímaje. Hodnotí se jednotlivé technologické postupy, technická řešení a jejich vliv na půdu, zvláště ochrana půdní struktury, udržení půdní úrodnosti a vlivu na zaplevelení jednoletými i víceletými pleveli. Stále více zemědělců si klade otázku, zda je lepší setrvat u konvenčního, základního zpracování půdy a předseťové přípravy založené hlavně na podmítce, orbě, předseťové přípravě půdy a setí, popřípadě využití kombinací rotačních bran a secího stroje, nebo některý ze způsobů půdoochranného zpracování půdy jen do hloubky setí s ponecháním alespoň části posklizňových zbytků na povrchu půdy.
Netradiční technologické postupy při zpracování půdy mají své opodstatnění. Odpovědět jednoznačně, zda technologie minimálního zpracování půdy jsou výhodné či ne, je velmi složité. Jejich uplatnění musí vždy vycházet z požadavků jednotlivých plodin, klimatických podmínek a konkrétního stavu pozemku, tzn. i stavu zaplevelení. Každá technologie zpracování půdy ať konvenční, či minimální, má své přednosti i nedostatky a ne každá se hodí do všech podmínek. Záleží na preciznosti jejího uplatňování, zkušenostech a znalostech menegmentu.
Minimalizační technologie se hlavně v posledních deseti letech začaly uplatňovat i ve vyšších polohách České republiky. Většinou se uvádí, že v současné době se na 50.000 ha orné půdy využívá bezorebného zakládání porostů a na dalších zhruba 450.000 ha minimálních nebo půdoochranných technologií. Pro úplnost uvádím, že podstatný rozdíl mezi minimální a půdoochrannou technologií spočívá hlavně v hospodaření s posklizňovými zbytky. O půdoochranných technologiích mluvíme tehdy, ponecháváme-li třicet a více procent posklizňových zbytků na povrchu pole.
Současná ekonomická situace v našem zemědělství nutí zemědělce hledat stále nové zdroje úspor a omezení veškerých nákladů na pěstování plodin. Potom se musíme zabývat i tím, jak dále v širším uplatňování minimálních a půdoochranných technologií v široké zemědělské praxi, když orba patří stále mezi nákladově a pracovně nejnáročnější operace. Dosavadní klasická příprava půdy, zahrnující obracení, kypření, drobení a utužování půdy, vyžaduje hlavně vysoké náklady před setím ať už ve formě spotřeby nafty, mezd, chemických přípravků včetně pesticidů, nebo opotřebení tažných prostředků apod., což značně snižuje zisky. V patrnost je třeba brát též poměrně značnou časovou náročnost jednotlivých operací. Z tohoto hlediska se jako jediná cesta vedoucí ke snížení nákladů na obdělávání půdy a získání zisku jeví minimalizace zpracování půdy. Se zjednodušováním pracovních operací však úměrně rostou nároky na včasnost a kvalitu zpracování půdy.
Diskuse o vhodných technologiích zpracování půdy a péče o půdu pro určité výrobní podmínky, či zaměření zemědělského podniku již nemusí končit dříve obvyklým konstatováním, že uplatnění vhodných postupů přizpůsobených těmto podmínkám brání nedostatek vhodné techniky. Současná široká nabídka strojů pro zpracování půdy a setí a také možnosti volit různé formy pořizování techniky vytvářejí podmínky pro urychlené obnovy strojového parku. Vysoká technická úroveň a široký sortiment strojů na zpracování půdy a setí umožňuje založit porosty většiny zemědělských plodin na různé půdě i pod organické zbytky na povrchu půdy.
Nikdo již nepochybuje o tom, že základní a předseťové zpracování půdy a setí jsou velice důležité faktory podstatně se podílející na tvorbě výnosů polních plodin hlavně ve vyšších, méně příznivých podmínkách.
Výše výnosů plodin je, kromě různých způsobů zpracování půdy, ovlivněna ještě řadou dalších faktorů. Za nejdůležitější lze považovat: druh půdy, povětrnostní podmínky, druh plodiny, hnojení minerálními hnojivy (zejména dusíkem), zaplevelení, předplodina, napadení porostu chorobami a škůdci, technika setí.
V minulosti i současnosti stále platí, že udržování dobrého fyzikálního stavu je základním předpokladem vysoké půdní úrodnosti. Rčení „jen půda strukturní je úrodná“, potvrzuje to, že jen půda v dobrém strukturním stavu se stabilními strukturními agregáty je vhodným prostředím pro většinu pěstovaných plodin. Tohoto stavu můžeme dosáhnout jen správnou strukturou pěstovaných plodin vhodně zařazených do osevních postupů, volbou vhodné agrotechniky a mechanizačních prostředků.
