Členské státy Evropské unie jsou povinny podle Směrnice 2000/29/EC zabránit šíření škůdců a chorob a také povinně testovat a certifikovat materiál rostlinného původu, což umožňuje jeho volný pohyb po Evropě. Tento úkol vyžadoval, aby se česká rostlinolékařská pracoviště dostala na vyšší odbornou a technickou úroveň. Proto byl vloni na těchto domácích pracovištích zahájen twinningový projekt se zaměřením na speciální diagnostické metody v rostlinolékařství.
Projektu, který byl zahájen 23. března 2003, se za českou stranu účastnila Státní rostlinolékařská správa (SRS) a jejím partnerem byla španělská Státní rostlinolékařská služba autonomní správy Generalitat de Catalunya.
Česko-španělský projekt
Cílem česko-španělského projektu bylo jak odborné vyškolení diagnostických pracovníků, tak vybavení laboratoří SRS potřebnou technikou, neboť bez jejího použití se nové metody neobejdou. U příležitosti dokončení projektu se v prostorách Výzkumného ústavu rostlinné výroby v areálu Univerzity Palackého v Olomouci konala začátkem května konference za účasti zástupců delegace Evropské komise, programu Phare, na které byli všichni přítomní seznámeni s výsledky twinningového projektu, který financovala Česká republika a Evrospká unie.
Nejmoderněší diagnostické metody
Celý projekt byl rozdělen na oblasti virologie, bakteriologie, mykologie, nematologie, entomologie, řízení laboratoří a oblast související problematiky (například monitoring a analýza rizik škodlivých organismů nebo nová rostlinolékařská legislativa). Pozornost byla také zaměřena na zavedení dobré laboratorní praxe, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví.
V rámci odborné části se uskutečnilo 68 školení, z nichž zhruba polovina se konala v České republice a polovina v zemích západní Evropy. „Největším úskalím byla přípravná a organizační fáze,“ svěřila se Teodora Tornos, zástupkyně španělské strany. „Projekt jsme nakonec museli proti plánu o dva měsíce prodloužit, protože bylo velmi těžké vtěsnat všechny semináře a zpětné vazby na ně do původního časového harmonogramu.“
Vedoucí odboru diagnostiky SRS Ing. Světla Kozelská, CSc., ocenila možnost v krátkém časovém úseku zavést nejmodernější metody do praxe. „V současnosti můžeme díky odbornému i technickému vybavení provádět například přesné testování a analýzu škůdců nebo jejich vývojových stadií ve velmi krátké době, což je důležité u materiálů, které lehce podléhají zkáze, jako jsou třeba řezané květiny. Běžně využíváme například kapilární elektroforetickou identifikaci bakterií, analýzu isoenzymů, molekulární hybridizaci, immunoprinting, immunoprecipitaci, elektroforézu, PCR (polymerázová řetězová reakce) škodlivých organismů nebo automatickou PCR identifikaci bakterií. Během společné práce se nám podařilo navázat velmi úzkou spolupráci s předními španělskými a evropskými odborníky, proto výměna informací může pokračovat i po oficiálním skončení projektu,“ řekla Kozelská.
Laboratoře v novém
Twinningové projekty financuje Evropská komise prostřednictvím programu Phare, z jehož fondů směřovalo v letech 2000 až 2003 do fytosanitárního sektoru zhruba 6 000 000 eur. „Na projekt speciálních diagnostických metod byla vyčleněna částka ve výši 750 000 eur. Z těchto zdrojů bylo mimo jiné financováno laboratorní vybavení tří diagnostických laboratoří a také technické vybavení nového pracoviště v Olomouci,“ vysvětlil Ing. Vladimír Kupec, ředitel Státní rostlinolékařské správy. „Nová budova SRS v Olomouci byla postavena nákladem 49 milionů korun. Vybavení laboratoří představuje to nejlepší, co je dnes na trhu s touto technikou k dispozici. Součástí komplexu je i špičkový fytokarantenní skleník. Tento projekt nám umožnil, dostat se na srovnatelnou technickou úroveň s našimi západními kolegy,“ řekl Kupec.
Oficiálního završení projektu se zúčastnil i vedoucí investiční sekce programu Phare Ruud Van Enk z Nizozemska. „Pomocí twinningů získávaly kandidátské země zkušenosti se zaváděním norem EU a jeho uplatňováním v praxi přímo od úředníků „starých“ členských států unie. Jejich cílem bylo posílení institucionální a administrativní kapacity kandidátských zemí při přípravě na členství v Evropské unii. Hlavní výhodou twiningových projektů je společná odpovědnost všech partnerů za výsledek a možnost dlouhodobé spolupráce. Projekt posílení speciálních diagnostických metod v rostlinolékařství patří jednoznačně k jedněm z nejúspěšnějších,“ zhodnotil výsledek Ruud van Enk.
