Jistě se mnou budete souhlasit, když napíši, že chemická ochrana rostlin není v současné době žádná maličkost. Důvodů je více, například široká nabídka přípravků, v níž je třeba se vyznat, a s ní související cena ošetření, která v nákladech podniku tvoří nemalou složku. Zatímco v menších zemědělských podnicích už většinou nemají agronoma pro ochranu rostlin, jako tomu bývalo dříve, v těch velkých vědí, že by to bylo šetření na nepravém místě. Akciové společnosti Agropodnik Humburky, která obhospodařuje skoro tři a půl tisíce hektarů orné půdy, se specialista na ochranu rostlin určitě vyplatí. Je jím Ing. Alena Semerádová a právě s ní jsem si o úskalích volby nejvhodnějšího zásahu a přípravku povídala.
Představte, prosím, nejprve našim čtenářům strukturu vaší rostlinné výroby.
Jsme zaměřeni především na obilniny, pěstujeme nejenom ozimou pšenici, ale i ozimý ječmen a tradici u nás má jarní sladovnický ječmen. Zkoušíme také tritikale a na výše položených místech máme ozimé žito a oves. Z ostatních pěstujeme na velké části výměry krmné plodiny pro naši rozsáhlou živočišnou výrobu. Stále se zabýváme cukrovkou, i když na menší ploše než dříve. Nyní jí máme jenom 160 hektarů, a tak pro ni můžeme vybrat nejvhodnější pozemky. V posledních letech jsme rozšířily plochy ozimé řepky. Rentabilita jejího pěstování je totiž rok od roku lepší. V menším rozsahu máme hrách, od něhož si dost slibujeme. Má pro nás význam i jako velmi dobrá předplodina. Třetím rokem pěstujeme mák, z maloobjemových plodin potom čekanku, letos poprvé zkoušíme sóju. Speciální produkcí jsou osiva podle objednávky zadavatele, takže kromě obilnin mohu jmenovat svazenku, vojtěšku, jetel luční a bílý i jetel inkarnát.
Vidím, že záběr je nebývale široký. Ochrana tolika plodin jistě není jednoduchá a vyžaduje hodně znalostí a také zkušeností?
Zdá se mi, že při tak velké výměře, o jakou se starám, je nejproblematičtější vše objet a každý pozemek řešit zvlášť. To prostě nejde. I pro obsluhu postřikovače by byla aplikace tolika různých přípravků mnohem náročnější. Proto se snažím vybrat pokud možno univerzální řešení především v ochraně proti plevelům, tedy spíše používat širokospektrální herbicidy. U chorob a škůdců pochopitelně takový prostor nemám, tolik se plánovat nedá.
V ochraně rostlin je obecně vstupů čím dál tím víc, problémů každoročně přibývá, finanční zatížení roste. Před deseti lety stačilo vjet do řepky jednou, teď ani nevím kolikrát. Řepku budeme příští týden sklízet (pozn redakce: rozhovor se uskutečnil 17. 7)a vlastně zároveň chystáme setí, a tak už musím plánovat ochranu proti plevelům a bohužel i proti podzimním škůdcům.
Jak tedy budete postupovat? Co se vám v řepce nejvíce osvědčilo?
Dříve nebyla nabídka přípravků velká. Do řepky jsme používali Devrinol nebo Treflan před setím se zapravením do půdy. Pak jsme zkoušeli jiné kombinace především proto, že to bylo dosti náročné na organizaci práce. Nyní je možností více. I když je ošetření třeba dražší, dá-li potom řepka slušný výnos, vyplatí se. Líbí se nám třeba Butisan Star, jehož cena je letos příznivá. Na pozemcích, kde je nebezpečí, že řepka vymrzne nebo bude na jaře zaplavena a budeme ji muset zaorat, se vrátíme ke klasickému Treflanu, protože nebrzdí růst řepky. Pokud se i po podzimním zásahu vyskytnou na jaře heřmánkovité plevele, použijeme Lontrel, bude-li řepka zaplevelena svízelem, je podle nás vhodný Starane. Na trhu ovšem chybí přípravek, který by řešil svízel i v pozdější růstové fázi řepky.
