Kdo nezná situaci v našem zemědělství v letošním roce, by předpokládal, že jubilejní dvacátý vyhodnocovací seminář Systému výroby řepky bude slavnostním setkáním pěstitelů této významné plodiny. Jenže řepka nedopadla především vzhledem k velmi nepříznivému počasí dobře, a tak na oslavy neměl nikdo chuť.
Na semináři, který se konal v tradičním termínu (19. – 20. 11.) na tradičním místě (ve sportovní hale v Hluku u Uherského Hradiště), se všichni přednášející soustředili na podrobný rozbor pěstitelské sezóny z nejrůznějších hledisek s počasím na prvním místě. Padla také doporučení, jak v budoucnu zmírňovat u řepky možná pěstitelská a ekonomická rizika.
Zima prověřila odrůdy
Všeobecně je známo, že průběh počasí v pěstitelském roce 2002/03 byl pro rostlinnou výrobu nepříznivý. S tvrdou realitou v podobě snížených výnosů i kvality produkce a následně neuspokojivého zpeněžení se potýkají nejenom pěstitelé řepky. Poškozeny byly snad všechny plodiny ve všech oblastech naší republiky. Nedostatek krmiv navíc způsobí značné problémy v živočišné výrobě.
Jak ve svém vystoupení uvedl doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., paradoxním kladem letošní zimy bylo, že v opravdu provozních podmínkách prověřila mrazuvzdornost a zimuvzdornost zkoušených odrůd. Na mnoha z 30 pokusných míst, na nichž loni na podzim Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin v rámci svých členských zemědělských podniků založil poloprovozní odrůdové pokusy, řepka zcela vymrzla, takže bylo možné hodnocení pouze z hlediska mrazuvzdornosti. Velmi dobře přezimovaly odrůdy Cando, Navajo, Lirajet, Jesper, Rasmus a Baldur.
Výnosové výsledky jsou vzhledem k malému počtu hodnocených pokusů orientační a nelze přeceňovat jejich význam. Mezi nejlepší se opět zařadily hybridní materiály. Vynikajících výsledků dosáhly novinka Baldur a praxí osvědčený Artus. Z liniových odrůd byly nejlepší Jesper, Pilot, Catonic, Navajo, Cando a Viking.
Také výsledky monitoringu výnosů jednotlivých odrůd na provozních plochách ve členských zemědělských podnicích nepodávají letos tak přesné informace o úrovni pěstování řepky u nás jako v minulých letech. Velmi se totiž lišila osetá a sklizňová plocha (zaorávky byly tentokrát nejrozsáhlejší za posledních 25 let) a mnozí pěstitelé za své nízké výnosy z větší části nemohou. Počasí prostě řídit neumějí.
Největší plochy letos zaujímala liniová odrůda Orkan (20 %) a hybridy Artus a Pronto. V průměru se ustálil podíl hybridů (asi 20 %), proti pěstitelskému roku 2001/02 jich bylo vyseto dokonce méně. Pokud jde o přezimování na provozních plochách, zimu nejlépe překonaly liniové odrůdy Navajo, Jesper, Rasmus, Capitol a Catonic a hybrid Artus.
Nestavět minimalizaci proti orbě
Spory o to, zda orat, či neorat, trvají již řadu let. V extrémních letech se potom vždy vyhrotí. Podle šetření svazu bylo na podzim 2002 založeno klasickým způsobem přes 64 % porostů řepky. Z bezorebných technologií se uplatnily diskování a secí kombinace Horsch Concord. Přímé setí do nezpracované půdy bylo výjimečné. V některých zemědělských podnicích se po několika letech opět vrátili k orbě.
Těžko lze hodnotit, která technologie byla nejlepší. Založení porostu a s tím související stav rostlin před zimou má rozhodně vliv na přezimování (vedle již uvedených odrůdových rozdílů) a lze vysledovat souvislosti s výnosem. V zásadě je ovšem třeba pohlížet na každou technologii jako na systém opatření, který se musí přizpůsobit konkrétním podmínkám a dodržovat v celém komplexu. Podle prof. Ing. Jana Křena, CSc., z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, který se ve svém vystoupení věnoval zemědělským systémům v souvislosti s počasím, by v podnicích měli mít techniku na oba základní systémy zpracování půdy. Z ekonomického hlediska to ale většinou zvláště v menších celcích není možné.
Jak to vidí nestor našeho řepkařství
Tak špatný rok, jako byl ten letošní, prof. Ing. Andrej Fábry, DrSc., nepamatuje a nutno podotknout, že zkušenosti tohoto odborníka na řepku jsou opravdu bohaté a dlouhodobé. Podle něj bylo již loni na podzim jasné, že řepka bude špatně přezimovat, a to ještě nikdo nevěděl, jaký bude průběh zimy a předjaří. Správně založený a následně dobře vyvinutý porost rozhoduje o přezimování zhruba ze dvou třetin.
Podle prof. Fábryho je u řepky základním stabilizačním prvkem střídání plodin v osevním postupu. Na úspěšnosti pěstování se dále podílejí odrůda a již zmíněné založení porostu. Velmi důležité jsou vyvážená výživa a ochrana rostlin provedená ve vhodném termínu. Vzhledem k riziku přezimování je pravděpodobné, že se mnozí pěstitelé rozhodnou přesunout některé zásahy z podzimu na jaro, aby investovali pouze do nadějných porostů.
Otázkou je, jaký cíl by měl pěstitel mít. Není to vysoký výnos za každou cenu, ale stabilita výnosů a rentability pěstování. Jak prof. Fábry uvedl, při současných cenách vstupů je rentabilní hektarový výnos v rozmezí 3,0 až 3,5 tuny.
Již dva roky u nás hektarové výnosy řepky klesají. V roce 2002 byl republikový průměr 2,30 t/ha, letos je odhad pouhých 1,68 t/ha, což je porovnatelné s výnosem v roce 1979 (1,58 t/ha). Letošní celková produkce řepky se odhaduje na 390 tisíc tun a to nestačí pokrýt domácí potřebu. Není proto divu, že jsou pěstitelé rozmrzelí a někteří dokonce uvažují o tom, že přestanou řepku pěstovat. Na jednu stranu je škoda ustupovat od plodiny, jejíž pěstitelská technologie je tak dobře propracovaná, na druhou stranu, ruku na srdce, z biologického hlediska by taková situace struktuře rostlinné výroby v mnoha oblastech spíše prospěla. Jde ale o to, která plodina by řepku nahradila …
