Nejefektivnější metodou, jak naložit s bioodpadem, je rychlokompostování na tzv. malých hromadách, které dnes provádí řada zemědělských podniků a těší se stále větší oblibě. Dosud však podniky mohly využívat takto vyprodukované přírodní hnojivo pouze pro vlastní potřebu. To se nyní změnilo. Nyní budou moci při splnění nové vzorové podnikové normy pro faremní komposty své produkty také dále prodávat. Povolení k této činnosti jim bude vystavovat Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Praze.
Vzorová podniková norma
Vzorová podniková norma pro faremní komposty vznikla společným úsilím odborníků ze Spolku poradců v ekologickém zemědělství, VÚZT Praha-Ruzyně, Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno, Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, Jihočeské univerzity a Státního zdravotního ústavu v Praze.
Její protagonisté ji představili odborné veřejnosti na sympóziu o bioodpadech, které se konalo v polovině ledna v Telči, kde rovněž upozornili na nejrůznější aspekty spojené s touto činností.
Norma stanoví podmínky jak pro zřízení kompostu a jeho provoz, tak i pro kvalitu vyprodukovaného hnojiva a podmínky jeho prodeje. Charakteristika faremního kompostu je přitom v normě stanovena stejně jako u kompostu průmyslového, jehož složení stanoví ČSN č.465735.
Perspektiva pro menší podniky
Otevírá se tak nová perspektiva ekonomických aktivit pro mnohé podniky.
Projekt na zřízení stálé kompostárny podle nové normy musí nejprve projít schválením u úřadu příslušné obce, v jejímž katastru se bude nacházet, a dále u krajského referátu životního prostředí, krajské hygienické stanice a krajské České inspekce životního prostředí. Jedná se přitom o klasickou stavbu, která musí být vyprojektována autorizovaným odborníkem a musí projít obvyklým stavebním řízením.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský již vydal formuláře k žádostem o registraci hnojiva vyprodukovaného v těchto stálých kompostárnách jako pomocné látky. Registrace umožní zemědělským podnikům uvést na trh produkty z vlastních tzv. malých hromad.
Mnohým zemědělským podnikům, které produkují nadměrné množství přírodního hnojiva, se tak nabízí šance, jak uplatnit své přebytky na trhu nebo se dokonce zaměřit na produkci hnojiva, vyrobeného pomocí kontrolovaného mikrobiálního kompostování, jako na jeden z hlavních předmětů podnikání. Nová norma by měla usnadnit přístup na trh s přírodními hnojivy především menším a středně velkým podnikům.
Kompostování na tzv. malých hromadách totiž až dosud nemělo oporu v českých normách. Proto další prodej vlastního hnojiva donedávna nebyl možný. Vzorová podniková norma pro faremní komposty však mění situaci.
Kompostování šetří peníze
Mnohaleté zkušenosti dokazují, že kompostování na malých hromadách je ekonomicky velmi výhodné. Může z velké části nahradit syntetická hnojiva, která jsou drahá a někdy i méně ekologická. Jejich cena v posledních letech mnohonásobně vzrostla. Vlastní podnikové kompostování se proto stalo populární nejen u nás, ale také v zahraničí. Boom kompostování na malých hromadách začal ve Spojených státech a v západní Evropě počátkem osmdesátých let a má stále stoupající tendenci.
Jednou z hlavních předností kompostování je výroba kvalitního humusu mimo půdní prostředí. Pouze dvě až pět procent z celkového objemu kompostu totiž připadá na organický podíl z pevné části půdy. Jeho použitím při hnojení se zvyšuje obsah humusu v půdě a urychluje proces přirozené obnovy půdní úrodnosti. Humus a jeho kyseliny jsou totiž důležité pro vytváření drobtovité struktury a kyprosti půdy. V půdě rovněž zajišťují dostatečné množství živin a také vody. Půdní mikroorganismy pak využívají humus jako trvalý zdroj živin.
Co patří do kompostu
Vzorová podniková norma stanoví v první řadě podmínky pro složení faremního kompostu. Určuje, co na něm smí být uloženo. Kompost musí být hnědá, šedohnědá až černá homogenní hmota drobtovité až hrudkovité struktury, bez větších nebo nerozpojitelných částic. Lze do něj použít zbytky z rostlinné výroby, - především zbytky ovoce, zeleniny, polních plodin či slámy, - dále výřezy a zbytky z údržby zeleně, keřů a stromů, zejména větve a trávu, ale také suroviny rostlinného původu použité při péči o hospodářská zvířata, tedy zejména chlévskou mrvu, hnůj, podestýlku nebo ošetřenou kejdu.
