18.10.2001 | 10:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Stravitelnost může být intenzifikačním faktorem

Kukuřice je vhodným a velmi cenným krmivem pro všechna hospodářská zvířata jak po stránce produkce a koncentrace živin, tak po stránce ekonomické. V krmných dávkách přežvýkavců je dlouhodobě stabilizujícím komponentem a jen těžko nahraditelným zdrojem energie.

Základním požadavkem na produkci kukuřice je získat a až do doby jejího zkrmení zvířatům uchovat co nejvíce stravitelných krmných hodnot.
Základním ekonomickým i výživářským požadavkem je výběr hybridu, který má v určité oblasti (protože kukuřice je rostlinou mikroklimatu) nejen vysokou produkci hmoty, ale i produkci hmoty kvalitní, s vysokou koncentrací a stravitelností krmných hodnot. Jak toho ale dosáhnout? Jednak výběrem hybridů, které mají tyto vlastnosti geneticky zakódovány, jednak výběrem porostů ke sklizni a konzervaci podle jejich zralosti, požadovaného podílu palic na celkové hmotě a předpokládaného výnosu stravitelných živin. Podle toho je pak třeba správně zvolit technologii sklizně, konzervace a skladování. Ačkoliv kukuřice patří mezi plodiny lehce silážovatelné, vyplatí se tyto úkony dělat pečlivě a dodržovat zásady, které jsou všeobecně známy a byly mnohokrát publikovány. Neméně důležitý vliv na konečný ekonomický efekt má i způsob jejího zkrmování, ať již se do krmných dávek zvířatům zařazuje ve formě čerstvé píce, siláží celých rostlin, zrna nebo silážovaných drtí produktů dělené sklizně.

Výběr hybridu

U kukuřice se používá výhradně hybridní osivo. Výběr hybridu patří mezi nejdůležitější pěstitelská opatření, lze tím významně ovlivnit termín sklizně, způsob využití (siláž, zrno), eventuálně i kvalitu. Délku vegetační doby hybridu určuje tzv. číslo FAO, deset stupňů FAO může znamenat rozdíl ve zralosti dvou hybridů jeden až dva dny, popřípadě 1 - 2 % sušiny. Proto se doporučuje pěstovat v jednom podniku nejméně dva různě rané hybridy. To umožňuje rozložení sklizňové špičky, jistější výnos kvalitní silážní hmoty a při větší ploše sklizeň kukuřice v optimální zralosti. Posun doby sklizňové zralosti při použití jednoho hybridu lze dosáhnout volbou pozemku s různou expozicí, výhřevností půdy a intenzitou hnojení dusíkem (vysoké dávky oddalují zrání) a větší hustotou porostu.
V poslední době se ovšem ukazuje, že vybírat hybridy jen podle ranosti zdaleka nestačí. Důležité jsou i jiné ukazatele. Mezi ně patří stravitelnost.

Stravitelnost zelené hmoty

K nejdůležitějším faktorům určujícím nutriční hodnotu krmiv patří stravitelnost. Její hodnota významně ovlivňuje množství živin a energie, jež má zvíře k dispozici. Její znalost je nutná i k výpočtu jednotek NEL a NEV pomocí regresních rovnic. Stravitelnost organické hmoty je poměrně stálá u jadrných krmiv a u vedlejších produktů potravinářského průmyslu. U objemných krmiv však kolísá v důsledku vegetační fáze, stupně lignifikace pletiv, povětrnostních faktorů, technologie sklizně, konzervace a uskladnění.
K dalším faktorům ovlivňujícím stravitelnost patří věk zvířat, návyk na krmivo, úroveň výživy a rychlost pasáže, bachorový metabolizmus a pH, obsah sekundárních metabolitů v rostlinách. Velký význam mají úpravy krmiv. Základní metodou stanovení stravitelnosti je bilanční pokus na zvířatech. Stravitelnost je vyjádřena úbytkem živin, organické hmoty nebo energie, k němuž dojde během průchodu krmiva trávicím ústrojím zvířete. Vypočte se jako rozdíl mezi množstvím živin v krmivu a ve výkalech. Provedení bilančního postupu je pracné a časově náročné. Jsou proto hledány nové analytické postupy, které korelují s hodnotami stravitelnosti organické hmoty (SOH). Jedním z nich je metoda in sacco, založená na inkubaci vzorku krmiva v bachoru kanylovaného zvířete. Ta byla také využita v pokusech, které jsme uskutečnili v loňském roce (2000).
Na účelovém hospodářství Výzkumného ústavu živočišné výroby testujeme hybridy kukuřice již více než deset let. V loňském roce to bylo rekordních 35 hybridů kukuřice devíti firem prodávajících osivo. Pozemky účelového hospodářství se nacházejí v řepařské výrobní oblasti v nadmořské výšce kolem 260 m. Hybridy pěstujeme v poloprovozních pokusech na parcelách velikosti zhruba 0,2 ha, každý hybrid na šesti řádcích dlouhých 200 m. Sledovány byly hybridy s rozpětím čísla FAO 210 - 360 (tedy v celém spektru od velmi raných po středně pozdní) tak, aby zahrnuly hlavní spektrum nabídky, ale s převahou hybridů, které jsou pro pěstování v dané oblasti z hlediska klimatických podmínek doporučovány (FAO 250 - 300). V tomto materiálu bychom chtěli ukázat na obecné závislosti, a proto se nezabýváme jednotlivými hybridy, ale průměrnými výsledky analýz celé skupiny hybridů z odběru ve fázi zralosti zrna podle mléčné čáry zhruba ve dvou třetinách (28. 8.) a ve fázi, kdy se již začínala na bázi zrn objevovat černá skvrna (19. 9.).
Výsledky jsou uvedeny v tabulkách. Z nich je patrné, jak velkou roli hraje při hodnocení stravitelnosti podíl zrna a doba sklizně. Stravitelnost organické hmoty byla také v těsné korelaci s obsahem energie v celých rostlinách, ale především s obsahem energie v palicích ve druhém termínu sklizně, tedy na začátku objevení černé skvrny na zrnu (19. 9.).
Výsledná stravitelnost silážované hmoty i hotové siláže bývá ovlivněna celým souborem faktorů - agrotechnikou, termínem a kvalitou sklizně, technologickým postupem při silážování, kvalitou skladování i způsobem krmení. Lze napsat, že všechny faktory, které řídí spotřebu siláže, mohou být ve větší nebo menší korelaci se stravitelností krmiva.

