Zdá se, že sója nachází své stálé místo v osevních postupech u některých pěstitelů. V loňském roce tuto plodinu zaselo 79 pěstitelů na celkové výměře 2800 hektarů. Průměrné výměra této plodiny u jednoho pěstitele činila 35,4 ha. Z hlediska potřeb sóje bylo loňské počasí příznivé a to se projevilo na průměrném výnosu, který při celkové sklizni 6109,5 tun dosáhl 2,46 tuny z hektaru.
Stabilizovat výnosy
O stabilizaci v pěstování sóje svědčí i fakt, že více než polovina pěstitelů, kteří ji pěstovali v loňském roce, je rozhodnuto sóju pěstovat i letos. Zpravidla jde o pěstitele, kteří v minulých letech v praxi poznali, co sója potřebuje - jak při volbě pozemku, v přípravě půdy, při ochraně proti plevelům i při sklizni. V této fázi byly loni zjištěny nezanedbatelné ztráty, průměrně 0,55 t/ha, přičemž nejnižší byly na přijatelné úrovni 0,1 t/ha, nejvyšší zjištěné ztráty ale dosáhly výše 1,4 t/ha!
Pěstování sóje zastřešuje v Česku Zemědělská agentura, s. r. o., jako dodavatel osiva kanadských odrůd Korada a OAC Vision a bakteriálního inokulantu, ale také systémový "správce" pěstitelského i obchodního know-how. Podle představitelů společnosti jsou v Česku pro pěstování sóje rezervy jak v osetých plochách, tak v dosažení stabilních výnosů. Praxe se totiž dopouští řady chyb, které výnosy prokazatelně snižují.
Poučit se z chyb
Inženýr Marek Podrábský, který má v agentuře na starosti agronomickou službu a navštívil v uplynulých letech většinu pěstitelů, shrnul při jarní sérii seminářů pro pěstitele nejčastější chyby při pěstování sóje:
- nesprávný výběr pozemků, zejména v oblastech s nedostatkem srážek, kde nemůže prosperovat sója zasetá na pole s písčitým nebo štěrkopískovým podložím,
- setí sóje na plochy s výskytem pcháče, protože v době vegetace není žádná možnost chemické ochrany,
- špatné urovnání povrchu pozemku a vyjeté koleje vedou k vysokým sklizňovým ztrátám nevysečením spodních pater lusků,
- přílišná kultivace vede ke zničení struktury půdy a k jejímu proschnutí před setím,
- nesprávné setí a nízký výsevek, nebo je osivo zaseto nerovnoměrně nebo zůstane na povrchu, což vede k nevyrovnanému a řídkému porostu,
- žádná nebo špatná inokulace osiva má za následek nedostatek hlízkových bakterií a tím i omezenou výživu dusíkem,
- opožděný výsev vede k redukci výnosů,
- vynechání preemergentního ošetření proti plevelům je hazardem, vede k postemergentním zásahům, které sóju stresují, mají omezené účinky a zvyšují se náklady pěstování,
- nesprávná sklizeň vede ke ztrátám zejména nevysečením spodních pater lusků, proto je třeba seřídit žací ústrojí kombajnu tak, aby kosa kopírovala terén co nejníže, používat speciální žací ústrojí, přizpůsobit styl a rychlost jízdy,
- nedůsledná kontrola ztrát za kombajnem.
Přínosy a výhledy pěstování sóje
Pro rok 2003 je zajištěno osivo kanadských odrůd na 5800 hektarů ploch. Sója může pomoci vyřešit některé problémy, s nimiž se pěstitelé potýkají. Napomůže sestavení osevního sledu, protože je výrazným přerušovačem omezených osevních postupů a dodavatelem dusíku pro následné plodiny a její pěstování rozloží pracovní špičky v podniku na delší období. Semena sóje lze zpeněžit za relativně pevné a jisté ceny, zejména pokud je dosaženo potravinářské kvality. Jinak je výhodnější využití a zhodnocení produkce sóje ve vlastním podniku pro krmné účely. Sója je v krmných směsích dodavatelem bílkovin i tuků a zajišťuje vysokou energetickou hodnotu krmiva. Její stravitelnost a využitelnost je možné zvýšit úpravou semen extruzí nebo mikronizací.
Mírný optimismus provází úvahy o dalších možnostech rozšíření pěstitelských ploch sóje v Česku. Někteří pěstitelé již tuto plodinu relativně dobře poznali, mají zkušenosti a umí se vyvarovat chyb. Pokud jim přeje průběh počasí (zejména rozložení a dostatek srážek), může pro ně sója být rentabilní nebo i atraktivní plodinou.
Břetislav Koč
Text k foto:
Pohled do porostu zrající sóje prozrazuje, proč je sklizeň této plodiny jednou z nejnáročnějších prací: lusky jsou nasazeny velmi nízko nad povrchem půdy a právě nejnižší patra mají na výnosu nejvyšší podíl. Při nevhodně seřízeném žacím ústrojí kombajnu mají i nejvyšší podíl na ztrátách.
Foto Břetislav Koč
