V obilnářství můžeme být i na evropských trzích konkurenceschopní. V České republice jsou totiž pro pěstování obilnin ideální půdně-klimatické podmínky. Čeští pěstitelé však za svými evropskými kolegy ve výnosech zaostávají. Jedním z důvodů je nízká intenzita výroby.
Nejen tyto informace zazněly na sympoziu Intenzívní pěstovaní obilnin, které kvůli obrovskému zájmů zemědělců firma Dow AgroScince pořádala 13. ledna současně na dvou místech, a to v aule a v novém kongresovém centru České zemědělské univerzity v Praze, a 14. ledna v Prostějově. Odborníci z České zemědělské univerzity v Praze, Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze – Ruzyni, Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži a také pořádající společnosti pěstitele obilnin informovali především o možnostech zvýšení intenzity v ochraně rostlin. Tradičně velká pozornost byla věnována regulaci plevelů a chorob obilnin. Stranou nezůstala ani problematika výskytu škůdců, neboť i ty začínají na obilninách přímo či nepřímo způsobovat velké hospodářské škody, čehož důkazem je loňský kalamitní výskyt viróz.
Nové trendy při pěstování obilnin shrnula v závěrečném referátu Ing. Marie Váňová, CSc., ze Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži. Jak vysvětlila, nové trendy v obilnářství vychází z trendů celého zemědělského sektoru a jsou různé pro jednotlivé země a kontinenty.
Světové a evropské trendy
„Vzájemná globalizace však způsobuje, že i nechtěné musíme brát v úvahu ať už tak, že se tomu bráníme, nebo se připravujeme to přijmout,“ uvedla ing. Váňová.
Trendem vycházejícím především z amerického kontinentu je nástup geneticky modifikovaných plodin, které mají zabudované znaky jako například zlepšenou kvalitu, chuť, zdravotní stav, dietetické vlastnosti či odolnost vůči extrémním projevům daného prostředí zatím je nejčastěji zabudována odolnost vůči některým herbicidům (glyphosate) a škůdcům (zavíječ kukuřičný). Další výzkum nyní zkoumá možností zlepšit zdravotní stav, obsah vitaminů a dalších nutričních látek, lepší skladovatelnost apod. Zde se však na praktické výsledky zatím spíše čeká.
V evropském zemědělství je za nový trend považováno precizní zemědělství, při kterém je využíváno polohových navigačních a geografických informačních systémů. Dalším evropským trendem je trvale udržitelné zemědělství, čímž je míněn rozvoj, který splňuje potřeby současné generace aniž by omezoval generace budoucí. Proto musí být podle odbornice vypracován efektivní agronomický systém, musí být respektováno životní prostředí, zemědělské postupy musí být akceptovatelné pro společnost. A co bylo především zdůrazněno, musí být zachována ekonomika podnikání, což je bod při veřejné diskusi často opomíjený.
Ing. Váňová hovořila i o předpokládaném postavení ochrany rostlin v nových systémech hospodaření. Jak uvedla, i když budou přijaty nové strategie na genovém základě,
i v novém tisíciletí zůstanou podstatnou složkou ochrany rostlin pesticidy. Velký důraz však bude přikládán jejich bezpečnosti a proto se například již v letošním roce předpokládá v Evropské unii zákaz používání až 60 % dosud používaných účinných látek.
Cesty k intenzitě
Jak dále v souhrnném referátu zaznělo, čeští obilnáři mají šanci i na mezinárodním trhu uspět. A to také díky tomu, že po našem vstupu do EU lze předpokládat zvýšení podpor a mírný nárůst, či alespoň stabilizaci cen produkce, a samozřejmě i tolikrát na semináři zmíněnou vyšší intenzitu. Cest je zvýšení intenzity je několik a ing. Váňová upozornila kromě ochrny rostlin na další podstatné. Patří sem například nové odrůd, kterých je již i ve stávajícím sortimentu dostatek a prezentované výsledky pokusů dokumentovaly jejich přednosti. Intenzifikačním faktorem jsou také osevní postupy a pěstební technologie. Pevné osevní sledy má v České republice jen velmi málo podniků a tuto skutečnost je proto třeba kompenzovat vyššími dávkami průmyslových hnojiv a pesticidů. Rovněž zpracování půdy je ovlivněno ekonomickou situací a velké podniky a hony rozhodly o rozšíření minimálního zpracování půdy. Kvůli agronomickým dopadům, mezi které patří mimo jiné stratifikace a pomalejší uvolňování živin, problémy s posklizňovými zbytky, vyšší nároky na regulaci plevelů a chorob, lze podle ing. Váňové předpokládat, že zemědělská praxe bude spolu s výzkumem modifikovat zmíněné technologie.
