Jistě se mnou budete souhlasit, že pěstování sóji je v našich podmínkách zatím okrajovou záležitostí. Přesto byla její plocha letos 2800 ha a také výnos byl uspokojivý. Hodně tomu napomohlo počasí, ale zanedbatelné nejsou ani lepší rajonizace a propracovanější agrotechnika a technologická kázeň.
Kanadské odrůdy na naše pole
Když přišla před několika lety firma Zemědělská agentura, s. r. o., s programem pěstování kanadských odrůd sóji Korada a OAC Vision, větší část zemědělské veřejnosti reagovala spíše rozpačitě. Plodina sice obecně známá, ale v naší republice neověřená. Před mnoha lety ji pěstovali na jižní Moravě v omezeném rozsahu a bez větších úspěchů, takže od ní nakonec ustoupili. Také mnozí z těch, kteří využili nabídky Zemědělské agentury nyní, nezískali to, co si od sóji slibovali. Je ovšem třeba se zeptat proč?
Porovnáme-li průměrné hektarové výnosy za poslední tři roky (2000 – 1,4 t, 2001 – 1,8 t a 2002 – 2,4 t), je zřejmý jejich růst, tedy pozitivní trend. Příčinu tohoto stavu vysvětlil na setkání pěstitelů olejnin v polovině listopadu v Hluku u Uherského Hradiště ve svém vystoupení Ing. Marek Podrábský.
Sója potřebuje vláhu
Rok 2002 byl pro sóju velmi příznivý z hlediska počasí. Sója totiž není tak teplomilná plodina, jak je zakotveno v povědomí mnoha zemědělců. Naše teploty jsou pro ni dostatečné. Problémem sóji může u nás být spíše nedostatek vláhy v letních měsících. Od tohoto faktu se musí odvíjet mikrorajonizace, to znamená nejen výběr oblasti, ale i vhodných pozemků. Sója například nedá uspokojivý výnos na lehké písčité půdě se štěrkovitým podložím, i když to bude v teplém regionu.
Pozor na agrotechniku
Důležitá je také agrotechnika. I když od počátku šly do zemědělských podniků spolu s osivem kanadských odrůd také doporučení na pěstování, trvalo nějakou dobu, než se agronomové naučili sóju pěstovat. Žádný návod totiž není samospásný, vždy je třeba jej přizpůsobit konkrétní situaci.
V našich podmínkách je třeba osivo sóji vždy ošetřit inokulantem, který obsahuje specifické hlízkové baktérie. Tady se nic ošidit nedá stejně jako při přípravě půdy, která musí směřovat k maximálnímu urovnání pozemku a k šetření půdní vláhou. Rovné pole je důležité pro sklizeň s co nejmenšími ztrátami. Sója totiž nasazuje lusky nízko, a tak nerovnost povrchu může způsobit nesklizení mnoha lusků. Sít je třeba včas – loni zaseli většinu ploch mezi 13. dubnem a 2. květnem. Sejeme-li pozdě, nastoupí zralost až v době, kdy už bývá nepříznivé počasí.
Pokud se týká ochrany rostlin, není u nás tlak chorob a škůdců nijak výrazný, a tak ošetření proti těmto škodlivým činitelům není nutné. Z hlediska plevelů je vhodné pěstovat sóju po obilnině, v níž jsou plevele hubeny herbicidy a pozemek většinou zůstává dostatečně čistý. Výbornou předplodinou pro sóju je cukrovka. Po ní ale mohou problémy s pleveli nastat.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat sklizni. Podle ing. Podrábského hodně záleží na kvalitě práce obsluhy sklízeče. Letos do sójových žní zasáhly rovněž speciální adaptéry na lištu. Jejich použití se pěstitelům rozhodně vyplatilo.
Letošní rok potvrdil, že sóju u nás lze za určitých podmínek pěstovat s úspěchem. Všichni, kdo na tuto plodinu vsadí, ale musí zvážit, co sója potřebuje a zda jsou schopni jí to poskytnout.
