Rentabilita pěstování kukuřice na siláž celých rostlin, na vlhké či sušené zrno a na LKS je stále u některých pěstitelů v záporných hodnotách. Příčinu tohoto nepříznivého stavu můžeme spatřovat v nedostatečném využití produkčních schopností kukuřice vlivem řady pěstitelských chyb, zvláště již při založení porostu kukuřice a dále nedodržením podmínek optimální sklizňové zralosti pro jednotlivé produkty kukuřice.
ZEA Systém vede pěstitele k preciznímu zakládání porostů kukuřice s cílem zajistit včasný nástup sklizňové zralosti a ročníkovou stabilitu vysokých výnosů všech produktů kukuřice, což jsou základní měřítka vyššího využití produkčních schopností.
Chyby při založení porostu kukuřice.
Je důležité precizně zakládat porost kukuřice, protože chyby, kterých se pěstitel při těchto pracích dopustí, nelze již v průběhu vegetace odstranit bez negativního dopadu na výsledek pěstování. Nejčastější chyby jsou:
- příliš hluboké zpracování (prokypření) půdy před setím,
- nevhodná hloubka setí,
- přehuštění porostu,
- přehnojení dusíkem,
- nedostatek přijatelného fosforu,
- zaplevelení kukuřice již ve fázi raného vývoje,
-volba nevhodného hybridu pro danou pěstitelskou oblast.
Důsledkem těchto chyb je nerovnoměrné vzcházení, zpomalení počátečního růstu a raného vývoje, opoždění nástupu sklizňové zralosti, snížení výnosu a zhoršení kvality sklízených produktů kukuřice. Špatně založený porost degraduje významné přednosti výkonných hybridů kukuřice.
Nevhodná příprava půdy a uložení osiva.
Jarní příprava půdy pro kukuřici musí zabezpečit rychlé prohřátí vrstvy půdy nad osivovým lůžkem, zajistit dostatek vzduchu pro klíčení osiva a současně šetřit půdní vláhou. Proto není vhodné používat k přípravě půdy na jaře těžké smyky, které nadměrně utuží půdu v okolí seťového a pod seťovým lůžkem. Tato půda se nerovnoměrně prohřívá, rostoucí kořeny velice špatně pronikají touto vrstvou a rostliny trpí nedostatečným příjmem živin. Rovněž nevhodná je příliš hluboká příprava před setím na počátku agrotechnické lhůty výsevu, kdy dochází ke zhoršenému prohřívání půdy (optimum hloubky setí je 3 - 4 cm) a na konci agrotechnického termínu pak tato hluboká příprava půdy často přispívá k nadměrnému vysušování půdy. Je tedy logické, že hloubka přípravy půdy a setí jsou závislé na termínu setí, druhu a teplotě půdy a na hloubce umístění vláhy.
Přehuštění porostu
Tradičně doporučovaný výsevek kolem 100 tisíc zrn na hektar je příchodem výkonných hybridů a změněným pohledem na kvalitu produktů kukuřice překonán. Překročení výsevku výrazně nad 80 tisíc zrn na hektar způsobí:
- zpomalení vývoje,
- umožní rozvoj chorob zvláště při dozrávání,
- pozdnější nástup sklizňové zralosti,
- výrazné snížení výnosu zrna ve všech produktech kukuřice,
- zbytečné zvýšení nákladů na osivo.
Současná potřeba vypěstovat kukuřici s přirozeně dozrávajícím klasem na zdravé zelené rostlině vyžaduje z hlediska vyššího využití slunečního záření pro asimilaci volit řidší porosty. Jen optimální hustota porostu ( 75 až 85 tisíc na hektar ) zajistí maximální využití slunečního svitu, tedy maximální intenzitu asimilace. Okamžité snížení nákladů na osiva je asi 20 %, tj. 400 Kč.ha-1. Přitom výnos zrna bude pak vyšší až o 1 tunu na hektar, tedy přínos je více než 3 000 Kč.ha-1.