Při uplatňování úspěšné minimalizace zpracování půdy, která má zaručovat nejenom stejné, ale i vyšší výnosy než konvenční technologie s orbou, je třeba dodržovat některé předpoklady a zásady, jež mnohem více platí o horších půdních a klimatických podmínkách vyšších poloh. Z hlavních předpokladů úspěchu je, že se budou tyto technologie využívat jako celý dokonale promyšlený systém a ne jen jako nouzové opatření, když konvenční technologie, hlavně z hlediska časového, neumožní včasné a kvalitní založení porostů.
Dalším předpokladem je včasnost a preciznost provádění všech agrotechnických a mechanizačních zásahů v pěstebních technologiích jednotlivých plodin, tj. způsob setí, vytvoření statných rostlin s rozvojem mohutného a zdravého kořenového systému, vhodně po celé ploše rozložených rostlin (na široko nebo pásově na široko), kvalitní a profesionální ochrana rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům, technologická kázeň, hnojení nejen základními živinami, ale i mikroelementy při zakládání porostů systémem podkořenového hnojení pod patu (PPF), ale i během vegetace, plné uplatnění morforegulátorů růstu a v případě potřeby využití předsklizňové aplikace herbicidů na bázi účinných látek glyphosate, tj. obchodních přípravků Roundup Biaktiv, Roundup Klasik a Sting CT, nebo sulphosate, tj. Touchdown aj.
Zlepšovat fyzikálně chemické a biologické vlastnosti půdy a celkově zlepšovat půdní strukturu můžeme i ve vyšších polohách uplatňováním půdoochranných technologií. Tento způsob minimalizace zpracování půdy umožňuje v nejoptimálnějším termínu nejrychleji a s co nejmenšími náklady založit kvalitní a zdravé porosty většiny zemědělských plodin. Nejdůležitější úkol tzv. moderního zemědělství je způsob setí. Pro kvalitní setí je třeba vytvořit řadu opatření:
provést kvalitní bezztrátovou sklizeň předplodiny,
zajistit rovný povrch pole,
vytvořit krátké strniště a kvalitně rozmetat rozdrcenou slámu, plevy a úhrabky,
vykonat mělkou podmítku a ošetřit podmítku podle podmínek mechanicky nebo chemicky,
v meziporostním období vytvořit povrch pole bez zelené hmoty,
zajistit pole bez vytrvalých plevelů,
u jařin před vlastním setím provést mělké převláčení,
zajistit setí na vodorovně odřezané lůžko podle rčení „tvrdá postýlka, měkká peřinka“; tvrdé, dobře připravené lůžko zajistí dobrý přívod kapilární vody z hlubších vrstev půdy a tím rychlejší a rovnoměrné vzcházení semen kulturních rostlin; kyprá měkká vrstva půdy nad osivem chrání před neproduktivním výparem a vlivem menšího obsahu vody v této vrstvě brzdí klíčení semen plevelů;
zajistit optimální rozložení osiva po ploše tak, aby si vzcházející rostliny v řádku vzájemně nekonkurovaly, ale naopak, aby kulturní rostlina od prvopočátku sama regulovala výskyt plevelů; všem je nám dobře známo, že nevyužitý povrch půdy prvořadě obsazují plevele, hlavně když jim k tomu dáme příležitost; z toho hlediska nejlépe vyhovuje výsev na široko, popřípadě pásový výsev, kdy jsou semena kulturní rostliny vysévána na široko většinou v pásech širokých 150 mm. Tyto pásy jsou prostřídány pruhy bez osiva širokými100 mm.
Znovu je třeba důrazně připomenout to, že uplatnění půdoochranných technologií začíná od předplodiny, která by měla být bez plevelů, a to hlavně vytrvalých typu pýru plazivého, pcháče rolního aj., které lze v případě výskytu regulovat předsklizňovou aplikací herbicidu Roundup, popřípadě Touchdown. Při vedení porostů během vegetace a ochraně rostlin je nutné soustavně využívat vhodného termínu ošetření podle stupně a druhového složení plevelů a vhodné formy aplikace tak, aby se početní a druhový výskyt škodlivých činitelů každoročně snižoval. Podle našich pozorování a zkušeností s využíváním půdoochranných technologií zpracování půdy můžeme konstatovat, že nevhodné a hlavně pozdní aplikace pesticidů zvyšují náklady na ošetření, snižují účinnost zásahů, zvyšují riziko reziduí ve sklízených produktech a v půdě. Ve vyšších polohách, kde je proti nižším polohám kratší meziporostní období, méně kvalitní půda a horší složení půdní organické hmoty, je to zvláště významné z pohledu volby vhodných následných plodin.
