Výzkumu minoritních plodin vhodných pro pěstování v Česku a možnosti jejich uplatnění v lidské výživě - to byl námět semináře, který proběhl ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze. Toto pracoviště již čtyři roky řeší společně s dalšími výzkumnými pracovišti projekt "Diverzita opomíjených obilnin a pseudoobilnin a jejich využití v setrvalém zemědělství a ve zdravé výživě. Česká republika je v rámci Evropského programu spolupráce pro genetické zdroje rostlin (ECP/GR) koordinátorem právě pro tyto plodiny.
Pestrá paleta plodin
Předmětem řešení jsou v rámci zmíněného projektu pšenice jednozrnka, dvouzrnka a špalda, bezpluché formy ječmene a ovsa, proso, bér, dvouleté žito - křibice pohanka. Všechny tyto plodiny historicky patří k tradičnímu zemědělství na našem území, jen byly v minulých desetiletích opomíjeny, neboť nebyly položkami plánovaných osevů na velkých plochách a ostře sledovanými údaji v plnění plánů. Proto se jim nevěnoval ani výzkum a některé z nich přežily jen díky genovým bankám nebo zásluhou spolupráce se skanzenem v Rožnově pod Radhoštěm, kde byly na malých políčkách tradičních plodin pravidelně přesévány.
Doposud většinou opomíjené plodiny mohou pomoci naplnit principy zachování agrobiodiverzity v zemědělské krajině, mohou být přerušovači v úzkých osevních sledech a mají i ozdravnou funkci v boji s některými chorobami a škůdci nejčastěji a masově pěstovaných plodin.
Ve fázi užití pak dávají netradiční plodiny zpracovatelům příležitost oživit některé tradiční regionální produkty a spotřebitelům další možnosti výběru v nabídce potravin.
Výzkum je následován praxí
Minoritní plodiny nejsou zdaleka jen objektem akademických diskusí a bádání pro bádání, ale - a to především - nabízejí zemědělské praxi nové možnosti při hledání tržních plodin, vhodných i pro okrajové oblasti nebo pro ekologický způsob pěstování. Výzkum však není omezen jen na problematiku spojenou s pěstováním uvedených plodin. Účast potravinářských výzkumných pracovišť na celém projektu (VU potravinářský Praha a brněnské pracoviště VU pivovarského a sladařského) přináší nové pohledy a možnosti. Na semináři například zazněly zajímavé informace o možnostech úpravy minoritních plodin sladovnickými metodami na zcela nové finální produkty, například příprava sladových výtažků. To jsou zahuštěné vodní výluhy ze sladu - a to nejen z klasické sladovnické suroviny, jarního ječmene. Finálním produktem jsou pak tzv. "medy", směsi ve vodě rozpustných cukrů, dextrinů, enyzmů a bílkovin s 80% obsahem sušiny. Ta zajišťuje vysokou stabilitu produktů, které jsou využitelné jak k přímé konzumaci, tak jako aditiva pro další potravinářské výrobky. A protože tyto postupy, ač technologicky zvládnuté, nejsou pro typické sladovny pro malé objemy zajímavé, nabízí se možnost využití bývalých sladoven, které ještě tu a tam stojí.
Zpracovat a prodat!
Samostatnou kapitolou celé problematiky je tržní zhodnocení minoritních plodin. Sám pěstitel pravděpodobně nemůže nikdy mít u těchto plodin šanci na jejich tržní úpravu a úspěšný odbyt, jehož nezbytnou součástí jsou i marketing, propagace jednotlivých druhů a reklama finálních výrobků. Takovou šanci maloobjemovým plodinám - a tím i jejich pěstitelům - dává v našich podmínkách existence a činnost relativně silné a stabilizované zpracovatelské a odbytové organizace, kterou je již 11 let obchodní společnost PRO-BIO, s. r. o., ze Starého Města pod Sněžníkem, která se primárně zabývá zpracováním a odbytem bioproduktů. V takovém režimu jsou také většinou uvedené minoritní plodiny v Česku pěstovány. PRO-BIO ročně zpracovává kolem 2000 tun surovin, největší podíl mají právě pšenice špalda (ročně 600 - 700 tun) a pohanka (200 - 250 tun). PRO-BIO spolu s pěti zemědělskými a potravinářskými výzkumnými pracovišti na projektu oficiálně participuje. Takové propojení lidských i technologických zdrojů a možností v celé řadě od hledání, nalézání a využití genofondu, přes pěstování, šlechtění, zpracování, propagaci mezi pěstiteli i konzumenty až po finální prodej je v našich krajích zatím výjimkou.
Prospěch z toho však mohou mít všechny články uvedeného řetězu.
Břetislav Koč
Text k foto:
Pšenice špalda (vlevo) a pohanka jsou typické maloobjemové plodiny
Foto Břetislav Koč
