Zásadním tématem, o kterém se obvykle hovoří na tradičním semináři pořádaném Výzkumným ústavem bramborářským Havlíčkův Brod, s. r. o., v Perknově, je plíseň bramborová. Rovněž o pokusy věnované fungicidní ochraně brambor bývá největší zájem. V letošním roce však tyto pokusy neměly co ukázat, neboť plíseň bramborová se ještě na začátku září takřka nevyskytovala. Přesto si ze semináře pěstitelé brambor odnesli řadu přínosných informací nejen o fungicidní ochraně, ale rovněž o výskytu škůdců, regulaci plevelů, obchodu s bramborami atd. Shlédli celou řadu pokusů prováděných v nedalekém Valečově.
I přestože se letos plíseň bramborová téměř nevyskytovala, nemusejí pěstitelé, kteří tzv. nevydrželi s nervy a fungicidy preventivně aplikovali, litovat vynaložených prostředků. I tato informace zazněla 4. září na semináři Ochrana brambor, který Výzkumný ústav bramborářský (VÚB) uspořádal spolu s dalšími organizacemi a firmami dodávajícími potřeby pro pěstitele brambor. Jak k tomu vysvětlil Ing. Ervín Hausvater, vedoucí oddělení ochrany VÚB, řada fungicidů účinkuje i na další choroby, má stimulační účinky atd. Doložil to na výsledcích z roku 1990, ve kterém se rovněž plíseň bramborová nevyskytovala. Tehdy ošetřené porosty daly výnos o 5 až 17 % vyšší nežli porosty neošetřené.
Výsledky pokusů dlouhodobě prováděných v Havlíčkově Brodě rovněž ukazují, že náklady na jedno ošetření fungicidem jsou obvykle uhrazeny již při zvýšení výnosu o jedno procento.
Kromě plísně bramborové hovořil ing. Hausvater i do dalších chorobách.
Pozor na další choroby
V případě vlhkého podzimu upozornil na možnost výskytu vločkovitosti hlíz (podle staré terminologie kořenomorky). V takovém případě doporučil včasnou sklizeň, která omezuje tvorbu sklerocií patogena na hlízách. Dalším problémem, obzvláště pro brambory prodávané umyté, by mohla být stříbřitost slupky, jež se vyskytuje především tehdy, pokud se brambory sklízejí vlhké.
Kromě několika dalších chorob se v Perknově diskutovalo především o strupovitosti bramboru. Strupovitostí byly letos postiženy porosty na většině lokalit. Zhoršení kvality hlíz však není podle ing. Hausvatera jediným negativem, jež může mít strupovitost za následek. V hlubokých strupech se může zadržovat volná voda a vytváří se tak vhodné prostředí pro infekci hlíz bakteriemi, což vede ke zvýšenému výskytu měkkých hnilob ve skládce. Jako prevenci výskytu strupovitosti odborník doporučil volit méně náchylné odrůdy, vhodnou lokalitu atd., neboť jak je známo, přímá ochrana proti strupovitosti neexistuje.
Skladování může být také ovlivněno vyšším výskytem fusariové hniloby, neboť v letošním roce se vytvořily vhodné podmínky pro původce choroby i pro vyšší mechanické poškození hlíz, které infekci umožňuje.
Škůdci problémem
Jak jsme již v týdeníku Zemědělec informovali, starosti letos bramborářům přidělával vysoký výskyt škůdců. Mandelinka bramborová podle doc. Ing. Vlastimila Rasochy, CSc., v některých teplých lokalitách vytvářela dvě až dvě a půl generace, což se po tuhé zimě příliš neočekávalo. Jak však doc. Rasocha vysvětlil, díky postupnému snižování teplot mandelinka přezimovala hlouběji v půdě. Problém navíc způsobily letní vysoké teploty, které snížily účinnost insekticidů, kde jsou hlavní účinnou látkou pyrethroidy.
Zaznamenán byl rovněž vysoký výskyt mšic, jejichž nástup byl však pozdnější. Proto ranější odrůdy mohly uniknout infekci přenášených chorob, neboť jak na semináři zaznělo, stářím rostliny nabývají na odolnosti.
Na rozdíl od uvedených škůdců teplé a suché počasí zabránilo výskytu slimáků, kteří ve vlhkých letech způsobují velké škody vyžíráním dužiny.
Plevele neškodily
Výskyt plevelů v letošním roce zhodnotil Ing. Jaroslav Čepl, CSc. Uvedl, že v letošním roce byl poměrně malý výskyt plevelů a rovněž většina standardních herbicidních kombinací účinkovala bez problémů. Zaznamenán nebyl ani významný výskyt plevelných brambor. Také druhotné zaplevelení nezpůsobuje letos problémy v takovém rozsahu jako v předchozích letech.
