V roce 2001 byla účinnost preemergentních herbicidů velmi dobrá. V období aplikace přípravků v květnu a první dekádě června spadlo více než 150 mm srážek, takže půdní vlhkost byla dlouhodobě vysoká, což bylo z hlediska působení půdních herbicidů příznivé. Preemergentní přípravky byly aplikovány ještě v polovině června , neboť velmi vlhký průběh jara značně opozdil sázení brambor, které v podmínkách Českomoravské vysočiny skončilo právě až v první dekádě června.
Vysoká půdní vlhkost na druhou stranu zřejmě zapříčinila vysoký výskyt příznaků tzv.vybělení listů v důsledku použití přípravku Command 4 EC, a to i v případech, že Command byl aplikován pět dnů před vzejitím rostlin. Doporučujeme proto, zejména při pěstování brambor technologií odkameňování, Command společně se standardními přípravky aplikovat deset dní po sázení, a to z důvodu účinnosti na vzcházející plevele i z pohledu nežádoucího vybělení, které je tím větší, čím blíže je doba vzejití rostlin.
Protože vzcházení rostlin bylo poměrně rychlé, místy se nepodařilo všechny porosty ošetřit preemergentně. Tam, kde to řešili použitím Sencoru 70 WP v nízké dávce (0,3 kg.ha-1) při vzcházení, byli překvapeni vysokou účinností . Tyto poznatky však nelze do budoucna zobecňovat, zejména z důvodů odrůdové citlivosti a průběhu povětrnostních podmínek. Ošetření po vzejití nebyla ale tak častá, avšak byla nutná tam, kde se ve zvýšené míře vyskytovalo zaplevelení zemědýmem lékařským nebo kakostem, a to i přes ošetření před výsadbou jako například tank-mix přípravků Command 4 EC se Sencorem 70 WP, nebo Afalonem 45 SC v doporučených dávkách. Účinným řešením pak byl Sencor 70 WP v dávce 0,5 kg.ha-1 postemergentně, ovšem s výjimkou citlivých odrůd. Testování citlivosti odrůd na metribuzin (účinná látka přípravku Sencor) pokračovalo ve spolupráci s firmami Bayer s.r.o. a Zemědělská a.s. Havlíčkova Borová i letošním roce.
Obtížně řešitelným problémem je druhotné, neboli pozdní zaplevelení. Projevuje se jako důsledek nedostatečně zvládnuté ochrany proti klíčícím dvouděložným plevelům po sázení a krátce po vzejití, ale často i tam, kde pěstitelé dodrželi správný postup jarních regulačních opatření. Nebezpečí hrozí především množitelským porostům velmi raných i raných odrůd v letech, kdy je třeba desikovat velmi brzy. S pozdním zaplevelením se ale setkáváme i u ostatních nedesikovaných porostů.
Podstata ale zůstává stejná, vždy jde o ztrátu konkurenceschopnosti porostu vůči plevelům, nejčastěji merlíku bílému, pelyňku černobýlu, plevelné řepce, svízeli přítule, ale i rozrazilu perskému, pohance svlačcovité a dalším druhům. Na místě jsou preventivní opatření, to znamená důsledně provedené zásahy v rámci preemergentní a postemergentní aplikace přípravků tak, aby byly v maximální míře eliminovány merlíky, řepka a pelyněk. Po desikaci je třeba mít pozemek pod neustálou kontrolou, nejpozději za 14 - 21 dní po desikaci identifikovat vyskytující se a klíčící plevelné druhy a v případě hrozícího nebezpečí (v této době masově klíčí zejména merlíky) rozhodnout o sklizni nebo regulačním zásahu.
Nabízí se opakované použití desikantu, nebo selektivních herbicidů určených do brambor, nebo neselektivního kontaktního Gramoxone. Použití neselektivních listových herbicidů se systemickým účinkem (typu Roundup) je nelegální a z hlediska budoucí klíčivosti hlíz nebezpečné. Žádné z těchto opatření není dosud podloženo objektivními výsledky. Nepřípustné je ale nechat pozemek bez dozoru a před sklizní řešit problém pozdního zaplevelení rozbíječem natě. Takovým způsobem se jen obohatí půdní zásoba semen o vymlácená semena merlíků a pelyňku.
Ing. Jaroslav Čepl, CSc.,
Výzkumný ústav bramborářský
Havlíčkův Brod, s.r.o.