Nedosetí ozimů v důsledku nepříznivého počasí na podzim, problematické přezimování rostlin, nedostatek osiva jařin, předpokládaný pozdní nástup jara, propad cen zemědělských komodit. Tato témata se táhla jako červená nit referáty většiny přednášejících v rámci letošní série konferencí uspořádaných kroměřížským Zemědělským výzkumným ústavem.
Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o., pořádá konference již tradičně. Ty letošní s názvem Nové poznatky výzkumu v rostlinné výrobě v roce 2003 se od 4. do 6. března konaly v Kroměříži, v Havlíčkově Brodě a v Kasejovicích. Právě v Kasejovicích z úst ředitele pořádající ústavu Ing. Slavoje Palíka, CSc., zaznělo: „Závidíme vám zelenou barvu na polích“.
Účastníky akce ing. Palík dále mimo jiné informoval o tom, že v letošním podzimu bylo oseto o 126 tis. hektarů ozimých obilnin méně než v loňském roce a to jen 902 tis. hektarů. Jen ozimé pšenice bylo zaseto oproti předloňským 874 tis. ha jen 667 tis. ha.
I české odrůdy mohou vymrznout
Stav porostů ozimů je na střední Moravě je v letošním jaře kritický a procento předpokládaných zaorávek nesrovnatelně vyšší než například v západních a jižních Čechách. Přesto byli jistě i pro pěstitele z těchto oblastí zajímavé informace věnované zimovzdornosti odrůd. Ing. Petr Martínek, CSc., varoval pěstitele před zobecněním tvrzení, že české odrůdy jsou zimovzdornější než odrůdy zahraniční. Je pravdou, že v zahraničí se na rozdíl od naší země na uvedený znak nešlechtí, přesto jsou i v českém sortimentu odrůdy k vymrznutí náchylné.
Jak dále na konferenci v Kasejovicích zaznělo, důvodem špatného přezimování ozimů nebyly jen velmi nízké zimní teploty a chybějící sněhová pokrývka. Svoji roli sehrálo nedostatečné otužení rostlin. Po teplém listopadu totiž přišly velmi rychle prosincové mrazy. Jak dále i z diskuze mezi pěstiteli vyplynulo, letošní zima je pro mnohé z nich ponaučením a u odrůd si budou stupně zimovzdornosti více všímat. Informace o výsledcích testů v Kroměříži proto patřila mezi velmi cenné. V kroměřížských testech se jako nejzimovzdornější ukázala odrůda Samanta, nejméně zimě odolná odrůda Apache a většina odrůd nepotravinářské jakosti.
Jak po zimě pomoci porostům
S praktickými doporučení pro aplikaci regulátorů růstu a prvních dávek hnojení seznámil obilnáře Ing. Petr Míša, Phd. Jak uvedl, při rozhodování o aplikaci regulátorů by měli být brát v úvahu kromě kritických počtů rostlin také schopnost odnožování jednotlivých odrůd. S aplikací by se mělo počkat do obnovení růstu kořenů a asimilace v listech a teplota by již měla být vyšší než 8 oC. Regulátory růstu by neměly být aplikovány na mechanicky, ledem či mrazem poškozené porosty ani na porosty zaplevelené pýrem.
„Porosty nejsou v takové kondici, aby mohly využít vysoké dávky hnojiv“, uvedl Ing. Míša. U ozimé pšenice proto doporučil v první regenerační dávce hnojení aplikovat asi do 30 kg N/ha, pokud možno v nitrátové, tzn. energeticky výhodné, formě. Varoval před použitím kapalných hnojiv, která jsou pro poškozené rostliny zcela nevhodná. Druhá regenerační dávka hnojení by měla být diferencována podle stavu porostů od 30 do 50 kg N/ha. U hustých porostů by podle ing. Míši mělo být aplikováno 30 – 40 kg N/ha, u prořídlých porostů, které špatně vzcházely, 40-50 kg N/ha. Pro druhou dávku je již možné použít kapalných hnojiv a také i směs nitrátové a amonné formy dusíku.
Podobně zněla výživářská doporučení pro další plodiny. První regenerační dávka N pro ozimý ječmene 30 kg/ha, druhá 30-50 kg/ha. Pro tritikale a žito první dávka 20-30 kg/ha, druhá 20-40 kg. Dávka dusíku pro žito by navíc měla zohlednit, zda jde o populační či hybridní odrůdu. Hybrid vyžaduje vyšší dávku.
