Vstup naší republiky do Evropské unie se nezadržitelně blíží. Tímto faktem byl poznamenán obsah většiny referátů na 6. odborném semináři Osivo a sadba, jehož pořadateli byly Agronomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze a Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace a který se uskutečnil začátkem února na akademické půdě univerzity.
Šlechtění a semenářství jsou obory, úzce provázané se zemědělstvím, a naopak. Jedny bez druhých se nemohou obejít. Bude tomu tak i po vstupu České republiky do Evropské unie. Kam se bude ubírat vývoj tuzemského semenářství lze zatím jenom odhadovat. Jasné jsou ale oblasti s rozhodujícím vlivem. Shrnul je Ing. Luděk Křehlík, výkonný ředitel ČMŠSA. Jde o ochranu šlechtitelských práv, biotechnologie, koncentraci kapitálu a kvalitu produktů úzce související s ochranou spotřebitele.
Rozšíření Evropské unie o nové státy vytvoří zcela novou situaci jak pro země EU, tak pro země přistupující. Podle Ing. Milana Pavlíčka, prezidenta Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace (ČMŠSA), bude rozměr našeho semenářství odvozen od rozměru celého zemědělství. To je ovšem pouze teorie. Praxe může být jiná.
Vstup do unie v podstatě ze dne na den přinese značné rozšíření sortimentu registrovaných odrůd. Díky všeobecné nadnárodní platnosti směrnic bude totiž možné obchodovat s osivy odrůd uvedených ve společném katalogu odrůd EU (objeví se v něm také odrůdy registrované v přistupujících zemích) na celém území unie, tedy i v nových státech. Naši semenáři se tak ocitnou pod silným tlakem zahraniční konkurence. Proto asociace žádá Ministerstvo zemědělství ČR o pomoc alespoň v prvních dvou letech. Aby byly pro domácí šlechtitelské a semenářské firmy vytvořeny přijatelné ekonomické podmínky, bude nutné zachovat dotace podporující šlechtění i používání certifikovaných osiv.
Lehkou pozici nebudou mít ani pěstitelé. Již nyní je počet registrovaných odrůd značný a bude-li ještě vyšší, nebude jednoduché se v nabídce vyznat. Úskalí může být i v tom, že ne všechny odrůdy, které se osvědčily jinde, jsou vhodné do našich podmínek. Svědčí o tom například letošní situace, kdy odrůdy ozimých obilnin pocházející ze západu velmi špatně snesly zimu. Proto by bylo vhodné urychleně finančně vyřešit a zahájit zkoušení odrůd pro listinu doporučených odrůd.
V celodenním maratonu zazněla na semináři spousta zajímavých myšlenek týkajících se legislativy i speciálních zásahů při vedení množitelských porostů a finalizaci osiv. Vrátíme se k nim v samostatných příspěvcích na stránkách Zemědělce a odborného měsíčníku Úroda.
