Co čeká české bramboráře po plánovaném vstupu naší republiky do Evropské Unie? Obstojí čeští bramboráři v evropské konkurenci? Odpovědi na tyto otázky se jako červená nit táhly referáty většiny přednášejících na letošním, již 12. ročníku, Bramborářských dnů konaných v Havlíčkově Brodě.
„Po letošní sezóně je velmi reálný předpoklad, že plochy konzumních brambor poklesnou pod úroveň, kdy Česká republika nebude dlouhodobě soběstačná v produkci konzumních brambor,“ uvedl ve svém úvodním referátu Ing. František Novák, předseda Ústředního bramborářského svazu České republiky (ÚBS). V souvislosti s odhadovanými plochami ing. Novák opět vyslovil nesouhlas s čísly zveřejněnými Českým statistickým úřadem (ČSÚ), jež hovoří o výměře pouze 31 382 ha konzumních brambor oproti loňským 48 916 ha. Svaz však zahájil s ministerstvem zemědělství jednání a tak by se pěstitelé měli dozvědět i podle svazu reálná čísla. ÚBS rovněž nesouhlasí s odhadovanými výnosy, ty jsou podle ing. Nováka v reálu vyšší. Přesto připouští, že nedosahují průměrných výnosů v Evropské unii. „Dosahované průměrné výnosy i v některých našich velkých specializovaných bramborářských firmách dokazují, že máme jako celek ve výnosech velké rezervy,“ zaznělo na Bramborářských dnech. Ačkoliv se průměrné výnosy zvyšují, tempo růstu je nižší než pokles ploch, což je důvodem poklesu produkce. Na tuto zjištěnou skutečnost ÚBS zareagoval a na jednání svého předsednictva navrhl některá opatření, jež by měla směřovat k naplnění základního úkolu českých bramborářství – zabezpečení domácí spotřeby brambor, a ta předal ministru zemědělství. Mezi navrhovanými opatřeními lze nalézt například požadavek na pokračování podpory nákupu certifikované sadby a její rozšíření i na oblasti mimo zákonem vymezené uzavřené pěstební oblasti, v rámci PGRLF vypsání programu na nákup techniky pro pěstování brambor, vyjednání s EU statutu ekvivalence v oblasti karanténních bakteriálních chorob, rozšíření počtu vzorků konzumních brambor kontrolovaných ČZPI atd.
Bouřlivou diskuzi na Bramborářských dnech podnítilo téma – kvóta pro bramborový škrob. Ing. Novák doslova uvedl: „Svaz považoval a považuje vyjednání kvóty 51 tis. tun škrobu za nezbytné pro celé bramborářství“. Jak k tomu dodal místopředseda svazu Ing. Miloslav Chlan, jež v ÚBS zastupuje zpracovatele, výrobci škrobu v posledním období zainvestovali do modernizace svých provozů a jsou připraveni vyrábět 51 tis. tun škrobu, což znamená zpracovat asi 250 tis. tun brambor. Pokud se však kvótu vyjednat nepodaří a dojde ke snížení výroby, ing. Chlan předpokládá, že se průmyslové brambory budou pěstovat jen v lokalitách blízko škrobáren, aby se tak snížily náklady na převoz těžké suroviny, a tudíž v mnohých lokalitách pěstování průmyslových brambor zcela zanikne. Ing. Novák dokonce tvrdí, že pokud bude česká vláda souhlasit s kvótou 17 tis. tun bramborového škrobu, bude to znamenat konec výroby bramborového škrobu v České republice. Zejména menším výrobcům škrobu se nebude vyplácet vůbec kampaň zahajovat. Při nevyužití kapacity budou pro ně odpisy stamilionových investic takovou zátěží, která povede k jejich krachu.
Ministr zemědělství Jaroslav Palas v reakci na vystoupení ing. Nováka uvedl, že si ministerstvo zemědělství uvědomuje vážnost stávající situace a že se jeho resort bude snažit využít všech možností jejího řešení. Z již realizovaných opatření zmínil například zavedení dodatkového cla na dovoz výrobků z brambor.
„Vyjednání odpovídající kvóty pro bramborový škrob zůstává naší prioritou,“ uvedl ministr doslova. Své priority ministerstvo zemědělství podle Palasových slov nehodlá vyměnit za jiné neresortní požadavky.
Náměstek ministra zemědělství Karel Mach při setkání s novináři v závěru havlíčkobrodské akce uvedl, že významnou pomocí by při jednání o kvótě pro bramborový škrob mohly být hlasy členských států unie, například Švédska.
