Následky loňského až příliš mokrého podzimu a také průběh počasí během letošní zimy vyvolávají na tvářích pěstitelů obilnin chmury. V některých oblastech se nepodařilo ozimy včas nebo vůbec zaset a ty zaseté utrpěly následkem výkyvů teplot i dlouho trvajícím zamokřením pozemků, jejichž některé části se nezřídka měnily během zimy v jezera či kluziště... Již nyní je zřejmé, že část ozimů bude třeba zaorat a otázkou je, čím výpadek nahradit.
Logický je proto sílící zájem o osivo jarních odrůd, především pšenice i ječmene. Nabídka osiv však není neomezená. Také na množství i kvalitě sklizně semenářských porostů se totiž neblaze podepsal loňský deštivý rok a především mokrá, a proto často i opožděná, sklizeň. Stranou pozornosti pěstitelů zůstával v posledních letech - s poměrně značnými meziročními výkyvy - oves. I tato obilnina však může být letos pro některé pěstitele náplastí na rány, které jejich porostům ozimů uštědřilo počasí.
V uplynulém roce plochy ovsa po pětiletém poklesu vzrostly a dosáhly 61 027 hektarů, takže meziroční nárůst činil v porovnání s rokem 2001, kdy se plochy ovsa dostaly na minimální úroveň za posledních deset let, + 12,4 %. V této ploše jsou zahrnuty i plochy ovsa nahého (asi 10 tis. ha). V loňském roce tak plocha ovsa činila 3,9 % celkové výměry obilnin v Česku. Historicky však zaujímal oves mnohem větší plochu - před II. světovou válkou to u nás bylo až 700 tisíc hektarů.
Průměrné výnosy ovsa dosáhly špičky v letech 1994 a 1997 (přes 3,8 t.ha-1), jejich stálý pokles po roce 1997 se zastavil roku 2001 na úrovni 2,0 t.ha-1. V uplynulém roce dosáhl průměrný výnos 2,8 t.ha-1. S celkovým průměrným výnosem souvisí zpravidla i výnosy, dosažené na semenářských plochách a tím i dostatek osiva pro následující rok.
Oves má různé možnosti využití, od klasického krmivářského (ať už jako zelené krmení samostatně i ve směskách, na senáž či sklizeň zrna pro tyto účely), až po potravinářské, především v oblasti tzv. zdravé, racionální, dietní nebo přímo vegetariánské výživy (mačkání loupaného nebo nahého ovsa na ovesné vločky, komponent do cereálních směsí, musli...). Pro tyto účely se hodí především oves nahý, jehož nevýhodou však je, že dává výnosy oproti klasickým odrůdám nižší a při skladování navíc nahý oves ztrácí rychleji svou kvalitu. Doposud převládající pluchaté odrůdy je však třeba pro toto potravinářské využití loupat, což znamená vyšší náklady a nižší využití sklizně. Pěstitel by proto především u nahého ovsa měl mít předem zajištěný odbyt.
Oves je vhodnou plodinou i pro ekologické zemědělství a jeho zařazení v osevním sledu má fytosanitární účinky a je vhodnou plodinou pro rekultivace, protože jeho mohutná kořenová soustava umožňuje využití všech zdrojů živin, které jsou k dispozici. Od této vlastnosti je odvozena i pověst ovsa jako tzv. doběrné plodiny v rámci osevního postupu.
Inženýr Jan Moudrý ze zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který se problematikou pěstování ovsa dlouhodobě zabývá, k agrotechnice ovsa v souvislosti s jeho využitím místo zlikvidovaných ozimů říká:
"Staré pořekadlo o ovsu zní - zasej mě, zašlap mě třeba v bláto, přesto budu jako zlato". To vystihuje schopnost ovsa snášet zamokřené až rozbahněné půdy, protože má z hustě setých obilnin největší nároky na vláhu. Lze ho sít brzy, jakmile to je podle únosnosti půdy pro techniku možné. Čím dříve je zaset, tím lépe. Časné setí je totiž podmínkou pro vytvoření bohatě větvené laty a právě na její produktivitě záleží výnos, více než na hustotě porostu. Při časném setí je také oves méně napadán bzunkou ječnou.
Příprava půdy má být co nejjednodušší. Při nadbytku vláhy je třeba použít lehčí traktory, dvojmontáže kol, hřebové brány, případně i s aktivním pohybem hřebů a lůžko připravit na 5 - 6 cm. Výsevek by měl být 450 klíčivých zrn, u nahých odrůd až 550 zrn na čtvereční metr. Je třeba si ověřit klíčivost především u nahých odrůd! Před setím lze oves hnojit 300 kg NPK, je možné aplikovat i 60 kg dusíku jednorázově po vzejití a druhou dávkou 40 kg N přihnojit na konci odnožování."
Pěstitelé mají v současné době možnost výběru z více než deseti odrůd pluchatého ovsa, mezi nimiž je žhavou novinkou letos povolená německá odrůda Flamingsprofi. Je poloraná, středního vzrůstu, bělozrnná, s velkým zrnem, její pluchatost je střední až nižší. Je vhodná do obilnářské, bramborářské i pícninářské oblasti. Její předností je vysoký výnos, střední odolnost proti poléhání a vysoká kvalita produkce. Nemá významná pěstitelská rizika.
K dispozici jsou dvě odrůdy ovsa bezpluchého - nahého, polopozdní odrůda Abel a poloraná až polopozdní Izak. Obě byly vyšlechtěny na ŠS Krukanice a jsou tedy přizpůsobeny našim pěstitelským podmínkám.
O volbě konkrétní odrůdy bude však letos rozhodovat - při reálném pohledu na stav ozimů - i dostupnost osiva jarních druhů a odrůd obilovin.
V loňském roce byly ve státních odrůdových zkouškách mezi odrůdami ovsa nejlepší pluchaté odrůdy Neklan a Atego, stabilně výkonnou adrůdou je Auron. V Česku byly vyšlechtěny a jsou registrovány i dvě vynikající odrůdy nahého ovsa (Izak, Abel). O náš nahý oves je zájem i v zahraničí.
Břetislav Koč
