O možnostech energetického využití biomasy - ať už odpadové, či cíleně pěstované - rokovali v poslední době odborníci, současní i potenciální uživatelé nabízených technologií, na několika frontách. V Praze proběhl 8. ročník prestižní mezinárodní konference Energie Efektivně, zaměřená na problematiku příležitostí pro návratné investice v oblasti efektivního využívání energie a obnovitelných zdrojů.
Biomasa jako palivo
Problematice spalování i jiného energetického využití biomasy bylo věnováno celodenní jednání jedné ze sekcí konference. Pod výstižným názvem Biomasa? Tedy efektivně! byly probrány otázky politiky a nástrojů podpory využívání energie biomasy, využití těchto technologií v komunální i výrobní sféře, zhodnoceny bariéry i rizika spojená s touto problematikou a také nové poznatky spojené se zplynováním biomasy a energetickým využíváním takto získaného bioplynu.
Každá úspora něco stojí a tak ani zařízení pro využívání obnovitelných zdrojů energie, z nichž právě bioamasa má v Česku největší možnosti, nejsou zadarmo. Vedle systému dotací a podpor ze Státního fondu životního prostředí nebo České energetické agentury se nabízejí i nové nástroje, jako například obchod s emisemi skleníkových plynů, Energy Performance Contracting a Energy Contracting.
Zarážející však je, že v první vlně žádostí o podporu z programu SAPARD nebyl žádný podobný záměr uveden, třebaže taková řešení může právě SAPARD výrazně podpořit.
Příklad z Pacova
Příkladů energetického využívání biomasy v zemědělských provozech není - paradoxně - příliš. Jedna z instalací, jejíž oprávněnost a výhody prověřilo již několik let provozu, je vytápění budov a skleníků šlechtitelské stanice Selekty Pacov v Hrádku u Pacova.
Tam byl před čtyřmi lety instalován místo dožívajícího kotle na klasické palivo (hnědé uhlí) kotel Tractant Fabri TFS 420, určený pro spalování slámy obilnin nebo řepky. Na celkové investici ve výši kolem 1556 tis. korun se pořízená technologie (kotel, zařízení na podávání a řezání slámy a její pneumatickou dopravu do topeniště) podílelo sumou 1423 tis. Kč, zbytek celkové částky byly náklady projektu, stavebních úprav, měření a regulace a nové elektrocentrály. Celá investice byla úvěrována prostřednictvím PGRLF s dobou splatnosti 8 let. Prokázané úspory činí v porovnání s topením uhlím asi 180 tis. korun ročně.
V kotli je běžně spalována řepková sláma, která je z balíků (800 x 800 x 2000 mm) podávána přes rozdružovací stroj a podavače z AGRY Přelouč pneumaticky do topeniště. Při nedostatku řepkové slámy je spalována i sláma obilnin, lisovaná do stejných balíků.
Další možnost - bioplyn
Možnostem produkce a využívání bioplynu byl dán prostor i při další odborné akci ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze - Ruzyni. Třebaže je celá problematika teoreticky i technologicky dostatečně zvládnuta, jsou praktické realizace v zemědělských provozech u nás ještě vzácnější, než v případě přímého spalování biomasy. Cesta od biomasy k bioplynu může být zajímavá i v měřítku zdrojů a potřeb jediné menší farmy, jak o tom svědčily informace o malých stanicích v sousedním Rakousku. Farma tak může "na energii" přepracovat nejen hnůj i kejdu z živočišné výroby, ale i rostlinné zbytky, případně organické odpady z potravinářského zpracování produkce. Ke stavbě reaktorů nebo jímek na bioplyn je možné využít některých existujících objektů, například betonových i ocelových sil a zásobníků. Bioplyn je pak možné spalovat v kogeneračních jednotkách se společnou produkcí tepla a elektrické energie.
Břetislav Koč
Text k foto:
(1) Kotel Tractant Fabri 420 ke spalování slámy obilnin a řepky, který vytápí areál šlechtitelské stanice Selekty Pacov.
(2) Podávací zařízení a stroj na rozdružování lisované slámy v hrádku u Pacova.
Foto Eva Kudrnová