Kompost nesmí vykazovat nepříjemné zápachy, prozrazující přítomnost nežádoucích látek. Naopak by měl pokud možno vonět po lesní půdě.
Použití kalů a jiných hygienicky nevhodných materiálů se nedoporučuje. Pokud je chce správce kompostu přesto použít, musí ještě před samotným založením kompostu provést jejich chemický a mikrobiologický rozbor na obsah škodlivých látek nebo patogenních mikroorganismů.
Umístnění stálé kompostárny
Podnik, který se rozhodne zřídit si faremní kompost podle vzorové normy, musí jako první krok vybrat vhodné místo pro jeho umístění.
Stálá kompostárna musí být přístupná po zpevněné cestě a musí být postavena na místě, kde nebude ohrožovat životní prostředí. Především nesmí dojít ke kontaminaci podzemních vod. Dále se doporučuje stálou kompostárnu vybudovat poblíž vzrostlých stromů nebo kolem ní stromy a keře alespoň vysázet. Takový přírodní plot totiž potom zabraňuje šíření hluku, prachu i zápachu do okolí kompostu. Chrání kompost před slunečním zářením a zlepšuje začlenění kompostárny do okolní krajiny.
Samotná výstavba kompostárny pak musí být realizovaná podle stavebního zákona a podléhá proto stavebnímu řízení. Hlavním stavebním záměrem je přitom vybudování hospodářského objektu, ve kterém bude možné provádět aerobní kompostování v trojúhelníkových nebo lichoběžníkových hromadách, které budou vytvořeny ze zakládky.
Jako základní stavební vybavení stálé kompostárny vzorová norma stanoví: zastavěnou plochu, svodné žlaby a záchytnou jímku srážkových vod. Ostatní vybavení jako zastřešení, mostová váha, provozní budova, dílna, skladovací plochy nebo biofiltry jsou definovány pouze jako doporučený nadstandard.
Odvodnění a využití vody
Zpevněná plocha kompostárny musí být navržena tak, aby splňovala požadavek na neškodné odvedení srážkových vod z otevřené plochy, kde dochází ke styku této vody s kompostovaným materiálem. Sklon zpevněné plochy se doporučuje provést ve sklonu tří stupňů. Pokud je plocha kompostárny rozlehlá, může se svažovat do více stran. Okraje kompostovací plochy mohou být zvýšeny. Voda je pak sváděna žlaby do bezodtokové sběrné jímky. Ta musí být vyprojektován podle předpokládané výše srážek v dané oblasti.
Zde zachycená voda se potom smí používat pro postřik hromad v době sucha. Také srážkové vody ze střech hal mohou být zachycovány a využívány pro technologické účely. Tato voda však může být odváděna také do dešťové kanalizace.
Zpevnění plochy kompostárny
Plocha kompostárny musí být zpevněna především z hlediska bezpečného pojezdu kompostovací techniky, - především nakladačů a traktorů. Pro lepší ochranu podzemních vod je dobré provést také izolaci plochy. Pokud se pro výrobu kompostu používají suroviny bez výrazného obsahu škodlivých látek, je riziko možné kontaminace podzemních vod pochopitelně menší, ale ani tak ho nelze podceňovat a nezajistit zcela dostatečnou izolaci.
Zpevnění povrchu by mělo zahrnovat především manipulační plochy přijmu organických zbytků a dále skladovací plochu, na které kompost zraje a dozrává. Také ostatní komunikační plochy je vhodné zpevnit pro dobrý pohyb mechanizmů v deštivém období.
Důležitým faktorem u větších kompostáren je také únosnost plochy vzhledem k velikosti používané mechanizace.
Pro zpevnění všech ploch lze použít různé typy povrchů vozovek od lehké živičné nebo betonové plochy parkovacího typu, přes lehké vozovky až po těžké vozovky pro pohyb těžkých nákladních automobilů. Při použití silničních panelů je potřeba zajistit utěsnění spár kvůli dokonalé izolaci. Pokud se v blízkosti nacházejí zdroje vody, je nutné povrchy doplnit také speciální izolací proti prosakování škodlivin do podloží. Doporučuje se při tom použití fólií z PVC, LDPE, HDPE nebo i bentonitové rohože a drenážní systém nad samotnou izolací.
Zpevnění plochy je vždy závislé na konkrétních podmínkách a musí být vždy posouzeno individuálně. U větších kompostáren může být vyžadováno povolovacím orgánem vybudování kontrolních pozorovacích vrtů kolem kompostárny indikující případné úniky škodlivin do podzemní vody.
