Problematice perspektiv rozvoje venkova byl věnován odborný seminář Integrovaná strategie rozvoje zemědělství a venkova, který proběhl na půdě Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze. Seminář se uskutečnil v rámci mezinárodního projektu IDARA, mapujícího podmínky a možnosti ekonomického i sociálního rozvoje venkova. Na projektu se zúčastnili specialisté z Velké Británie, Irska, Německa, Polska, Maďarska a Česka.
Integrovaná strategie rozvoje venkova vychází z analýzy konkurenceschopnosti zemědělství, kde byly pro podmínky ČR podkladem údaje z databáze FADN VÚZE, z hodnocení možností diverzifikace příjmů zemědělských farem a ze zpracování sektorového modelu zemědělství spolu s dalšími venkovskými a environmentálními aktivitami. Zajímavou částí projektu byla i simulace dopadů různě postavených zemědělských politik (na základě různých toků a úrovně podpor a stanovení priorit).
Takzvaný "druhý pilíř" společné zemědělské politiky EU je právě o této problematice. Česká republika v tom má v porovnání se zeměmi EU poměrně dobrou výchozí pozici. Z hlediska prosazování evropského modelu multifunkčního zemědělství je struktura zemědělské politiky ČR v předstihu před společnou zemědělskou politikou EU, i když současná výrobní struktura a alokace výroby neodpovídají objektivním přírodním a klimatickým podmínkám na většině rozlohy půdního fondu.
Realizace záměrů "druhého pilíře" by měla farmářům pomoci diverzifikovat příjmy například tím, že vlastní farmaření se stane zejména v okrajových podmínkách de facto "vedlejší činností" (v historicky nedávné době to byli tzv. "kovozemědělci"), že budou rozšiřovat okruh podnikání o nezemědělské aktivity, jejichž cílem primárně nebude výroba potravin, případně budou část z ročního fondu času pracovat mimo vlastní farmu.
Spektrum nezemědělských činností je podle provedených průzkumů v současné době u individuálních farem i zemědělských právnických osob poměrně široké. U individuálních farem převládá maloobchodní prodej, častá je například i lesnická práce. U právnických osob pak převažují služby pro cizí, ostatní služby, podnikové prodejny nebo zpracování potravin. V zemích EU vede ve spektru možných činností agroturistika (dovolené na farmě), provoz kempů, maloobchod, ustájení propůjčených koní a další rekreační aktivity (golf, cykloturistika...).
Překážkami diverzifikace jsou omezené přístupy k úvěrům, které jsou v řadě případů pro rozjezd nových činností nezbytné, upřednostňování investic do zemědělských činností, nedostatek zkušeností s podnikáním mimo zemědělství, malá otevřenost lidí vůči novým návrhům (daná často vysokým věkem). Diverzifikace je příležitostí pro progresivní farmáře - ať už jde o právnické osoby, nebo individuální farmy. Svou roli může sehrát v prostředí s reálným nadbytkem kapacit (objektů) jejich právně ošetřený pronájem jiným subjektům, což také může vést ke tvorbě nových pracovních míst.
Politika podpory diverzifikace by měla podle závěru projektu IDARA spočívat především ve vyšší dostupnosti počátečního kapitálu a zvýšení vzdělanosti (informovanosti) o možnostech i postupech diverzifikace podnikání.
Břetislav Koč
Text k foto:
Drobné podnikání na venkově může mít i podobu tradiční lidové umělecké výroby, více či méně vázané na zemědělství. V Brodku u Konice tak vznikají v provozu M. Zatloukalové nejen vánoční ozdoby a další užitkové předměty ze slámy, ale i ručně a na tradičním stavu tkané bytové dekorační a podlahové tkaniny.
Foto L. Ohnoutková
