Není tomu tak dávno, co bylo moření výsadou osiv obilnin, cukrovky, kukuřice a jiných plodin pěstovaných ze semen. U brambor se s tímto zásahem počátkem 90. let přestalo. Nyní, kdy je tlak chorob a škůdců rok od roku vyšší, je třeba začínat s ochranou brambor již při sázení. Moření hlíz napomáhá nejenom vyššímu a stabilnějšímu výnosu, ale zvyšuje také kvalitu vyprodukovaných hlíz a jejich uplatnění na trhu.
Než ale pěstitel přistoupí k ošetření hlíz, musí mít k dispozici vhodnou odrůdu, kterou si vybral podle pěstitelského směru, a pochopitelně také jakostní sadbu. Nabídka odrůd je v současné době široká, v sortimentu je přes sto odrůd brambor. Při výběru mohou pomoci například informace získané na odborných seminářích. Jeden z nich se začátkem prosince uskutečnil ve Velké Losenici. Jeho pořadateli byly firma Europlant šlechtitelská společnost spol. s r. o. a místní zemědělské družstvo.
Vhodná odrůda a jakostní sadba základem
Rok 2003 je podle Ing. Jiřího Procházky, jednatele firmy Europlant, rokem přípravy na vstup České republiky do Evropské unie. Prostředí Evropy je přitom pracovníkům firmy dostatečně známé nejenom proto, že mateřská společnost působí v Německu. Konkurence je zřejmá už nyní, a proto základní strategií firmy je snaha nejen o vlastní prosperitu, ale také o prosperitu obchodních partnerů a následně pěstitelů brambor. Bez této provázanosti by nebylo možné dosáhnout úspěchu.
U brambor je základem certifikovaná sadba. Velké evropské a světová firmy vůbec nepřipouštějí, že by na trh dodávali sadbové brambory, které nemají příslušné jakostní parametry. Pokud se týká odrůdové skladby, je třeba ctít požadavky zákazníků. Doba se mění. Zatímco dříve se kupující díval hlavně na velikost hlíz, nyní dává přednost kvalitě, a to jak té viditelné na první pohled (vyrovnanost hlíz, nepoškozenost, barva slupky a další), tak té vnitřní, jako jsou netmavnutí a žlutá barva dužniny a další. Většina spotřebitelů se už učí kupovat brambory podle odrůd a varných typů.
Proto firma Europlant hodlá průběžně inovovat odrůdovou skladbu a každým rokem přihlašuje nové odrůdy do státních odrůdových zkoušek. Snahou je posílit především kategorie velmi raných odrůd a odrůd určených pro výrobu škrobu. Informace o nabídce, včetně novinek, přichází pěstitelům přes pracovníky v regionech a také prostřednictvím seminářů a polních dnů. Důležité jsou rovněž kontakty se zpracovateli. Je třeba znát jejich požadavky a přizpůsobit se jim, popřípadě zprostředkovat vazbu na pěstitele. Zajištění odbytu konzumu a sadby ještě před rozhodnutím o rozsahu pěstování brambor je výhodné pro všechny zúčastněné strany.
Kvalita sadby od firmy Europlant je velmi přísně střežena. Vyšší stupně množení jsou dováženy z Německa, z oblasti Mecklenburska-Předpomořanska, kde jsou pro vypěstování zdravé sadby velmi vhodné podmínky. Základní materiál pochází výlučně z množení pomocí tkáňových kultur.
Jak na semináři mimo jiné uvedl Dipl. Ing. Artur Altenburg, pěstitelský poradce firmy Europlant pro Sasko, má tato významná firma v Německu podíl na množení brambor 50,3 %. Důraz je i tam kladen na kvalitu, a proto sadbu pěstují v těch nejlepších zemědělských podnicích a u odrůd náchylnějším k virózám zcela ustoupili od množení stupňů z C1 do C2. Letos, stejně jako u nás, také v Sasku počasí množitelům brambor příliš nepřálo, a tak bylo zamítnuto asi 15 % množitelských porostů, což nebývá v jiných letech obvyklé.
Podle pana Altenburga by pěstitel měl odrůdy dokonale poznat. Není až tak důležité, aby vybíral z obrovského počtu, ale musí vědět, na co je produkce určena a které odrůdy jsou pro podmínky jeho oblasti nejvhodnější. Výsadba certifikované sadby je potom samozřejmostí.
Proč právě Velká Losenice
Pozemky Zemědělského družstva Velká Losenice leží na Českomoravské vysočině v typicky bramborářské oblasti. Proto také ona specializace na brambory. Letos tam byly vysázeny na téměř 240 ha. Hlavní je sadba a k ní přistupuje konzum a pěstitelský směr brambor pro průmyslové zpracování.
Ing. Jaroslav Slaný, předseda družstva, se měl čím pochlubit. Průměrný hektarový výnos brambor byl letos 30 tun, přičemž průmyslových odrůd sklízeli loseničtí až 40 tun z hektaru, bohužel při poněkud nižší škrobnatosti (16,5 – 17 %). Příčina je zřejmě v tom, že pro vyšší produkci škrobu je třeba delší vegetační doba (alespoň 150 dní). To se při nepříznivém počasí nepodaří u v současnosti pěstované odrůdy Kuras zajistit. Oblast Vysočiny je přece jenom poněkud drsná. Řešením bude přechod na ranější odrůdy, jako je například odrůda Oktan, která stojí před registrací.
Stejně jako ostatní pěstitelé brambor, zajímají se i v Losenici o svoji pozici po vstupu naší republiky do EU, tedy o výsledky předvstupních rozhovorů. Pro jejich další rozvoj bude důležitá především kvóta na výrobu škrobu. To, co bylo v době konání semináře vyjednáno, jim ale mnoho optimismu nepřináší.
Mořením proti chorobám a škůdcům
A nyní se vraťme alespoň krátce k onomu na začátku avizovanému moření brambor. Dvě mořidla představil na Dni brambor Ing Petr Ort, zástupce firma Bayer CropScience.
Přípravek Monceren 250 FS, který je k nám dodáván v tekuté formulaci, se aplikuje na hlízy buď při třídění sadby, nebo těsně před výsadbou přímo na sázeči. Působí proti kořenomorce bramborové, nejvýznamnější houbové chorobě vzcházejících brambor, a podle výsledků pokusů ovlivňuje kladně kvalitu hlíz.
Kombinované mořidlo Prestige 290 FS je určeno nejen proti kořenomorce, ale jeho insekticidní složka působí systémově také na škůdce. V mateční hlíze potlačuje půdní škůdce (drátovce), v nadzemní části, protože je rozváděna směrem vzhůru, zasahuje mandelinku bramborovou a mšice, vektory viróz. Právě ochrana proti virózám je při produkci sadby velmi důležitá. Letos byl nálet mšic časný a napadení virózami bylo v mnoha případech příčinou sestupnění množitelských porostů nebo dokonce jejich zamítnutí.
Na dny, kdy vyjedou do polí první sázeče brambor, budou muset pěstitelé ještě nějakou dobu počkat. Již nyní ale mohou rozmýšlet, kterou odrůdy vysázejí, kde nakoupí sadbu nebo mají-li ji dobře uskladněnu, čím ji ošetří a v neposlední řadě, jaké navážou kontakty s potenciálními odběrateli produkce.
Dušana Hofmanová