Mák setý (Papaver somniferum L.) pochází z předoasijského genového centra - ze Zakavkazí, Malé Asie, Íránu a Turkménie. Údaje o jeho pěstování jsou již z neolitu, asi pět tisíc let před naším letopočtem. Na našem území máme jeho nálezy doloženy z Března kolem roku 500, kdy docházelo ke stěhování národů, kdy se Slované od Dněpru po Keltech a Germánech usídlili v českých zemích.
Je kuriozitou, že značná obliba máku je typická pro všechny slovanské národy. Pojmenování po máku je proto velmi časté. U nás je nejméně sedm obcí, které mají za základ slovo mák - z toho je pět Makovů. Od Slovanů převzali do kuchyně mák i blízcí sousedé - Maďaři, Rakušané a Němci. Mák se pojídá především kolem největších svátků vánoc a velikonoc. Na toto období je také směřována většina současných obchodů a obvykle je v té době dosaženo i nejlepších cen.
Další zvláštností máku je, že se za období od roku 1920 do současnosti nepodařilo zvýšit výnosy (tabulka 1). Výnosy máku jsou proto výzvou pro současný výzkum. To ale neznamená, že minulé období nepřineslo do agrotechniky máku zásadní změny. Tou hlavní je pěstování, ošetřování a sklizeň máku jako obilniny: výsev do středně širokých či úzkých řádků bez jednocení, odplevelování pomocí herbicidů a přímá sklizeň kombajny. U druhého hlavního pěstitele máku v Evropě, v Polsku, mák dosud pěstují v řádcích 45 cm širokých, jednotí jej, okopávají a sklízejí ručně. Náklady na výrobu 1 kg semen pak činí nejméně 35 - 40 Kč. Velkovýrobně je možné mák vypěstovat s náklady kolem 25 - 30 Kč.kg-1. Relativní levnost naší velkovýroby umožňuje průnik na evropské trhy s exporty hlavně do Polska, Ruska, Německa, Rakouska, Holandska a na Slovensko (tabulka 2).
Český mák, lépe jeho slovenské odrůdy československého původu, se vyznačuje vynikající modrou, velmi vyrovnanou barvou a jemnou chutí. Jeho kvalitu zhoršuje nešetrná sklizeň a někdy velké množství příměsí a nečistot, často semen merlíků. Ty jsou sice jedlé, ale velmi tvrdé, těžko se čistí a ztěžují prodej máku.
Mák je rostlinou všestranně užitečnou. Pěstuje se nejen pro semeno modré a bílé barvy (i když jsou i semena růžová, hnědá nebo šedá). Velmi významné je farmaceutické využití. K tomu slouží tzv. makovina, což jsou nahrubo rozbité makovice a asi 10 - 15 cm dlouhá horní část stonku. Makovina se skvěle zpeněžuje s rozmezím cen 8 - 14 Kč za kilogram podle její kvality. Při sklizni asi jedné tuny semen z hektaru je při pečlivé sklizni možné sklidit asi 0,8 - 0,9 t.ha-1 makoviny, v současné praxi to je asi 0,5 t.ha-1. Sklízí se současně semena s makovinou. Po vysušení se směs separuje. Tento postup současné sklizně semen a makoviny je z hlediska poškození semen nejšetrnější velkovýrobní sklizní a umožňuje velmi kvalitní vyčištění semen. Dodatečné tržby za makovinu činí kolem 5000 Kč.ha-1. To zcela pokryje náklady na sklizeň i posklizňové ošetření a čištění.
Studie naší konkurenceschopnosti v evropském a světovém zemědělství ukazují, že zemědělská výroba má velmi dobré perspektivy. Je ale potřeba vedle produkce pro vlastní potřebu mít k dispozici zboží pro export, pro soutěž na volných trzích. Obstát se dá zřejmě s řepkou, sladovnickým ječmenem a některými specialitami. Tou hlavní může být mák. Jeho pěstování v Evropě je totiž často omezeno:
- předpisy a zákazy spojenými s výrobou omamných a psychotropních látek,
- absencí dotací EU na výrobu, která je jinak u olejnin, obilnin a dalších plodin běžná.
Mák, stejně jako řepku, je možné úspěšně pěstovat ve všech rozhodujících výrobních podmínkách ČR, i když je jeho produkce zatím soustředěna do úrodných nížin Moravy. Tam po ústupu cukrovky zaujímá její plochy. Mák ale lze velmi úspěšně pěstovat i jinde. V nejúrodnějších oblastech ČR nebývají u máku (stejně jako u řepky) nejvyšší výnosy. Mák je tedy plodinou úspěšných agronomů a ne úrodné půdy.
Kolektiv autorů
Dobrý den.
Chybí mi tu tabulka 1 i 2, citovaná v textu.
* * *
Trochu mě štve, že o mák za pár měsíců přijdu. Stěhuji se totiž definitivně na Filipíny a přitom mák miluji. Nedá se tam prostě sehnat.
K.