Loňský rok zhodnotili na valné hromadě Lnářského svazu ČR a při současně uspořádaném odborném semináři v závěru roku v Humpolci pěstitelé i zpracovatelé lnu z Čech, Moravy i Slezska. Při hodnocení sklizně i kvality sklizeného roseného stonku převažoval u pěstitelů optimismus. Domácí zpracovatelé by uplatnili ještě více suroviny a to nejen pro klasickou textilní výrobu, ale i pro technické zpracování na cigaretový papír a na další speciální druhy papíru.
V uplynulém roce bylo přadným lnem oseto 5884,5 hektarů, uplatnění našlo 15 odrůd. Převládaly odrůdy Jordán (1232,8 ha, tj. 21 % ploch), Escalina (1228,8 ha, 20,9 %), následovaly odrůdy Bonet (783,1 ha, 13,3 %) a Viking (679,7 a 11,5 % ploch). Len se loni podařilo zaset v optimálním časném termínu, což je předpokladem jeho dobré sklizně i kvality. Místy se však na výsledku podepsal nedostatek srážek v období rychlého růstu a porosty byly nižší, než pěstitelé očekávali.
Trhání lnu probíhalo při optimálním počasí, 80 % porostů se podařilo vytrhat do konce čevence, koncem srpna bylo trhání skončeno - až na poměrně zanedbatelných 30 ha porostů na pozemcích podmáčených po deštích a záplavách nebo poškozených větrem. Počasí přálo i rosení, takže do konce srpna byl rosený stonek sklizen ze 70 % ploch.
Celkem bylo sklizeno 15163 tun roseného stonku s průměrným výnosem 2,7 t.ha-1 a s odhadovaným podílem dlouhého vlákna 13,7 %. Pěstitelé dosáhli průměrné ceny 4007,- Kč za tunu roseného stonku.
Len je v Česku typickou plodinou podhorských oblastí Vysočiny (2226 ha), Pardubicka (1134 ha), Moravskoslezského kraje (845 ha), Olomoucka (564 ha) a jižních Čech (540 ha).
Zaseto bylo i 2385 ha olejného lnu.
Len a konopí nejen pro textilky
Přítomní zástupci tíren si také průběh lnářského roku 2002 pochvalovali. V regionu Lenky Kácov tak například pěstitelé dosáhli výnosu kolem 3 tun roseného stonku z hektaru a o kvalitě svědčí i jeho dosažená průměrná cena - 4617 Kč za tunu. V podniku je před dokončením i linka na zpracování konopí s kapacitou 2 tuny suroviny za hodinu - v Česku však zatím není tolik konopí. Linka však může zpracovávat i stonky z vymláceného olejného lnu a za tento "odpad" mohou pěstitelé získat další nezanedbatelný příjem ve výši 100 - 200 Kč za 100 kg.
Lnářský svaz sdružuje pěstitele i zpracovatele lnu a také konopí, a to nejen tradiční textiláky, ale i zpracovatele na papírenské výrobky. Ti se netajili hladem po domácí surovině, přičemž v jejich provozech mohou najít uplatnění i kratší či jinak méně hodnotné partie lnu, stejně jako stonky po vymlácení semen lnu olejného.
Jedna z našich papíren, produkující speciální druhy papíru nakupuje od našich lnářů kolem 2000 tun suroviny za rok, může však zpracovat i více než 15 tisíc tun lněné koudele za rok! Většinu suroviny je proto třeba dovážet, většinou z tradičních západoevropských lnářských zemí, ale také z Polska i z některých zemí bývalého SSSR a také z Egypta. Pěstitelům přitom mohou papírny nabídnout nejen dlouhodobé možnosti odbytu, ale i ceny, které však logicky nemohou být vyšší než ceny evropské.
Lnáři a Evropa
Celé jednání lnářského dnu bylo ovlivněno očekáváním výsledků finále našich rozhovorů o přistoupení k EU v Kodani. Lnáři přitom v celém průběhu předchozího vyjednávání ustupovali z pozic, vyplývajících z produkce lněného stonku v "lepších" letech než v těch, která nakonec byla stanovena jako referenční období a také z reálných potřeb a kapacit našich zpracovatelů.
Při vstupních rozhovorech požadovala česká strana z požadavku na kvótu 2825 t dlouhého a 3979 t krátkého vlákna, výsledek dlouhodobých jednání, uzavřených nakonec v Kodani, není pro lnáře veselý: limit produkce pro přiznání podpor je 1963 tun dlouhého vlákna a 2866 tun krátkého vlákna...
Mnoho na tom asi nemohou vylepšit další platby, dohodnuté v kapitole o lnu:
- na plochy přadného lnu bude navyšována platba v prvním roce na 98 % přímé platby na ornou půdu, dotace na plochu se zvýší na 7780 Kč na hektar (nyní činí podle nařízení vlády 86/2001 Sb. 7000 Kč),
- novou dotací je prémie na zpracování - 4800 Kč na tunu dlouhého vlákna a 2700 Kč na tunu krátkého vlákna v rámci dohodnutých produkčních kvót,
- bude zachována nejméně současná výměra přadného lnu,
- pravidla EU umožňují převod podpory z krátkého na dlouhé vlákno přepočtem podle koeficientu 2,20, což by při převodu celého limitu krátkého vlákna umožnilo podporu produkce 3266 tun dlouhého vlákna. Využití této možnosti bude záležet na výsledcích sklizně jednotlivých let a je v národní pravomoci.
Vedení lnářského svazu proto bude podle jeho předsedy, Ing. Prokopa Šmirouse, CSc., hledat cesty, jak pro lnáře najít v rámci daných mantinelů co největší prostor. Výše "kodaňských" kvót zatím umožňuje pěstování přadného lnu na 5 - 6000 ha půdy. Protože je však tato plocha rozložena do několika pěstebních regionů, je těžké z výnosů investovat do nezbytné modernizace většinou již přestárlé techniky. Lnáři proto budou muset využít všech možností pěstování přadného, ale i olejného lnu (a také konopí pro textilní i jiné technické využití), protože len je nenahraditelnou plodinou určitých podhorských oblastí a lněné vlákno jako domácí surovina dává v celém cyklu práci lidem nejen v prvovýrobě, ale i v následném zpracování.
Břetislav Koč
Text k foto:
(1) - ilustrační bez textu
(2) - Moderní technikou pro trhání a obracení lnu se u nás zatím vybavilo jen několik špičkových pěstitelů. Umožní "kodaňské" kvóty nezbytné investice i dalším?
(3) - Podpory nově získají i zpracovatelé lnu. To je výhodou pro pěstitele, který současně provozuje tírnu a prodává pak textilkám hotové vlákno. To je však u nás ojedinělý případ. Snímek je z tírny Agropodniku Dvorce na Bruntálsku.
Foto Břetislav Koč