Letošní rok byl na srážky skoupý. Nářky na nedostatek vláhy bylo slyšet ze všech výrobních oblastí. Vláhový deficit se projevil nejen v rostlinné, ale i v živočišné výrobě. Jak se tedy letos hospodařilo v oblasti, která je za suchou považována i v letech na déšť bohatších? Na to jsme se zajeli zeptat do zemědělského podniku v Břežanech na Znojemsku.
Hospodaření na písku
Statek Břežany, spol. s r. o., vznikl v roce 1993 a v současnosti obhospodařuje 1850 hektarů převážně hlinitopísčité půdy. Chovají zde skot a prasata v uzavřeném obratu stáda. V rostlinné výrobě je nosnou plodinou ozimá pšenice, která tvoří téměř jednu třetinu osetých ploch. Skladbu plodin doplňují ječmen, řepka, slunečnice a vojtěška.
„Protože hospodaříme na lehkých, propustných půdách, je u nás více než kde jinde limitujícím faktorem při pěstování plodin stav půdní vláhy, závislý na množství a hlavně průběhu dešťových srážek,“ říká agronom Václav Binek, který zde v provozu pracuje už 47 let. Po celou tu dobu si vede podrobné provozní záznamy, které jsou neocenitelným zdrojem informací.
Rozložení srážek rozhodlo
„Letošní rok pro nás nezačal příliš dobře. Po zimě jsme museli zaorat celkem 281 ha porostů řepky, ozimé pšenice a ozimého ječmene. Na zaorané plochy jsme pak zaseli jarní ječmen,“ říká V. Binek a dodává: „Úhrn srážek za únor činil 1 mm, za březen 7 mm a v dubnu spadlo jen 13 mm. V pozdějším období se deficit trochu snížil a tak jsme nakonec neměli ani tak problém s celkovým množstvím srážek, jako spíše s jejich nepříznivým rozdělením v průběhu vegetace. Potřebný déšť přišel bohužel pozdě, a tak se na výnosech neprojevil.“ Se suchem se stejně jako v Břežanech potýkaly téměř všechny okolní podniky. Letos se opět potvrdilo, jak je důležité rozložení srážek. U sousedů, kde měli to štěstí, že v kritickém období vegetace trochu zapršelo, dosáhli alespoň průměrných výnosů.
Vláhový deficit určuje změny v hospodaření
Podprůměrné množství srážek v této oblasti není nic nového. Například při porovnání s dlouhodobým padesátiletým průměrem ročních srážek, který je 514 mm, činil jejich roční průměr v letech 1989 až 1993 pouze 400,1 mm, což je 77,8 % dlouhodobého průměru. „Nedostatku srážek, který trvá od 90. let, jsme museli přizpůsobit i naše hospodaření,“ vysvětluje Binek. „Dosažené výnosy v srážkově podprůměrných letech potvrdily, že v našich podmínkách je vhodnější pěstovat obilniny. Z tohoto důvodu jsme například přestali pěstovat cukrovku, která dávala dobré výsledky pouze v letech srážkově nadprůměrných. V naší suché oblasti vykazuje relativně nejlepší výsledky ozimý ječmen, který jako raná ozimá obilovina pokrývá potřebu vody v sušších obdobích vegetace ze zásob zimní vláhy. Pozitivní výsledky dává i jarní ječmen, pekařská pšenice. Dobré zkušenosti máme i s vojtěškou a slunečnicí, které efektivně využívají půdní vláhy a dobře s ní hospodaří.“
Efektivní využití půdní vláhy je nezbytné
Budování a provozování závlahových systémů pro pěstování polních plodin je v současné ekonomické situaci nevýhodné, proto nezbývá než efektivně využít toho mála vláhy, které v půdě je. V Břežanech se snaží pozitivně ovlivňovat vláhový režim půdy zlepšováním jejího fyzikálního stavu, a to omezením pojezdů těžké techniky, péčí o humus v půdě dostatečným hnojením organickými hnojivy nebo kvalitním rozdrcením a zapravením posklizňových zbytků do půdy. Tato a další opatření k šetření a efektivnímu využití půdní vláhy nemohou nahradit srážky, avšak mohou částečně zmírnit nepříznivý stav způsobený vláhovým deficitem.