19.01.2004 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

O počasí ve všech pádech

Počasí a jeho vliv na zemědělskou výrobu se stalo ústředním tématem většiny příspěvků, jež zazněly na Dnu odborné diskuze, který na začátku prosince loňského roku uspořádala v Kralovicích společnost Agra Group, a. s., Střelské Hoštice. Akce s podtitulem Kritické body v pěstebním cyklu vybraných plodin jednoznačně potvrdila fakt, že v uplynulé sezóně bylo významným kritickým bodem právě tolikrát zmiňované počasí.

V úvodu setkání RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc., z Českého hydrometeorologického ústavu ve své přednášce především detailně popsal průběh počasí v uplynulé sezóně. Jak dále uvedl, z klimatologického hlediska bude nutné i v budoucnu v zemědělských oblastech naší republiky počítat se suchem. „Při hodnocení zemědělského potenciálu naší země je nutné vycházet ze znalostí našich klimatických podmínek, a to včetně jejich variability,“ shrnul.

Optimální výživa pomůže
Jak může sucho a vysoké teploty ovlivňovat vývoj rostlin, to ve svém příspěvku objasnil Ing. Karel Říha z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Důsledkem stresu vyvolaného suchem je podle jeho slov mimo jiné zastavení růstu a vadnutí listů, zavírání průduchů, zvýšení aktivity amyláz a hydroláz, zvýšení obsahu cukrů v rostlině atd.
Ing. Říha připomněl, že právě za sucha je významná optimální výživa všemi prvky.
Jak však vyplynulo z dalších referátů, za loňských suchých podmínek byl i příjem živin rostlinami velmi problematický a proto byla důležitá správná volba hnojiva. Podle Ing. Pavla Růžka, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze však loni rostliny přijímaly dusík problematicky takřka ze všech hnojiv. Na rozdíl od roku 2002 pokusy neprokázaly zásadní rozdíly mezi jednotlivými dusíkatými hnojivy. Je však jasné, že nejlepší byly v loňském suchém roce hnojiva s rychle přístupným dusíkem, například ledek vápenatý, případně i levnější močovina.
Věra Baierová, rovněž z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v diskuzi věnované výživě rostlin připomněla, že v letošním roce byly pro rostliny limitujícími prvky draslík a fosfor. Částečně bylo možné jejich nedostatek řešit aplikací listových hnojiv. Kořenovou výživu však tento typ hnojení nahradit nemůže.

Výnosy i za sucha
Doc. Ing. Jan Vašák, CSc., z Agronomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, v Kralovicích uvedl, že ačkoliv byl rok 2003 v České republice extrémní, větší část zemědělského světa hospodaří v podmínkách ještě sušších. I v suchých podmínkách lze totiž podle doc. Vašáka zemědělské plodiny úspěšně produkovat. Je však tomu potřebné přizpůsobit jejich strukturu. Pro naše podmínky proto doporučil například pšenici tvrdou, mák, hořčici bílou a sareptskou, což vše jsou plodiny dobře odolávající suchu. Rovněž zdůraznil, že i jarní ječmen dal v roce 2003 slušný výnos. Ozimá řepka by měla podle názoru odborníka ustoupit z nížin do vyšších poloh. A jak poznamenal ing. Říha, obecně by se mělo zvyšovat zastoupení jarních plodin. Toto doporučení má navíc i fytopatologické opodstatnění.
Podle doc. Vašáka lze nepříznivý vliv sucha částečně eliminovat také agrotechnikou, například vhodným načasováním a technologií zpracování půdy a setí atd.

Přizpůsobit agrotechniku
Slova přednášejících o tom, že přizpůsobením agrotechniky lez částečně eliminovat nepříznivý vliv sucha potvrdil ve svém vystoupení také Ing. Jaroslav Mikoláš ze společnosti Lupofyt, s. r. o., Chrášťany. Tato firma hospodařící na Rakovnicku obdělává asi 1800 hektarů půdy a využívá zde nejnovějších poznatků výzkumu a nejmodernější technologie. Mimo to je tzv. pilotní farmou společnosti Agra Group. Připomeňme, že společnost Agra Group je zemědělcům známá především jako dodavatel listových hnojiv řady Campofort.
Ani ing. Mikoláš není s loňskými výsledky spokojený. Kvůli velkým vynaloženým nákladům bude pro jeho společnost rok 2003 (zatím jako jediný od založení firmy v roce 1992) ztrátový. Přesto se zde díky agrotechnice podařilo dosáhnout výnosů významně převyšujících průměrné výsledky celého bývalého okresu Rakovník. Například ozimá pšenice zde dala i v loňském roce 144 % průměrného výnosu, ozimá řepka dokonce 173 %.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down