Minimalizace zpracování půdy je dnes velmi diskutovaným tématem a názory na ni nejsou jednotné. Příznivci minimalizačních technologií vyzdvihují jejich pozitiva, jako jsou například lepší ochrana půdy proti erozi, zvýšená schopnost půdy udržet vodu, snížené náklady na pohonné hmoty nebo úspora času a pracovních sil. Odpůrci naopak poukazují na nedostatečné provzdušnění půdy v humidních oblastech, inhibiční vliv produktů rozkladu posklizňových zbytků na mladé rostliny nebo větší zaplevelení půdy s nutností vyšší spotřeby herbicidů.
Bez ohledů na rozdílné názory na tuto problematiku se setí do nezpracované nebo mělce zpracované půdy v zahraničí používá již několik desetiletí a v posledních letech získává mnoho příznivců i u nás. Jedním z nich je i Rostislav Jones, majitel soukromé farmy v Novém Dvoře na Brněnsku.
Ekonomické i agrotechnické výhody
Rostislav Jones soukromě hospodaří od roku 1993. V dnešní době obdělává 520 ha a specializuje se pouze na rostlinnou výrobu. Zaměstnává sedm pracovníků včetně čtyř členů rodiny a nosnými plodinami jeho produkce jsou kukuřice a pšenice. Setí do nezpracované nebo mělce zpracované půdy praktikuje na své farmě již několik let. „S touto technologií setí jsem se poprvé seznámil v šedesátých letech, kdy byl z Anglie přivezen první diskový bezorebný secí stroj,“ vzpomíná R. Jones. „První výsledky byly natolik povzbudivé, že se podobný stroj začal později vyrábět i u nás.“
U Jonesů zatím sejí bez orby pouze pšenici, a to i po kukuřici, jejíž stonky jsou při sklizni rozdrceny a rozmetány po povrchu půdy. „K tomuto způsobu setí mne přinutila kromě snahy snižovat náklady také skutečnost, že hospodařím v suché oblasti a dostatek vláhy v půdě je u nás kritickým elementem,“ odůvodňuje volbu této technologie majitel farmy a dodává: „ Protože naší hlavní plodinou je kukuřice s velkým množstvím posklizňových zbytků, museli jsme vybrat odpovídající mechanizaci. Náš secí stroj je v podstatě rotavátor s hlubinným kypřením, kdy během jedné operace kypřicí radličky půdu nejdříve nazdvihnou z hloubky 35 centimetrů, potom rotační segment nakypří svrchní vrstvu, do které je zároveň vzduchem dopraveno a rovnoměrně rozptýleno osivo. Mulč je pak nad osivem přitlačen válcem. Vše probíhá při rychlosti okolo deset kilometrů za hodinu. To nám umožňuje ukončit setí v daleko kratším čase než dříve, což je výhodou nejen ekonomickou, ale i agrotechnickou. Úspora nákladů oproti klasické přípravě půdy a setí se pak pohybuje v rozmezí dvacet až dvacet pět procent.“
Minimalizace také ke kukuřici
Protože při setí v systémech bez orby není všechno osivo dobře zapraveno a část ho zůstává ležet na povrchu, je třeba výsevek navýšit asi o 10 %. Nedostatečné zapravení lze částečně eliminovat například pomocí cambridgeských válců nebo použitím kotoučových secích botek s předřazenými prořezávacími disky, které odsunou většinu zbytků z řádku.
Po kladných zkušenostech se setím pšenice zvažuje Rostislav Jones použití této technologie i v pěstování kukuřice: „Okolní zemědělské podniky tímto způsobem sejí kukuřici bez problémů. Protože sám nemám pro setí kukuřice potřebné diskové botky, nechal jsem si letos, pouze pro srovnání, zasít část z celkové výměry kukuřice bezorebně specializovanou firmou. Neobvyklý rok však neumožnil považovat dosažené výsledky za vypovídající, i když nižší náklady mluví spíše ve prospěch minimalizace.“
Proč tedy není bezorebné setí více rozšířeno, když je tak výhodné? Kromě pro tuto technologii ne vždy vhodných půdních podmínek, jako jsou nadměrně utužené nebo zamokřené půdy, jsou to zejména vysoké pořizovací náklady na mechanizaci. I přes některé nevýhody je nejen ekonomický ale zvláště pak půdoochranný efekt bezorebného setí, stejně jako ostatních minimalizační technologií nesporný a z hlediska dlouhodobého vlivu pro půdu velmi vhodný.