Volba technologie

Významnou roli v kvalitě vyprodukované hmoty hraje určení optimální doby sklizně a sklizeň v tuto dobu. Sklízí-li se kukuřice příliš brzy, dají se předpokládat vysoké ztráty nevyužitím produkčních schopností hybridu a ne zcela ideálním průběhem fermentace. Méně častá je sklizeň pozdní, při ní dochází ke snížení stravitelnosti všech částí rostlin a ke ztrátám, hlavně nevyužitím živin z nerozdrcených zrn. Celkový výnos sušiny by měl být pouze orientační hodnotou.
V praxi většinou sklízejí všechny vypěstované hybridy kukuřice ve stejném termínu během jednoho až dvou týdnů a zejména v řepařské oblasti předčasně. Důvodů bývá několik: nasazení technologické linky, termín poskytovaných služeb, termín sklizně jiné plodiny. Jde o to, čemu dát přednost, co je důležitější, zda produkce kvalitní, koncentrované, vysoce stravitelné a pro hospodářská zvířata chutné hmoty, nebo zvládnutí sklizně po organizační stránce bez velkých problémů. Řešení bývá dlouhodobé, systém je třeba vytvářet i několik let.
Je také obvyklé, že kukuřici na souvratích sklízejí jako první. Tam ale bývá méně dozrálá než uprostřed pole, protože půda v důsledku častějšího pojíždění techniky mívá horší kvalitu. Kromě toho se souvratě osévají nejpozději a často i levnějšími silážními hybridy. Kukuřice se občas na souvratě vysévá záměrně, a to k cukrovce. S tím by se mělo předem počítat a na souvratě sít co nejranější hybridy.
Vysoká produkce, koncentrace a stravitelnost živin je většinou dána podílem palic (zrna) na celkové sušině rostliny. Je známo, že čím je kukuřice zralejší, tím má vyšší koncentraci živin (nikoliv však jejich stravitelnost) a nižší koncentraci vlákniny v celkové hmotě (protože se zvyšuje podíl palic, které mají nízký obsah vlákniny). Podíl palic a jejich vhodnou silážní zralost ovlivňuje kromě genetických znaků daných použitým hybridem především hustota porostu a počet palic na jedné rostlině. Denní nárůst obsahu sušiny v palicích (zrnu) není lineární, od konce mléčně voskové zralosti se zvyšuje již pomaleji.
Běžně se uvádí, že kukuřice je snadno silážovatelná pícnina. Ve skutečnosti to platí pouze pro celé rostliny kukuřice sklízené při obsahu sušiny vyšším než 27 a nižším než 33 %, s optimem kolem 30 %. Pro produkci kvalitní kukuřičné siláže jsou téměř nevhodné porosty, kde mají rostliny podíl palic nižší než 45 %. Dosažení tak nízkého podílu palic není ve většině případů dáno hybridem (většina hybridů je v současné době šlechtěna na minimálně 50% podíl palic z celkového výnosu sušiny), ale nevhodnou nebo špatnou technologií pěstování kukuřice. Podíl výnosu zrna na celkovém výnosu je v úzké korelaci s podílem palic. Podíl zrna na celkovém výnosu by měl dosahovat 40 % v mléčně voskové zralosti, ve zralosti voskové až plné by měl být vyšší než 45 %.
Z praktického hlediska je významné, že některé hybridy jsou v době sklizně schopny vyprodukovat hmotu, ve které je až z 50 % zastoupeno zrno. Pokud je třeba zajistit vysokou koncentraci energie v krmivu, je nutné zvýšit podíl zrna. Lze toho dosáhnout nejen dělenou sklizní (LKS, CCM), ale i zvýšením strniště. Podle zkušeností z praxe lze porost kukuřice bez následných problémů s orbou a následným setím sklízet při výšce strniště 30 až 40 cm (při tradičním způsobu asi 15 cm). Tím se toto krmivo stává výrazně hodnotnější (zvyšuje se podíl zrna a stravitelnějších zelených částí rostliny), zvýší se sušina sklízené hmoty až o 5 % a koncentrace energie až o 10 %.

