Mezi nejvíce ceněné vlastnosti tritikale patří krmná hodnota. V posledních letech bylo provedeno mnoho chemických analýz a krmivářských pokusů k ověření krmné hodnoty.
Tritikale pro krmné účely
Prvními sledovanými ukazateli jsou obsah, kvalita a stravitelnost bílkovin. Obsah bílkovin značně kolísá podle odrůdy, místa pěstování, průběhu počasí a způsobu pěstování, hlavně hnojení dusíkem.
Podle výsledků COBORU v Polsku (obdoba našeho ÚKZÚZ) i v dalších pokusech se v posledních letech pohyboval obsah hrubých bílkovin v zrnu u celého souboru polských odrůd tritikale okolo 12,5 % a byl vyšší než u kontrolních odrůd pšenice a žita. U souboru povolených odrůd pšenice činil například 12,08 %.
Vysoký obsah hrubých bílkovin však nemusí být rozhodujícím ukazatelem kvality krmného obilí. Větší význam je přikládán zastoupení jednotlivých frakcí bílkovin. Například zvýšení obsahu prolaminu a gluteninu by naopak vedlo ke zhoršení krmné hodnoty, neboť to jsou frakce z výživného hlediska méně vhodné. Výhodné je spíše zastoupení volných bazických aminokyselin a frakcí kyseliny albuminové a globulinové. Obsah lyzinu v těchto frakcích neklesá pod 48 %. Vyšší obsah lyzinu je tedy pozitivní vlastností tritikale.
Obsah jednotlivých frakcí bílkovin je u tritikale na úrovni mezi jejich obsahy v pšenicí a v žitu. Právě tritikale má však vyšší podíl frakce bílkovin rozpustných ve vodě a solích, což je z hlediska nutričního lepší.
Zcela objektivní hodnocení krmné jakosti tritikale však poskytují výsledky krmivářských pokusů, při kterých je stanovován bílkovinný produkční index PER (Protein Efficiency Ratio) – viz tabulku 1. Pokud budeme hodnotu indexu PER brát jako ukazatel nutriční hodnoty, pak všechny odrůdy ozimé pšenice významně zaostávají za krmnou hodnotou odrůd tritikale. Nejnižší stupeň využitelnosti bílkovin byl u odrůd pšenice s nejlepší pekařskou jakostí. Přitom tyto odrůdy byly hojně používány ke krmení. To se týkalo například pšenice odrůdy Regina, pěstované na značné výměře, která nebyla pro nízký obsah lepku často nakoupena jako potravinářská. Ale ani odrůdy s vyšší hodnotou PER (Selekta, Sparta, Zdar), které byly velmi výnosné v době povolení, nevynikají potřebným obsahem albuminů a globulinů jako tritikale a jak by si přáli krmiváři.
V posledních letech sledujeme v krmných pokusech krmnou hodnotu jednotlivých odrůd ozimé pšenice a v roce 1999 - 2000 jsme vedli pokusy i s odrůdou tritikale Kolor. Jde o standardní metodiku pokusu na laboratorních potkanech. Prokazatelně nejlepší výsledky (nejlepší krmnou hodnotu) mělo tritikale (tabulka 3).
V krmivářském pokusu u prasat se směsí A 1 byly porovnávány diety s pšenicí odrůdy Selekta a tritikale odrůdy Grado. U tritikale byla zjištěna konverze krmiva 2,15, u pšenice 2,48. Denní přírůstky byly u tritikale 695 g, u pšenice 601 g, což činí rozdíl 94 g na kus a den. Zkušenosti se zkrmováním tritikale ve Velké Británii ukazují, že maximální podíl tritikale v krmné dávce je podobný pšenici a dosahuje pro dojnice, prasata a ovce 25 %, pro brojlery 30 %, pro nosnice a výkrm skotu 35 %.
V krmné hodnotě některých druhů obilnin hrají určitou nepříznivou roli tzv. antinutriční látky, (alkylresorcinoly) a inhibitory trypsinu. To je známé právě o ozimém žitě. Z tabulky 3 vyplývá například velmi vysoký obsah těchto antinutričních látek u žita, zatímco u celého souboru sledovaných odrůd a novošlechtění tritikale je například obsah alkylresorcinolů stejný, popřípadě v průměru vyšší než u pšenice odrůdy Grana. Inhibitory trypsinu jsou na úrovni mezi pšenicí a žitem, podobně i obsah rozpustné vlákniny.
