Průměrný výnos 2,4 tuny z hektaru, olejnatost asi 43,2 % a obsah volných mastných kyselin 1,61 %, to jsou letos dosažené výsledky při pěstování u nás druhé nejvýznamnější olejniny – slunečnice. Mimo jiné se s nimi 20. listopadu mohli seznámit účastníci vyhodnocovacího semináře Systém výroby slunečnice pořádaného každoročně Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin v Hluku na Uherskohradišťsku.
Zastoupení olejnin na orné půdě je velmi vysoké a proto je další nárůst ploch ze známých příčin neúnosný. Zvyšování intenzity pěstování je u slunečnice stejně jako u řepky jediným řešením vedoucím k vyšší produkci. A o tu je na českém i zahraničním trhu zájem, což potvrdili i zástupci zpracovatelů přítomných na semináři.
Lepší se kvalita
Jak v úvodním referátu semináře uvedl Ing. Jaroslav Šuk, CSc., ze společnosti VP Agro, cílem pěstitelů je dosahovat výnosu nad 2,8 t/ha, olejnatosti semen nad 44 % a obsahu volných mastných kyselin pod 2 %. Přestože letos dosažené výsledky nedosáhly vytyčeného cíle, slunečnice v letošním roce nezklamala. Výnos nad 2,4 t/ha byla totiž naposledy dosažen v roce 1992. Zemědělci letos slunečnici sklízeli asi z 24 242 hektarů a tudíž lze počítat s produkcí nad 58 tis. tun. Zpracovatelé jsou spokojení také s kvalitou, která se oproti loňsku výrazně zlepšila. Nejenže se mírně zvýšila průměrná olejnatost, přiměřené hodnoty je dosaženo i u obsahu volných mastných kyselin, kterých loňská produkce obsahovala téměř 10 %. I přes vysoký výnos však produkce nedosahuje úrovně předchozích let, neboť plocha například oproti loňsku klesla asi o 15 %. V roce 2003 však odborníci opět předpokládají mírný nárůst ploch, a to asi na 28 tis. hektarů, což je přibližně úroveň posledních třech let. Mírnému nárůstu ploch mimo jiné nahrává i fakt, že farmáři kvůli nepřízni počasí nezvládli zasít plánované výměry ozimů.
Morava ve výnosech vítězí
Ing. Božetěch Málek ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin přítomné farmáře seznámil i s výsledky v jednotlivých regionech. Jak se již čtenáři mohli dozvědět v Zemědělci č. 48, největším pěstitelem slunečnice je tradičně brněnský kraj, kde se letos slunečnice pěstovala na více než 13 tis. hektarů. Z tohoto regionu jsou i na semináři vyhodnocení neúspěšnější pěstitelé. Ve společnosti Agro-Brno Tuřany a.s. letos sklízeli slunečnici z 99 hektarů s průměrným výnosem 3,23 t/ha, ve společnosti Zemas Čejč a.s. z 297 hektarů sklízeli 3,2 t/ha a Žerotín Strážnice a.s. z 272 ha slunečnice sklízeli 3,12 t/ha. V průměru však ve výnosech Brněnský kraj nepředstihl Olomoucký ani Zlínský kraj.
Odrůda dle podmínek
Jak i název semináře napovídá, pěstitelé zde měli možnost získat ucelený soubor informací o celém systému pěstování slunečnice. Fundovaní odborníci zde hovořili o výživě slunečnice, o ochraně proti chorobám, škůdcům a plevelům, nechyběly ani zahraniční zkušenosti. Tradičně velký prostor patřil také diskusi o odrůdovém sortimentu.
Jak ing. Málek informoval, nejpěstovanějším hybridem byla v letošním roce Alexandra, a to jak v Čechách, tak na Moravě. Zastoupení dalších hybridů je v v těchto dvou základních částech naší republiky odlišné, což vyplývá z vlastností hybridů a jejich vhodnosti do daných podmínek. Na Moravě je proto rozšířený Lucil a Trentil, v Čechách Alliance a Rigasol. Jak k tomu vysvětlil Ing. Marek Povolný z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně, pěstitelé mohou v současnosti vybírat ze sortimentu 34 hybridů, které jsou zapsány v Státní odrůdové knize. Jde o čtyři velmi rané hybridy, 16 raných a 14 středně raných hybridů. Ing. Povolný upozornil především na tři letošní novinky, kterými jsou velmi raný Riaflor, středně raný hybrid označovaný PR64A42 a raný Prodisol, jež je odolní plísni slunečnicové. Jak dále odborník konstatoval, právě rezistence vůči plísni slunečnicové je současným trendem šlechtění této olejniny.
