Mezi nejstarší šlechtitelská pracoviště na území současné České republiky patří Šlechtitelská stanice Chlumec nad Cidlinou. Byla založena v roce 1903. Po mnoha peripetiích, které historie přinesla, je nyní součástí akciové společnosti Selgen. Významné stoleté výročí si 20. listopadu 2003 připomněli pracovníci Selgenu a domácí i zahraniční hosté na slavnostním zasedání, nad nímž převzal záštitu ministr zemědělství ČR.
Šest stanic, mnoho odrůd
Rozhodujícími akcionáři Selgenu jsou množitelé odrůd, obchodní semenářské firmy a zemědělská družstva. Šlechtění probíhá na pěti stanicích. Již zmíněný Chlumec nad Cidlinou, pracoviště s nejdelší historií, je kolébkou mnoha odrůd. I když je v povědomí odborné veřejnosti stanice spojena s odrůdou jetele červeného Chlumecký, který se pěstuje doposud, nelze opomenout obilniny a krmné luskoviny. Například ozimá pšenice Chlumecká 12 byla v sortimentu 28 let, bob koňský Chlumecký téměř 70 let. V současnosti jsou nejznámější bělokvěté odrůdy bobu Merlin a Mistral a odrůdy pelušky jarní Arvika, Mely a Lucie.
Šlechtitelská stanice Krukanice byla založena v roce 1941. Německá firma Lochow-Petkus sem tenkrát přenesla část svého programu šlechtění žita a ovsa z válkou zasaženého Německa. Po válce, po odsunu Němců, byly znovu založeny šlechtitelské školky a šlechtění pokračovalo pod vedením českých šlechtitelů. Poslední úspěchy ve šlechtění žita reprezentují odrůdy Albedo, Selgo a Aventino. Souběžně se žitem šlechtí v Krukanicích oves (naši pěstitelé jistě znají nahé odrůdy Adam, Abel a Izák), tritikale a hořčici bílou.
V Lužanech u Přeštic zahájili šlechtění v roce 1953. Nejslavnějším výstupem je světoznámá odrůda hrachu setého Bohatýr povolená v roce 1980. Tehdy šlo o zcela nový typ hrachu a odrůda se rozšířila nejen do zemí Evropy, ale i do Kanady, Austrálie a na Nový Zéland. Nyní je šlechtění hrachu zaměřeno na odrůdy s redukovanou listovou plochou. Příkladem takových odrůd je žlutosemenný Menhir. Kromě hrachu šlechtí v Lužanech ozimý šestiřadý nesladovnický ječmen.
Zakladatelem stanice ve Stupicích byla v roce 1921 Selecta, specializovaná firma pro šlechtění rostlin a množení osiv. První pokusy se šlechtěním se ale datují už do roku 1905 na velkostatek v Pyšelích, odkud později přešly rozpracované materiály do Stupic. Záběr šlechtění byl rozsáhlý. Za dobu trvání stanice bylo vyšlechtěno mnoho odrůd různých plodin - obilnin, cukrovky, krmné řepy, krmné mrkve, čekanky, hrachu, pelušky, fazolu polního, rajčat a dalších zelenin. Významným obdobím v historii stanice bylo mutační šlechtění, včetně úkolu ověřit metody indukce a selekce mutací u všech plodin. Nyní jsou šlechtitelské programy soustředěny na ozimou a jarní pšenici a na jarní ječmen. Vedle výnosu a komplexu agronomických vlastností věnují ve Stupicích u nových materiálů značnou pozornost kvalitě produkce, a to nejen potravinářské (pekařské, pečivárenské a sladovnické), ale v posledních letech také krmné. Od založení stanice do současnosti vzešlo ze Stupic 98 původních odrůd, a tak je téměř nemožné rozhodnout, které z nich připomenout.
Úhřetice jsou známy odrůdami obilnin – ozimé pšenice (Regina a Zdar), jarní pšenice (Jara a Rena), tritikale a jarního ječmene. Šlechtění ozimé a jarní pšenice pokračuje se zaměřením na výnos a jeho stabilitu a také na jakost produkce. Výrazných úspěchů bylo dosaženo především v krmné kvalitě (odrůda Mladka). V počátcích je šlechtění na alespoň částečnou odolnost vůči virózám.
Součástí Selgenu je také v historii nejmladší stanice (založena v roce 1987) ve Veselíčku v jižních Čechách. Nemá vlastní šlechtitelský program, slouží k ověřování nových materiálů z ostatních šlechtitelských stanic.
Metody se mění, poslání zůstává
Žít sto let se podaří málokomu, ve šlechtění to není dlouhá doba. Za ni se u této náročné práce vystřídaly necelé čtyři generace. Mnohé se změnilo, ale jedno zůstává neměnné – vlastnosti odrůd jsou založeny geneticky a genetické zákony musí šlechtitel respektovat. Tuto myšlenku, kromě jiných, vyslovila ve svém vystoupení Ing. Alena Hanišová ze Šlechtitelské stanice Stupice.
První šlechtitelskou metodou byl výběr, a to nejdříve z populací krajových odrůd a později z odrůd, které byly vlastně směsí linií. Dalším stupněm bylo záměrné křížení, s nímž se začalo na počátku minulého století. Následovaly mutace a v současnosti se rozvíjejí moderní šlechtitelské metody, které z větší části přesouvají šlechtění z pole do laboratoře. Podle ing. Hanišové by měly šlechtiteli sloužit a ne se stát jeho pány. Šlechtění je mravenčí práce a kromě trpělivosti je k získání nové odrůdy potřeba hodně sil a lásky ke šlechtění, dostatek přírodních a finančních zdrojů a také trocha štěstí. Na tom se shodnou snad všichni šlechtitelé.
Budoucnost Selgenu v rukou šlechtitelů
Na současných pracovištích Selgenu bylo za stoletou historii vyšlechtěno celkem 213 odrůd. Nyní je u nás registrováno 81 odrůd, které mají původ v této akciové společnosti, v zahraničí má Selgen registrováno 117 odrůd. Další perspektivní odrůdy jsou ověřovány v domácích i zahraničních registračních zkouškách.
A za vším tím stojí náročná práce šlechtitelů a jejich spolupracovníků na stanicích i v jiných institucích, které se svojí pomocí na šlechtění podílejí. U příležitosti významného výročí převzali někteří z nich z rukou Ing. Ladislava Rosenberga, CSc., generálního ředitele Selgenu, a. s., ocenění dlouhodobé šlechtitelské činnosti. Jmenovat všechny není na tomto místě možné, i když by si to jistě zasloužili. Jak ing. Rosenberg zdůraznil, pro úspěch ve šlechtění je sice nutné vytvořit vhodné materiální podmínky, ale hlavní vždy zůstanou odborná erudice a tvůrčí schopnosti kvalifikovaných šlechtitelů.
