Prvnímu letošnímu polnímu dnu počasí nepřálo, kvůli mokru se prohlídka porostů neuskutečnila. Přesto se však na akci, kterou na své šlechtitelské stanici ve Stupicích uspořádala společnost Selgen, a.s., její účastníci dozvěděli řadu přínosných informací. Skutečně hojná účast dokládá fakt, že přezimování porostů, o němž především se ve Stupicích hovořilo, je problém, který letos pěstitele obilnin skutečně pálí.
„Po letošní zimě změnila řada pěstitelů svůj pohled na mrazuvzdornost odrůd,“ uvedla Ing. Alena Hanišová, ze ŠS Stupice. Ve svém referátu proto objasnila některé základní pojmy, o kterých se v souvislosti se stavem porostů hovoří. Jak uvedla, pod pojmem zimovzdornost je třeba chápat komplex vlastností zahrnující například i odolnost k chorobám, vytahování kořenů, vymokání atd. Mrazuvzdornost je odolnost vůči nízkým teplotám a je genetickou vlastností odrůd, na kterou se v České republice šlechtí. Proto české odrůdy lépe obstojí v tvrdších zimách než odrůdy vyšlechtěné v zemích s mírnějším klimatem. Přímo ve Stupicích se testy mrazuvzdornosti, s jejichž metodami ing. Hanišová rovněž seznámila, provádí při šlechtění již 30 let. Jak odbornice vysvětlila, mrazuvzdornost se během zimy mění, hovořila v té souvislosti o aktuální mrazuvzdornosti. Ta vyplývá například z rychlosti otužení rostlin a dalších faktorů. V letošním roce průběh klimatických podmínek způsobil špatné otužení rostlin a tím i následné poškození porostů v některých částech republiky holomrazy.
Testy mrazuvzdornosti
O výsledcích zmiňovaných testů mrazuvzdornosti hovořil další z odborníků stupické stanice Dr. Ing. Pavel Horčička. Podle něj lze na základě testů rozdělit odrůdy Selgenu do několika kategorií. Vysokou mrazuvzdornost mají odrůdy Samanta, Rheia, Saskia, Sida, Meritto, Sulamit, dobrou Vlasta, Alana, Šárka, střední Svitava, Ebi a Samara, nízkou Alka, Siria, Drifter, velmi nízkou Mladka, riziková se v testech ukázala odrůda Rialto.
Jak dál?
Jak však dr. Horčička dodal, přezimování je podmíněno dalšími faktory. Kromě genetické mrazuvzdornosti a tudíž výběru odrůdy jsou důležitá agrotechnická opatření, např. doba výsevku. Obvykle mrazuvzdornější odrůdy lépe snášejí pozdější výsedy než odrůdy málo mrazuvzdorné.
To jsou však ponaučení pro příští sezóny. Dr. Horčička poukázal na možná pěstební opatření, která mohou zmírnit poškození mrazy ještě v letošním roce. Doporučil mimo jiné jak postupovat při rozhodování o zaorávkách. „Letos stojí za to zachraňovat i takové porosty, které bychom jiné roky zaorali,“ uvedl doslova. U silně odnožujících a rychle regenerujících odrůd doporučuje ponechat porosty se 70 – 90 rostlinami na m2, u středně odnožujících a regenerujících odrůd s 80 – 100 rostlinami a u méně odnožujících a pomalu regenerujících odrůd s 90 – 110 rostlinami Podle dalšího vývoje jsou tyto porosty schopné dát výnos od 2 až do 6 tun z hektaru.
