Co spojuje výkrmnu drůbeže, výrobnu uzenin, firmu obhospodařující veřejnou zeleň i malou farmu se širokou škálou činností? Všechny tyto subjekty si denně pokládají stejnou otázku: „Kam s ním?“ a mají na mysli bioodpad.
Řešení, jak bez negativního vlivu na životní prostředí a navíc s profitem vyřešit likvidaci bioodpadu, o němž fundovaní odborníci v souvislosti s platnou legislativou raději hovoří jako o vedlejším produktu výroby, je několik.
Otázku kam s kejdou řeší například výroba bioplynu, otázku kam s listím, odpadem z potravinářské výroby atd. řeší kompostování. Nejen o těchto metodách pojednal seminář Bioodpad 2002 – biologické metody využívání zemědělských odpadů, který 14. listopadu v Praze uspořádal Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV) a České sdružení pro biomasu CZ BIOM.
Připomeňme, že požadavkem 6. akčního programu Evropské unie pro životní prostředí je snížení množství odpadu ke konečnému odstranění o 20 % do roku 2010 v porovnání s rokem 2000 a o 50 % do roku 2050. Jak dále vysvětlil Ing. Jaroslav Váňa, CSc. z VÚRV, směrnice EU nařizuje, aby nejpozději v roce 2006 bylo množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky sníženo na 75 % z celkového množství vzniklého v roce 1995 a dále v roce 2009 na 50 %. S mírným oddálením se tato nařízení týkají samozřejmě i České republiky.
Jen zdánlivě se zmíněná nařízení budou týkat jen firem svážejících komunální odpad. Právě farmáři budou jednou ze skupin, kterých se dotkne znatelně. Ing. Petr Plíva z Výzkumného ústavu zemědělské techniky na semináři uvedl, že pokud se budou farmáři chtít s problémem bioodpadu seriózně vyrovnat, budou muset hledat alternativní technologii likvidace odpadu, a tou je například rychlokompostování. Vedle velkých průmyslových kompostáren s roční kapacitou okolo 20 tis. tun, které však nepokryjí zpracování veškerého naplánovaného množství zbytkové biomasy, by tak měly vznikat malé faremní kompostárny a kompostoviště.
Jakou techniku?
Rychlokompostování (kontrolované mikrobiální kompostování) umožňuje podle slov odborníka kompostovat vzniklou biomasu na volné ploše v místě jejího vzniku a lze zde využít mechanizaci, jejíž výkon u energetického prostředku v sestavě s připojitelným nářadím či výkon pohonné jednotky jednoúčelového stroje se pohybuje okolo 35 kW. Použitelné stroje tak svým výkonem spadají do kategorie malé mechanizace. Ing. Plíva účastníkům semináře představil velmi širokou paletu použitelných strojů z kategorie energetických prostředků, drtičů či štěpkovačů, překopávačů a prosévačů.
Technické zabezpečení je však jen jednou z mnoha podmínek výroby kvalitního kompostu. Ve výčtu čítajícím například vhodné umístění kompostu či zajištění technologických podmínek vždy stojí na prvním místě volba vhodných surovin ke kompostování.
Kompost a mobilní telefon
Farmáři, pro které by však výroba kompostu měla být jen okrajovou činností, jistě nebudou chtít věnovat svůj čas podrobným analýzám používaných surovin. Pokud však chtějí vyrobit kvalitní kompost, je nezbytné aby byly u použitých surovin dodrženy základní parametry, kterými jsou poměr C : N v rozmezí 30 – 35 : 1 a vlhkost 50 – 60 %.
Ing. Jan Banout z České zemědělské univerzity proto vytvořil a na semináři představil počítačový program Composter, díky němuž především menší výrobce kompostu snadno správně zvolí suroviny. Ze široké nabídky obsahující asi 60 položek farmář jednoduše vybere používané suroviny, zadá množství a program znázorní, zda jejich skladba a poměr odpovídá možnosti kompostování. K optimu se uživatel jednoduše dostane úpravami množství jednotlivých komponent. A jakou že má úlohu při kompostování zmíněný mobilní telefon? Jak ing. Banout vysvětlil, program, jež je mimo jiné možné spouštět také z internetových stránek, je nainstalovatelný také na některé typy mobilních telefonů, a tak výrobce kompostu nemusí při rozhodování o komponentách ani zasedat k pracovnímu stolu a vše potřebné může rozhodnout přímo v provozu.
