Nikl v hlízách velmi raných odrůd brambor

V nepatrných množstvích je nikl nezbytným prvkem pro živé organismy, avšak ve vyšších koncentracích působí toxicky. V půdě se vyskytuje v silikátové formě a značná část je také adsorbována jílovými minerály a oxidy železa, manganu a hliníku. Průměrný obsah niklu v půdě činí 5 - 50 mg.kg-1. Jeho rozpustnost závisí zejména na hodnotách pH půdy. Při pH pod 5,5 vzrůstá rozpustnost a přijatelnost. Rozpustnost niklu je také větší za přítomnosti redukčních podmínek v půdě. Obsah niklu v rostlinách je v rozmezí 0,4 - 4,0 mg.kg-1 sušiny. Fytotoxické koncentrace potom začínají od hodnot 0,5 - 2,0 mg.kg-1 sušiny. Vysoký obsah niklu omezuje růst rostlin a potlačuje fotosyntézu a transpiraci.

Průměrné obsahy niklu v bramborových hlízách jsou 0,041 mg.kg-1 čerstvé hmoty. V bramborové hlíze je nikl rozmístěn poměrně rovnoměrně s výjimkou slupky, kde se jej nachází dvakrát více než v ostatním pletivu.
Cílem pokusu bylo sledovat vliv dvou dávek dusíku (60 a 120 kg N.ha-1) na obsah niklu v hlízách čtyř velmi raných odrůd brambor (Impala, Ukama, Krystala a Koruna). Pokus byl veden na dvou rozdílných lokalitách (Žabčice u Brna a Valečov u Havlíčkova Brodu), ve dvou pokusných letech a byl založen metodou kolmo dělených dílců ve čtyřech opakováních. Brambory byly sázeny do sponu 75 x 25 cm. Velikost jedné pokusné parcelky byla 3,75 x 7,50 m. Sklizeň proběhla v devadesáti dnech vegetace, kdy jsou hlízy v konzumní zralosti a dodávají se do spotřebitelské sítě.
Úprava hlíz spočívala v důkladném omytí, odstranění slupky a zvážení. Potom byly hlízy pokrájeny na tenké plátky a vysušeny při laboratorní teplotě. Následovalo sušení v sušárně při 60 C a homogenizace na laboratorním šrotovníku. Analýza hlíz byla provedena po mineralizaci na mokré cestě ve směsi koncentrované HNO3 a peroxidu vodíku. Obsah niklu v mineralizátu byl stanoven metodou atomové absorpční spektrofotometrie. Rozborem půdy před založením pokusu bylo zjištěno, že na obou lokalitách v obou letech byl podlimitní obsah niklu (tabulka 1).
Výsledky chemických analýz jsou uvedeny v tabulce 2. Dávky dusíku neovlivnily statisticky průkazně obsah niklu v hlízách. Průměrný obsah niklu u variant s vyšší hladinou dusíku byl 0,0822 mg.kg-1, u variant s nižší hladinou potom 0,0628 mg.kg-1 čerstvé hmoty. Přitom nejvýraznější rozdíl byl zaznamenán v Žabčicích ve druhém pokusném roce, kdy se u všech odrůd při dávce 120 kg N.ha-1 ukázalo zvýšení obsahu niklu v hlízách proti dávce 60 kg N.ha-1. Toto zvýšení činilo v průměru 45 %.
Statisticky významné rozdíly v obsahu niklu mezi jednotlivými odrůdami nebyly prokázány. Nejvíce niklu kumulovaly hlízy Koruny, nejméně potom Krystaly. Statisticky významně se projevil vliv stanoviště. Hlízy ze žabčické lokality obsahovaly v průměru 0,123 mg Ni.kg-1, z Valečova 0,022mg.kg-1. Statistickým testováním byla zjištěna také vysoká významnost mezi ročníky. Ve druhém pokusném roce bylo v hlízách obsaženo o 117 % více niklu než v prvním pokusném roce.
Podle zahraniční literatury může v rostlinách vlivem zvýšené dávky dusíku docházet ke zvýšení množství niklu. Toto zvýšení je však patrné zejména v zelených částech rostlin a nikoliv v hlízách, což koresponduje i s výsledky pokusu. Jako vysoce statisticky průkazný se jevil vliv stanoviště. Zřejmě je to dáno nejen rozdílným přirozeným obsahem niklu v půdě v dané oblasti, ale také možnou kontaminací emisemi z průmyslových zón. Nedoporučuje se pěstovat zeleninu, včetně konzumních brambor, v okolí závodů na zpracování nikelné rudy z důvodu vysokého nebezpečí kontaminace nejenom niklem, ale i ostatními cizorodými prvky.
V literatuře je dále uvedeno, že významným aspektem při obsahu cizorodých prvků může být i ročník, což se v pokusu potvrdilo. Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 298/1997 Sb. je nejvyšší přípustné množství (tj. takové, při jehož překročení je potravina vyloučena z oběhu) v bramborových hlízách 0,5 mg Ni.kg-1 čerstvé hmoty. Tyto hodnoty nebyly v žádné variantě pokusu překročeny. Na základě těchto zjištěných poznatků můžeme souhlasit s údaji v literatuře, podle nichž přirozený obsah cizorodých prvků v bramborových hlízách pěstovaných v přirozených podmínkách nepředstavuje žádnou hrozbu pro zdraví člověka.
Seznam použité literatury je k dispozici u autora.

Ing. Otakar Rop, Ph.D.