Stravitelnost siláží

Studie, v nichž byla porovnávána stravitelnost silážované hmoty a hotové siláže vyrobené z téže hmoty, ukázaly, že vlivy fermentace na stravitelnost jsou malé. Rozdíly mezi čerstvou a silážovanou pící jsou významné tehdy, když se silážují plodiny s nízkým obsahem sušiny (což má za následek podstatné ztráty odtokem odpadní silážní šťávy). Relativně nízká stravitelnost siláže může být zjišťována také, jestliže před silážováním dojde ke ztrátě podstatné části vysoce stravitelné hmoty.
V několika experimentech byla u siláží v porovnání s čerstvou nebo usušenou hmotou zjištěna nižší stravitelnost vlákniny rozpustné v neutrálním detergentu (NDF). To může být vysvětleno hydrolýzou vysoce stravitelných frakcí buněčných stěn, obzvláště hemicelulózy, během silážování, což má za následek pokles zdánlivé stravitelnosti zbývající NDF. Při posuzování stravitelnosti jsou spíše než veškerý lignin důležitější ligno-celulózové komplexy (LCC), které brání mikrobiální degradaci.
Velmi rychlá a hluboká (nadměrná) fermentace (dochází k ní při použití konzervačních přípravků a při vyšším obsahu vodorozpustných cukrů v substrátu) ovlivňuje obsah buněk a snadno degradovatelných buněčných stěn. U siláží vyrobených z relativně zralých porostů zvyšuje nadměrná fermentace koncentraci méně stravitelných, lignifikovaných buněčných stěn. U časně posečených porostů bývá stravitelnost buněčných stěn stébel (stonků) často stejně vysoká jako stravitelnost jiných částí rostliny. A tak u siláží z časně posečené píce s rychlým a hlubokým průběhem fermentace bývá stravitelnost organické hmoty vyšší než u siláží z píce posečené pozdě.
Podle několika výzkumných prací se stravitelnost siláže zlepšuje použitím konzervantů. U siláží s přídavkem kyseliny mravenčí se proti silážím neošetřeným zvýší stravitelnost sušiny a organických látek. Také siláže naočkované bakteriemi mléčného kvašení jsou o něco stravitelnější než siláže neošetřené, přičemž tento vliv je většinou větší u siláží z hmoty přímo posečené než z hmoty zavadlé a také větší u siláží s nižší než u siláží s vyšší kvalitou substrátu. Určité nejasnosti jsou u hodnocení siláží s přídavkem enzymů. Pozitivní vliv enzymatického ošetření na stravitelnost organické hmoty siláží byl prokázán jen asi u jedné třetiny případů.
Enzymatické ošetření má za prvořadý cíl hydrolýzu obsahu buněčných stěn, a tím zvýšení dostupnosti substrátu (zvýšením obsahu vodorozpustných cukrů) pro bakterie mléčného kvašení, což následně urychlovalo produkci kyseliny mléčné. Stravitelnost buněčných stěn byla u enzymaticky ošetřených siláží často nižší než u siláží ošetřených kyselinou mravenčí nebo u siláží neošetřených. Zdá se, že enzymy degradující buněčné stěny ovlivňují hlavně vysoce degradovatelné frakce buněčných stěn a méně stravitelné reziduum ponechávají mikroorganismům v předžaludcích a ve střevním traktu.

Závěr

Stravitelnost organické hmoty je u kukuřice důležitým intenzifikačním faktorem. Z výše uvedeného je zřejmé, že je ovlivněna velkým množstvím faktorů. Každý z nich je však důležitý. Opominutí jen jednoho může podstatně snížit stravitelnost hmoty a v konečném důsledku i užitkovost zvířat a ekonomický výsledek.

Ing. Radko Loučka, CSc.,
Ing. Eliška Machačová, CSc.,
Ing. Ivona Tyrolová,
Výzkumný ústav živočišné výroby,
Praha - Uhříněves,
Ing. Jan Pozdíšek, CSc.,
Výzkumný ústav pro chov skotu,
Rapotín

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down