Využívání alternativních nebo obnovitelných zdrojů energie je oblast, které se v souvislosti se zmenšujícími se zásobami fosilních paliv věnuje stále větší pozornost. Právě této sféře se věnoval odborný seminář pod názvem Efektivní bioenergetika. Uspořádala jej v Třebíči společnost CZ Biom.
České sdružení pro biomasu (CZ-Biom) je neziskovou nevládní organizací, jejíž členskou základnu tvoří odborníci, podnikatelské subjekty a aktivisté s působností v oblasti bioenergetiky. Cílem sdružení je podporovat rozvoj surovinového a energetického využívání biomasy v České republice prostřednictvím prosazování principů trvale udržitelného rozvoje a účasti na výzkumných projektech. CZ Biom má několik oborových sekcí. Zabývají se problematikou kompostování, využitím bioplynu nebo spalováním biomasy. Úkolem pěstitelské sekce je zase získávání praktických zkušeností s pěstováním plodin vhodných pro fytoenergetiku. Sdružení má své informační a poradenské středisko a vydává časopis. Velký význam má i mezinárodní sekce, protože sdružení úzce spolupracuje s Evropskou asociací pro biomasu (AEBIOM), jejímž členem je již devět let.
Energetická plodina budoucnosti
Česká republika přijala závazek zvýšit do roku 2010 podíl obnovitelných zdrojů energie ze současných zhruba 3 na 6 % a u elektřiny na 8 % z celkové spotřeby. Pěstování plodin vhodných k fytoenergetickému použití by se proto mohlo dostat do popředí zájmu. „Nadprodukce potravinářských komodit a zavedení produkčních kvót zřejmě povede k tomu, že se budou hledat možnosti pro pěstování nových plodin na orné půdě. Uplatnění energetických plodin se v budoucnosti může stát vhodnou alternativou pěstování konvenčních plodin,“ řekla Ing. Vlasta Petříková, DrSc., ze sdružení CZ Biom. Sdružení se spolu se společností Fitmin, a. s., podílí od roku 2002 na projektu provozního ověřování výnosů, pěstebních a sklizňových technologií energetických plodin, uskladnění a zpracování hmoty a zejména ekonomiky celé produkce.
„V současnosti můžeme mezi plodiny s největším energetickým potenciálem zařadit energetický šťovík Rumex OK2 – Uteuša, jehož biomasa má podobné vlastnosti jako dřevní hmota. Šťovík Uteuša je pro spalování vhodný zejména pro svou vysokou teplotu tavitelnosti popela. Spalovaná hmota „nesklovatí“, čímž nedochází k poškozování vnitřních prostor kotle,“ vysvětlila Petříková.
Spoluspalování biomasy a uhlí
V otázkách fytoenergetiky se nejvíce pozornosti věnuje získávání a dostupnosti biomasy z lokálních zdrojů. Situaci komplikuje málo rozvinutý trh s biomasou. Zdroje dřevních odpadů, které jsou pro tyto účely v současnosti nejvíce využívány, jsou téměř vyčerpány a cíleně pěstovaná energetická hmota, která by mohla situaci vylepšit, není z důvodu malé rozšířenosti a vyšší ceny příliš žádaná. Program podpory spoluspalování narušil trh se zbytkovou (odpadní) biomasou. Tato problematika je pak zvláště aktuální, pokud se hovoří o společném spalování fosilních paliv a biomasy, protože stávající velká energetická zařízení, schopná společného spalování, mají na trhu značnou konkurenční výhodu, která přinejmenším komplikuje vznik nových zařízení na lokální úrovni.
Značný ohlas mezi přítomnými zaznamenal příspěvek Ing. Ivana Beneše ze společnosti City Plan, s. r. o., ve kterém prezentoval závěry studie zabývající se problematikou spoluspalování biomasy a uhlí. „Zbytková biomasa by měla být využívána především pro průmyslové zpracování a použití v místních energetických zdrojích,“ řekl Beneš. „Abychom naplnili podmínky dané evropskými směrnicemi a také uspokojili poptávku po decentralizovaném zásobování energií, neobejdeme se bez většího využití pěstované biomasy. Trh s ní však vyžaduje určité korekce, například redistribuci podpory pro rozvoj cíleně pěstované fytomasy.“
Podle představitelů CZ Biom by možným řešením situace v otázkách spoluspalování mohlo být omezení podílu spoluspalované biomasy ve všech zařízeních na 5 %, diverzifikace výkupní ceny elektrické energie podle toho, zda k jejímu vzniku byla použita cíleně pěstovaná biomasa nebo hmota vzniklá jako odpad či vedlejší produkt, a nakonec odbourávání administrativních překážek, které brzdí rozvoj fytoenergetiky.
Využití bioplynu v kogeneračních jednotkách
Kogenerace je výroba elektrické energie za současného využití vzniklého odpadního tepla. „Kogenerační jednotka je zařízení, které roztočením generátoru pístovým spalovacím motorem, konstruovaným na spalování kapalných nebo častěji plynných paliv, vyrábí elektrickou energii,“ vysvětlil Ing. Leoš Vejtasa, zástupce společnosti Tedom, a. s., která se specializuje na výrobu kogeneračních jednotek. „Teplo, které se přitom z motoru uvolňuje, se odvádí a následně využívá například k ohřevu vyhnívacích nádrží v čistírnách odpadních vod. To umožní intenzivnější tvorbu bioplynu, který následně může být použit jako palivo k pohonu motoru.
Kogenerační jednotky tak lze s velkým úspěchem začlenit do bioplynových stanic zbudovaných nejen u čistíren odpadních vod, ale i na skládkách odpadů nebo v zemědělských podnicích zaměřených na živočišnou výrobu,“ řekl Vejtasa. Podle jeho slov je o kogenerační jednotky všech výkonnostních tříd a provedení velký zájem nejen u nás, ale i v zahraničí. V současnosti je největší instalací Tedom pět kogeneračních jednotek Quanto o celkovém elektrickém výkonu 5500 kW v bioplynové stanici na skládce Getlini v Lotyšsku.