Přehnojení kukuřice dusíkem
Dosud přetrvávající názor, že kukuřice je velice náročná plodina na dusík a nelze ji tedy přehnojit, je pro potřebu dnešního užití produktů kukuřice zcela zcestný. Je samozřejmé, že nízká dávka dusíku výrazně negativně ovlivňuje výnos všech produktů kukuřice, avšak pro rozhodující produkt, tj. pro zrno, je nutné důkladně optimalizovat dávku. Nesmíme dopustit přehnojení dusíkem, protože:
- zbytečně vynaložíme náklady,
- dojde k pozdnímu dozrávání zvýšíme náchylnost k fuzáriím,
- podpoříme nadměrný růst vegetativních části rostlin
Cílem pěstitele musí být vyrobit maximální množství levného, kvalitního zrna ve všech produktech kukuřice. Hnojení dusíkem velice významně ovlivňuje nejen naplnění tohoto cíle, ale současně náklady na produkci. Proto je nesmírně důležité uplatnit dusíkatá hnojiva v dávkách. Kukuřice má schopnost na rozdíl od ostatních kulturních plodin využívat efektivněji dusík z organických hnojiv. Proto z hlediska dynamiky uvolňování této živiny je třeba dusík z organických hnojiv započítat do celkové potřeby a průmyslovými hnojivy dohnojit na konečnou potřebu 100 – 160 kg N.ha-1. Dosud se jeví jako nejvhodnější dodat dusík v průmyslových hnojivech buď při přípravě k setí nebo současně s aplikací preemergentního herbicidu. Při hnojení dusíkem u kukuřice je také třeba se vyvarovat popálení listů. Pokud je třeba přihnojovat za vegetace, tak zásadně pod listy.
Nedostatek přijatelného fosforu
Fosfor je pro kukuřici nepostradatelný především proto, že limituje příjem ostatních živin. Hnojení pod patu přijatelným fosforem výrazně podporuje rané fáze vývoje (založení počtu zrn), omezuje negativní vlivy ročníku a umožňuje plně využít genetického potenciálu kukuřice. Nedostatek přijatelného fosforu způsobuje:
- zpomalení počátečního růstu,
- snížení počtu zakládaných zrn v palici,
- zpoždění nástupu generativní fáze,
- nerovnoměrné dozrávání,
- pozdní dozrávání s nebezpečím zvýšení toxinů,
- výrazné snížení výnosu zrna.
Zkušenosti uživatelů ZEA Systému potvrzují, že při správné aplikaci amofosu pod patu dochází k:
- dřívějšímu nástupu sklizňové zralosti- v průměru o 7 až 10 dní,
- zvýšení podílu zrna v siláži,
- zvýšení výnosu zrna a 1 až 1,5 t.ha-1, LKS o 2 až 3 t.ha-1,
- snížení nákladů na konečné produkty kukuřice v průměru o 15 % (snížením sklizňové vlhkosti zrna při sklizni na zrno)
Zaplevelení kukuřice v raném stádiu
Kukuřice je velice náročná na živiny, vodu a teplo a proto nesnáší konkurenci.Zaplevelení již v počáteční fázi růstu přináší značné snížení výnosu a tím vytváří významnou finanční ztrátu při pěstování kukuřice. Na rozdíl od dob, kdy byly užívány vysoké dávky atrazinu, je hubení vytrvalých plevelů v porostech kukuřice málo účinné a drahé.
Plevele v kukuřici sníží výnos, protože:
- odeberou živiny a vodu dodané kukuřici,
- zastíní rostliny kukuřice a tím oddálí nástup generativní fáze,
- způsobí nerovnoměrné dozrávání a opoždění sklizňové zralosti,
- výrazně potlačí vliv hybridu na výnos.
Vytrvalé plevele je nutné likvidovat již u předplodin anebo v meziporostním období. Preemergentní ochrana je a musí být vždy prioritní. Postemergentní herbicidy je třeba používat jen v okrajových případech. Je přece rozdíl vyrobit tunu zrna za 3 000 Kč nebo za 3500 Kč nebo vyrobit tunu siláže za 440 nebo za 500 Kč.
Pěstitelské chyby se sčítají
Jednotlivé pěstitelské chyby během vegetace se ve svých důsledcích sčítají. Výsledkem jsou nedosažení optimální sklizňové zralosti produktů kukuřice v požadovaném termínu a nízká kvalita i výnos.
Nedosažení optimální sklizňové zralosti přinese:
- snížení krmné hodnoty produktů kukuřice,
- zhoršení průběhu fermentačního procesu siláží,
- zvýšení nákladů na posklizňovou úpravu sušeného zrna,
- zvýšení potřeby obilovin jako zdroje dražší energie pro skot a prasata,
- snížení výroby živin z 1 ha,
- u STAY-GREEN typů hybridů nevyužití schopnosti dosáhnout vyššího výnosu škrobu.
ZEA Systém vytváří prostor a nástroje pro postupné odstraňování chyb a nedostatků při pěstování a užití kukuřice. Pokud máte snahu zvýšit rentabilitu pěstování kukuřice, zapojte se do ZEA Systému.
Ing. Petr Šreiber
Ing. Stanislav Valenta
ZEA Sedmihorky.