V řepce bývá problémem výdrol obilnin. Ještě před několika lety jsme se domnívali, že to bude zvládnutelné agrotechnikou, nebo některým levnějším herbicidem, ale teď víme, že se neobejdeme bez graminicidů, a to v doporučené dávce. S nedostatečným vyhubením výdrolu ozimého ječmene máme negativní zkušenost. Ječmen se objevil v ozimé pšenici následující po řepce, a protože šlo o množení, přišli jsme o dost peněz. Úspora skutečně nebyla úsporou. Také pýr je špatně hubitelný v následné obilnině. V řepce proti němu a výdrolu obilnin s úspěchem používáme Gallant Super.
V posledních dvou letech se velice rozšířili podzimní škůdci řepky, nebývala jsem zvyklá proti nim zasahovat. Loni mě dokonce zaskočili, musela jsem neplánovaně ošetřovat insekticidem celou výměru řepky. Kompletně tato ochrana vyřešena není. Byly by vlastně potřebné zásahy dva, a to je moc. Letos chci vyzkoušet kombinaci moření osiva Chinookem a následně aplikaci Nurelle D.
Blíží se také setí ozimých obilnin. I v nich bude potřebná ochrana proti plevelům. Máte pozemky zaplevelené třeba vytrvalými pleveli? Řešíte ochranu proti nim komplexně?
Začíná se nám rozšiřovat pcháč. Při nedostatku finančních prostředků jsme se stále snažili minimalizovat vstupy, ale ono se šetření za čas vymstí. Hubení tohoto plevele je nejefektivnější právě v obilninách, v následných plodinách to je obtížnější a taky dražší. Na pýr používáme graminicidy důsledně v těch plodinách, kam patří, i když to stojí víc peněz.
Podzim pro nás znamená obrovské množství práce, obilnin budeme sít přes tisíc hektarů. Ochranu proti plevelům jsme v nich zjednodušili. V posledních třech letech používáme pro podzimní zásah hlavně (jediný) přípravek Treflan, a to preemergentně v dávce 1,25 až 1,5 litru na hektar (těsně po zasetí) a na některých honech, kde jsme preemergentní ošetření nestihli v přesném termínu, i postemergentně v době, kdy obilnina začne píchat. Umožní nám to ošetřit veškeré porosty na podzim, což je velmi důležité, protože na jaře se práce kumulují a nepříznivé počasí může ochranu rostlin zbrzdit nebo úplně zastavit.
Treflan velmi dobře vyhubí chundelku metlici a z dvouděložných plevele vzcházející z povrchových vrstev půdy. Na jaro nám tedy zůstává likvidace eventuálního zaplevelení dvouděložnými pleveli, jejichž růst Treflan pouze omezil. Pokud jde o svízel, náš oblíbený přípravek je Starane, ale vhodné jsou také Mustang (ten řeší i pcháč v jednom vstupu) nebo Granstar v kombinaci se Starane.
Předpokládám, že ochranu rostlin zvládáte vlastní technikou. Máte speciální požadavky na postřikovač?
To víte, že ano. Nestačí jenom zvolit vhodný přípravek a dobu zásahu, ale také jej kvalitně nastříkat. Například u podzimní aplikace Treflanu, jak jsem o ní hovořila, je velmi důležitá dávka vody zvláště, když je sucho. Musí být minimálně tři sta litrů na hektar.
Takže postřikovač, který chceme pro naše podmínky koupit, by měl být samochod s velkou průchodností, šířka ramen i šestatřicet metrů, nádrž o obsahu kolem čtyř tisíc litrů. Vhodné je, aby na něj bylo možné namontovat trysky pro podlistovou aplikaci kapalných hnojiv (pro kvalitativní přihnojování obilnin). Jeho obsluha musí být pohodlná a bezpečná, ale to je nyní už pravděpodobně samozřejmé.
Zaplevelení, ale i výskyt některých chorob a škůdců, souvisí se způsobem zpracování půdy. Používáte minimalizaci nebo klasicky ořete?
Propagátoři minimalizace se na mne budou zlobit, ale já nejsem zastáncem tohoto směru. Rozhodně s ním ani v budoucnu nepočítáme u řepky. Podle mne nejde ani tak o úsporu nákladů, jak se proklamuje, ale o úsporu času a lidí. Důležité ovšem je, s tím souhlasím, udělat při ní všechny práce precizně a pak lze i u této technologie dosáhnout dobrých výsledků. My kromě těžkých půd klasicky ořeme.
Děkuji za rozhovor.
Ing. Dušana Hofmanová