Využití tritikale na píci
Tritikale již dříve budilo pozornost jako pícní plodina svým vysokým vzrůstem a bohatým olistěním. Současné odrůdy jsou šlechtěny dokonce zvláště pro tento účel a vykazují velmi nadějné výsledky v porovnání s ostatními ozimými obilninami. Tritikale na zelenou píci se vyznačuje pomalým stárnutím, což souvisí s nízkým obsahem ligninu a dobrou odolností proti listovým chorobám, vyšším obsahem dusíkatých látek a nižším obsahem vlákniny.
V českém. sortimentu máme povolenu odrůdu Korm (UH - 74). Výnosy zelené hmoty jsou ve státních odrůdových zkouškách (SOP) ÚKZÚZ porovnávány s výnosy žita Daňkovské nové a v posledních letech též s tetraploidním žitem (Žl - 153) Beskyd.
Jakosti tritikale z hlediska mlýnského a pekárenského průmyslu
Studium vlastností zrna tritikale z hlediska potřeb mlýnského a pekárenského průmyslu se začíná rozvíjet společně s většími úspěchy ve šlechtění této plodiny již od sedmdesátých let. Z toho, že tritikale je kříženec pšenice a žita, by se dalo usuzovat, že mouka z tritikale bude vhodnou surovinou pro pekařskou výrobu, především pro výrobu chleba, protože v pekárnách se často používají směsi žitné a pšeničné mouky v různém poměru.
Ze získaných informací je zřejmé, že ve vyspělých zemích není o využití tritikale k výrobě chleba a pečiva zatím příliš velký zájem. Tritikale je v těchto zemích oceňováno jako surovina pro přípravu speciálních dietních výrobků, doporučovaných proti civilizačním chorobám. Jsou také známy i technologie na výrobu těstovin, vloček, cereálních snídaní i cukrářských výrobků z tritikale.
Využití tritikale k výrobě alkoholu
Již první kanadské pokusy před dvaceti lety s využitíim tritikale v lihovarnickém průmyslu ukázaly, že lze dosahovat znamenité jakosti lihovin, dokonce i skotské whisky. Základními ukazateli pro lihovarnictví jsou amylolytická aktivita, aktivita alfa-amylázy, číslo viskozity, stupeň zmazovatění a další ukazatele.
Existují korelace mezi výtěžností etanolu a hodnotou amylogramu a teplotou, dále též korelace s číslem viskozity. Většina faktorů ovlivňujících produkci etanolu je značně nestálá a závisí na podmínkách pěstování a počasí. Velmi perspektivní se však ukázala žitno-tritikalová směs k výrobě speciálních lihovin.
Produkce bioetanolu je podle odrůd ozimého tritikale různá. Například u odrůdy Lasko činí bez přidání enzymů 37,5 litru 100% etanolu ze 100 kg sušiny zrna tritikale, s přidáním enzymů pak přes 44 litry. Nejvyšší produkce bylo dosaženo z odrůdy Alamo - 42,5 litrů bez přidání enzymů a 45,3 litrů s přidáním enzymů.
Závěr
Shrneme-li přednosti tritikale a možnosti jeho využití, pak můžeme uvést, že tritikale má
vysokou výkonnost i v méně příznivých podmínkách;
tolerantnost k horší předplodině, k horším půdním podmínkám, nízkému pH půdy, obsahu Al3+ iontů a menšímu obsahu mikroelementů;
menší náročnost na hnojení a ochranu proti chorobám a škůdcům;
nejvyšší krmnou hodnotu zrna;
u speciálních odrůd nejvhodnější produkci bioetanolu.
Tritikale je vhodný druh pro „low input“ a ekologické systémy pěstování a pro pěstování v CHKO a PHO vodních zdrojů.
Prof. Ing. Jiří Petr, DrSc.,
Česká zemědělská univerzita v Praze
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobry den rad bych tuto obilninu pouzil Jako mousy, misto klasickych mouk. Je mozne tuto obilninu pouzit misto prani next mousy?