Proč loni na podzim špatně vzcházely ozimé obilniny? Jaké je jejich napadení virózami? Jde o primární nebo sekundární infekce? Lze výskyt virových zakrslostí obilnin omezit a jak? Co přináší podpovrchová aplikace hnojiv při setí? Ovlivňuje původ osiva jeho kvalitu? Byly letos na jaře porosty v dobrém výživném stavu? Byly napadány chorobami více nebo méně než v minulých letech?
To je několik vybraných otázek, na něž účastníkům polního dne, který uspořádal v polovině června Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, odpověděli pracovníci ústavu. A nejen to. Mnohé bylo k vidění přímo na pokusných plochách. Stejně jako loni byl i letos ruzyňský den přizpůsoben praxi. Informace se týkaly aktuálních témat a byly zcela konkrétní.
Kvalitní osivo do správné hloubky
Extrémně horké a suché počasí loňského jara a léta bylo mnohokrát popsáno a v této souvislosti byly také zhodnoceny výsledky v pěstování jednotlivých plodin. Málokdo si ale uvědomuje, jak průběh počasí ovlivnil semenářské porosty.
„Osivo mělo sníženou vitalitu již při sklizni a ta se dále vlivem vnějších podmínek zhoršovala, neboť panovaly vysoké teploty až do konce léta. Ke kvalitě osiva pak v takových podmínkách nepřispěla ani další manipulace s ním, když se za vysokých teplot vzduchu zahřívalo při posklizňové úpravě a hlavně v obalech při expedici, “uvedl Ing. Ladislav Bláha, CSc., a pokračoval: „Na osivu ozimé pšenice jsme pozorovali anatomické a morfologické změny a výraznou změnu celkového chemického složení. Takto poškozené obilky rychle nabíraly vodu, ale také ji rychle ztrácely vzhledem k malé zásobenosti povrchové vrstvy půdy vodou, která způsobuje silné prosychání povrchu půdy během dne. Byl to jeden z mnoha důvodů, proč bylo vzcházení tak nerovnoměrné nebo dokonce ze zasetého osiva nevzešlo nic.“
Počasí podobné tomu loňskému se může v příštích letech opakovat a v takovém případě je podle Ing. Bláhy téměř hazardem ponechat si vlastní farmářské osivo. Jeho kvalita totiž ve většině případů nebývá dobrá. Padla ale také poznámka, že ani u certifikovaného osiva není uvedeno, v jakých podmínkách bylo vypěstováno, i když vliv provenience na jeho kvalitu (především vzcházivost) je tak zřejmý.
Rovněž na pokusných parcelkách ruzyňského výzkumného ústavu ozimá pšenice loni špatně vzcházela. Byly ovšem patrné odrůdové rozdíly. U některých odrůd, například Rheia, Nela nebo Banquet, se vliv nevhodných podmínek, které působily na semenářské porosty, neprojevil.
Dalším hlediskem při zakládání porostů ozimých obilnin během loňského podzimu byla hloubka setí. Jak zdůraznil Ing. Pavel Růžek, CSc., sít příliš hluboko nebylo vhodné nejenom kvůli větší spotřebě zásobních látek ze zrna při vzcházení, ale i vzhledem k pozdějšímu využití dusíku z půdy a z hnojiv při regeneraci rostlin. Mineralizace dusíku z půdy probíhá až při teplotě půdy 5 oC a ve větší hloubce je tedy dusík rostlinám k dispozici později. To se nejvíce projeví u málo odnožených porostů, u kterých také dusík z aplikovaných hnojiv zabírá později, přestože bychom potřebovali, aby podpořil odnožování rostlin co nejdříve.
Základem jsou živiny v půdě
Podpovrchová aplikace hnojiv při setí se začala uplatňovat poměrně nedávno. Přesto jsou už k dispozici výsledky výzkumu i praktické zkušenosti. Nejlépe se osvědčuje v systémech minimalizace zpracování půdy. Využití živin je proti klasickému plošnému hnojení o 10 – 30 % vyšší, přičemž nebyly zjištěny výrazné rozdíly mezi druhy použitých hnojiv.
Důležité je, aby startovací dávka hnojiva byla ve vhodné vzdálenosti od klíčících semen. Je-li hnojivo příliš blízko, hrozí nebezpečí poškození kořínků, je-li příliš daleko, rostlina na něj nedosáhne. To byly zkušenosti Ing. Jana Šabatky ze společnosti NU AGRAR. Ten také zdůraznil, že při vysoké intenzitě pěstování se nelze bez cílené podpovrchové aplikace hnojiv obejít, ale zároveň upozornil na důležitost pravidelného dodávání hnojiv do půdy. Nenajdou-li se prostředky na nákup minerálních hnojiv a nezačne-li se brzy doplňovat zásoba živin v půdě, může to mít pro naše zemědělství katastrofální následky.
Virózy na obilninách opět škodí
Podle výsledků letošního testování vzorků ozimých obilnin pomocí imunoenzymatických testů (ELISA) na výskyt virových zakrslostí, jež shrnula Ing. Lenka Širlová, letos nedošlo k tak rozsáhlé epidemii podobné té, která postihla jižní a severní Moravu v roce 2002. Přesto nelze škodlivost těchto viróz podceňovat. Virus zakrslosti pšenice (WDV) byl zjištěn na některých lokalitách krajů Ústecký, Plzeňský, Středočeský, Hlavní město Praha, Královéhradecký, Jihomoravský, Pardubický a Zlínský. V některých oblastech, například na Velvarsku a Slánsku, budou ztráty na výnosu zejména u ozimé pšenice vlivem infekce WDV vysoké.
Výskyt tohoto viru v letošním roce jednoznačně převažuje nad výskytem viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV). Je to pravděpodobně způsobeno přemnožením kříska polního, přenašeče WDV, a namnožením zdrojů infekce zejména na výdrolech v roce 2003. Výskyt obilných mšic, vektorů BYDV, byl v loňském roce podprůměrný.
Nebezpečné mohou být i jarní infekce zvláště, jsou-li rostliny vystaveny stresovým podmínkám, jakými byly například loňské vysoké teploty a nedostatek vláhy. Podíl rostlin infikovaných na jaře také záleží na přezimování vektorů viróz. V zásadě platí, že čím jsou rostliny infikovány později, tím jsou škody způsobené virovými zakrslostmi menší.
A jaká je ochrana? „Jakýkoliv nepořádek na poli – například včas neprovedená podmítka a následná hluboká orba nebo nezaorané výdroly – se negativně projeví,“ upozornila Ing. Širlová s tím, že ochrana spočívá především v preventivních agrotechnických opatřeních. Jsou-li rostliny již napadeny, léčit se nedají a ztráty na výnosech mohou být velké.
Na dotaz jednoho z účastníků, jaká je prognóza výskytu virových infekcí u porostů ozimů, které budou zakládány letos na podzim, tedy přesněji, jak rozsáhlé budou zdroje infekce a předpokládá-li se přemnožení vektorů, nebylo zatím možné odpovědět. Do podzimu je ještě daleko a existuje mnoho faktorů, které výskyt virových zakrslostí ovlivňují, například průběh počasí v létě, ponechávání výdrolů a další. Takže platí již uvedené doporučení: nejdůležitější je pořádek v hospodaření na polích.
