Změna ekonomických podmínek vyvolala řadu změn v technologiích pěstování cukrovky. Osevní postupy nejsou zcela dodržovány a struktura plodin se mění podle nabídky a poptávky trhu jednotlivých komodit. Mnoho zemědělských podniků upustilo od živočišné výroby, přestalo pěstovat pícniny a zaorává slámu. V některých podnicích je preferována minimalizace zpracování půdy.
Podniky rozšiřují plochy olejnin a kukuřice. Plocha cukrovky se snížila, ale je koncentrována na pozemky s vyšší bonitou půdy, takže časový odstup mezi pěstováním cukrovky není vždy optimální.
Vyšší koncentrace cukrovky zvyšuje podíl ploch zamořených háďátkem řepným (Heterodera schachtii). U nás je tomuto škůdci věnována minimální pozornost, systematický průzkum byl prováděn naposled před 40 roky. Nižší výnosy a horší technologická kvalita cukrovky na polích napadených háďátkem je připisována jiným faktorům. Orientační průzkum provedený v roce 1986 na střední Moravě zjistil silný výskyt háďátka v této oblasti.
V letošním roce byly pozorovány škody v cukrovce způsobené slimáky. Příčinou bylo nejen vlhké počasí, ale patrně stále se zvětšující plochy oseté řepkou. Řepka vytváří na podzim poslední článek zeleného pásu, který společně s mělkou orbou (minimalizace zpracování půdy) vytváří optimální podmínky pro přemnožení slimáků. Narůstající podíl ploch osetých kukuřicí dává předpoklad vyššímu výskytu Rhizoctonia solani. Tato choroba způsobuje hnilobu kořene, která zhoršuje skladování a zpracování cukrovky.
Vedle technologických změn v pěstování cukrovky je výskyt chorob a škůdců závislý na průběhu počasí v jednotlivých letech. To je nejvíce vidět u listových chorob cukrovky. Interakce zvýšeného infekčního tlaku vyvolaného mělkým zaoráním napadeného řepného chrástu a optimálních povětrnostních podmínek pro rozvoj cerkosporiózy vyvolává oprávněnou domněnku, že fungicidní ošetření se stává součástí pěstitelské technologie.
Na listech cukrovky parazituje řada chorob. Vedle málo frekventovaných a téměř nesledovaných, jako jsou tečnatka řepná (Phoma betae), alternariová skvrnitost (Alternaria tenuis), větevnatka řepná (Ramularia beticola) a rez řepná (Uromyces betae), se v porostu cukrovky vyskytují choroby působící snížení výnosu cukru na hranici hospodářského prahu škodlivosti. Mezi ně patří především skvrnatička řepná (Cercospora beticola) a padlí řepné (Erysiphe betae). Zvláště výskyt skvrnatičky řepné (cerkosporiózy) vzrostl v posledních letech několikanásobně, o čemž svědčí i nárůst ošetřených ploch a to především na Moravě, kde bylo v roce 1999 ošetřeno téměř 60 % a v loňském roce 55 % ploch. V Čechách byly v roce 1999 aplikovány fungicidy pouze na 3,9 % plochy oseté cukrovkou, v roce 2000 bylo ošetřeno už 13 % plochy. Z tabulky 2 je patrné, jak se choroba šíří z Moravy přes východní část Čech postupně na sever Čech.
Základem ochrany cukrovky proti cerkosporióze je aplikace fungicidů. Nyní jsou k dispozici fungicidy účinné současně na cerkosporiózu i na padlí. Cena aplikace se pohybuje kolem 800 - 1000 Kč.ha-1. Chemickou ochranu je možné podpořit výběrem tolerantních odrůd. Z pokusů prováděných Řepařským institutem v letech 1998 - 1999 vyplývá, že i při minimálním napadení porostu byl chemický zákrok proti cerkosporióze rentabilní. V tabulce 3 jsou uvedeny dvouleté výsledky aplikace fungicidů na třech lokalitách. Hodnota indexu napadení (IN) ve dvou termínech prezentuje intenzitu a průběh napadení, rozdíly ve výnosu rafinády mezi kontrolou a ošetřenou variantou ukazují snížení technologické kvality suroviny a rozdíl v hmotnosti cukrovky při 16% cukernatosti vyjadřuje ekonomický efekt fungicidního ošetření. Maximálního ekonomického efektu lze dosáhnout včasným postřikem při výskytu prvních příznaků choroby. V případě raného výskytu nebo silného infekčního tlaku patogena je nutné postřik opakovat.
Pozitivní změnou ve struktuře škodlivých faktorů cukrovky je snížení výskytu mšice makové a broskvoňové a pochopitelně i tomu odpovídající snížení výskytu virových žloutenek cukrovky. Je to důsledek ukončení pěstování semenných porostů cukrovky v České republice. Semenné porosty cukrovky byly největším rezervoárem virů, původců řady chorob cukrovky. Také kompletní a zapojené porosty snižují možnost napadení porostu cukrovky mšicí.
Kvalitní příprava půdy, včasné setí a vitální odrůdy snižují výskyt dispozičních chorob, jakou je například spála řepná.
Maločlenec čárkovitý a dřepčíci byli obávanými škůdci v době, kdy se zvětšovala vzdálenost výsevu (technologie pěstování cukrovky s minimem ruční práce nebo bez ruční práce). Tehdy ale těmto technologiím neodpovídala kvalita moření osiva, včetně vhodného insekticidu. V tomto období je zaznamenán nárůst ploch ošetřených postřikem k ochraně cukrovky proti škůdcům vzcházející řepy. Současné technologické postupy ochrany vzcházející řepy (aplikace granulovaných a kapalných insekticidů speciálními aplikátory) a především kvalitně namořené osivo snižují riziko poškození řepy maločlencem a dřepčíky na minimum. Problémy mohou působit drátovci. Je nutné připomenout, že aplikaci insekticidů výše uvedenými technologiemi je třeba provést zároveň s výsevem. Pozdější ochrana formou plošného postřiku je proti půdním škůdcům málo účinná.
Mezi ostatní obávané škůdce v minulých letech patřila květilka řepná. Současné zakládání porostu s výsevem na konečnou vzdálenost nevytváří optimální podmínky pro její vývoj ( při poklesu relativní vlhkosti vzduchu v porostu pod 83 % vajíčka zasychají).
Relativně novou virovou chorobou cukrovky v České republice je rizománie. Podmínky šíření rizománie nejsou přesně známy. Skutečností je, že do konce roku 2000 byla v České republice nalezena na 133 lokalitách. Průzkum výskytu rizománie naznačuje postupné šíření choroby po celém území České republiky. Jedinou ochranou proti rizománii je pěstování tolerantních odrůd.
Ing. Ivan Konečný, CSc.,
Svaz pěstitelů cukrovky Čech,
Semčice
