V posledních letech se na téměř všech porostech slunečnice objevuje onemocnění způsobené zřejmě více příčinami. Postižené rostliny slunečnice nevytvářejí dostatečně silný kořenový systém a při letních přísušcích vadnou nebo dokonce odumírají. Jejich úbory vypadají nejprve zcela normálně, po odkvětu jsou ale menší, ve středu nebývají vůbec opyleny a vytvořená semena jsou rovněž menší než ze zdravých rostlin.
Rostlinolékařům z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně se ale zatím nepodařilo najít přímou příčinu choroby. Pokud objevili některého z obvyklých původců houbových onemocnění, šlo zřejmě o sekundární napadení již poškozených rostlin. Výsledky výzkumu, které mají zatím k dispozici, naznačují, že příčinou je stres rostlin vyvolaný především nevhodnou strukturou půdy.
Stresům a jejich působení na rostliny byla věnována v pořadí již druhá vědecká konference s tímto zaměřením. Jejími pořadateli byly Česká zemědělská univerzita v Praze, Česká zemědělská společnost a Výzkumný ústav rostlinné výroby. Zatímco u slunečnice již šlo o konkrétní výstup směrovaný přímo do zemědělské praxe, ostatní přednášející většinou prezentovali výsledky, které si na své uplatnění na polích budou muset ještě nějaký ten rok počkat. Vědci byli spokojeni, praktici, pokud vůbec vydrželi do konce, spíše rozpačití. Letitý problém jistého „boje“ mezi základním aplikovaným výzkumem tedy zřejmě trvá.
Takže pouze několik zajímavostí. Víte, co to je resveratrol? Jde o polyfenolickou sloučeninu, která vykazuje biologickou aktivitu. Ta se projevuje pochopitelně v chemických reakcích a v konečném důsledku má příznivý vliv na lidský organismus, protože snižuje riziko kardiovaskulárních chorob, rakovinových nádorů a pohlcuje volné radikály. Přednesená práce se týkala jejího výskytu ve vínu. Ten závisí na oblasti, odkud hrozny pocházejí, a také na průběhu počasí v tom kterém roce.
V rámci grantu Odezva rostlin na abiotický stres vyvolaný těžkými kovy se na katedře chemie ČZU věnují především kadmiu, zinku a mědi, a to jejich působení na jarní ječmen, zástupce vyšších rostlin, zelené řasy a na sinice. První pracovní hypotézou je, že kadmium, ač je jedním z nejagresivnějších těžkých kovů, může za určitých okolností a ve velmi malých koncentracích působit na fotosyntetický aparát rostlin pozitivně, zatímco měď, překročí-li v půdě stopovou hladinu, způsobuje závažné poškození rostlinných organel.
Výsledky práce ruzyňských výzkumníků o vlivu abiotických a biotických stresů na semena rostlin již byly v odborném tisku publikovány. Za rok ale poznání postoupilo opět kupředu. I když se už mnohé ví o odolnosti vůči suchu, nízkému obsahu základních živin v půdě a nízkému pH, hlavním cílem je najít odrůdy, jež budou schopny tolerovat výkyvy počasí. Změny klimatu, které jsou za jeden lidský život postižitelné pouze částečně, se totiž stávají skutečností a vyšlechtění nových odrůd není krátkodobou záležitostí.