I v celém systému výživy a ochrany rostlin u předplodiny je nutné přesně dbát na rovnoměrnost a preciznost aplikací, neboť na přehnojených místech porosty snadno poléhají, ztěžuje se sklizeň, která je obtížnější a hlavně méně kvalitní. Na polehlých místech zůstává dlouhé polehlé strniště, které je pak příčinou chyb při rovnoměrném rozptýlení posklizňových zbytků a místem úkrytu hrabošů, nebo slimáků. Ke sklizni předplodiny je třeba použít sklízecí mlátičky, které zabezpečí kromě nízkého strniště i kvalitní a rovnoměrné rozptýlení podrcené slámy, úhrabků a plev.
Klíčový význam v celé minimalizaci má mělká intenzivní podmítka provedená ihned za sklízecí mlátičkou při drcení slámy, nebo bezprostředně po rychlém odvozu slámy. Podmítka má stálé a nezastupitelné místo především proto, že umožňuje:
ochranu půdní vláhy a efektivní hospodaření s ní; přerušením kapilárního systému a vzlínavosti vody se omezí výpar o 2 - 3 mm vody za den;
infiltraci srážkové vody do půdy a tvorbu tzv. půdní rosy kondenzací vodní páry v podmítnuté vrstvě;
zapravení minerálních a organických hnojiv;
zaklopení posklizňových zbytků slámy obilnin, luskovin, řepky a strniště do půdy, jejich promísení s půdou a urychlení jejich rozkladu inokulací půdními bakteriemi;
zabezpečení rovnoměrného rozptýlení posklizňových zbytků v povrchové vrstvě půdy;
zlepšení kvality práce a snížení energetické náročnosti;
podporu biologické aktivity půdy (mineralizaci živin) a úsporu živin v minerálních hnojivech;
hubení chorob a škůdců plodin, zvláště pokud je jejich vývoj vázán na posklizňové a strništní zbytky;
urovnání povrchu pole jako hlavní předpoklad mělkého zpracování půdy, setí na stejnou hloubku a sklizeň na nízkou výšku strniště;
v případě malé hloubky podmítky na 40 - 60 mm vytvářet podmínky pro rovnoměrné a rychlé vzejití výdrolu kulturní plodiny a semen plevelů;
omezení výskytu hrabošů a slimáků tím, že likviduje potravu a úkryt.
Přednosti uplatňování minimalizačních technologií zpracování půdy je možné shrnout do následujících bodů:
rychlý ekonomický efekt - úspora paliv, pracovních sil, osiva a investic;
znatelné zlepšení fyzikálních a biologických vlastností půdy;
silné omezení vodní a větrné eroze půdy, zvláště při setí do mulče;
úspora půdní vláhy;
vytvoření pevného osivového lůžka, a tím umožnění rychlého vzcházení časně po zasetí;
urovnání povrchu pozemků;
umožnění rychlého, kvalitního a nerušeného pohybu strojů pro ošetřování plodin (rozmetadel minerálních hnojiv, postřikovačů a sklízecích mlátiček);
semena plevelů a výdrol předplodiny se neukládají do půdní zásoby, ale naopak mělkým celoplošným zpracováním jsou mechanicky likvidovány;
zmenšení problémů se sběrem kamenů;
akumulace organické hmoty v povrchové vrstvě půdy.
Kde se doposud nejvíce při uplatňování minimalizace chybuje:
když se minimalizace nevyužívá jako celého systému;
k okopaninám se místo kypření půdy stále používá orba;
plodiny se důsledně neošetřují proti plevelům, hlavně vytrvalým;
sklízí se na vysoké strniště;
podmítka se provádí příliš pozdě a zbytečně na velkou hloubku, kde se konzervují semena výdrolu a plevelů;
seje se pozdě s vysokými výsevky, mnohdy nevhodnými diskovými secími stroji do širokých řádků.
Že lze minimalizaci zpracování půdy uplatňovat i ve vyšších polohách, svědčí výborné několikaleté hospodářské výsledky celé řady zemědělských podniků, například Stagra Studená, ZD Křemže, Agrospol Mladá Vožice, a.s., a jiné.
Příspěvek vznikl za podpory projektu NAZV č. 1213.
Doc. Ing. Jiří Stach, CSc.,
Jihočeská univerzita,
Zemědělská fakulta,
České Budějovice
