Zvolit strukturu rostlinné výroby tak, aby se její produkce dobře uplatnila ve vlastním zemědělském podniku nebo na trhu, nebývá jednoduché. Poněkud zapomenutou plodinou, kterou znali už ve starém Řecku a Římě a pěstovali ji naši předkové, je krmná mrkev. Její použití je mnohostranné, i když zkrmování ve velkochovech pravděpodobně příliš perspektivní není.
Jak ve svém článku v únorovém čísle odborného měsíčníku Úroda uvádí Ing. Václav Míka, DrSc., v některých zemích Evropské unie lze krmnou mrkev koupit balenou po deseti kilogramech v rašlových pytlích. Toho využívají hlavně vyznavači jezdectví, kteří svým koním chtějí dopřát něco na přilepšenou. Pro pěstitele to je při tom velmi zajímavé zpeněžení produkce.
Nároky krmné mrkve na půdu a podnebí jsou menší než krmné řepy. Lze ji pěstovat ve všech výrobních oblastech od nížin až po hory, kde jí nevadí chlad a dokonce ani mírný mráz. Velmi dobře snáší sucho. To se potvrdilo v loňském extrémně suchém roce, kdy jiné krmné bulevniny naprosto zklamaly. Na druhé straně tato plodina obstála i v mokrém roce, jakým byl například rok 2002.
V agrotechnice krmné mrkve je velmi důležité setí brzy na jaře do pečlivě připravené půdy. Jen tak může využít pro tvorbu výnosu dlouhé vegetační období a její drobná semena rovnoměrně vzejdou. O dalších zásazích při jejím pěstování, doporučených odrůdách i netradičních způsobech zkrmování této zajímavé plodiny se můžete dočíst v již zmíněném článku v časopisu Úroda 2/2004, který právě vychází.
